TÉMA

Historie

Archeologové zkoumají velkomoravské šperky. Elektronovým mikroskopem chtějí zjistit vše o jejich původu
Dva nejcennější soubory luxusních šperků z devátého století, tedy z období Velké Moravy, znovu procházejí rukama expertů. Tým dvanácti odborníků zkoumá soubor osmi stovek šperků nalezených v Mikulčicích na Hodonínsku a ve Starém Městě a Uherském Hradišti.
před 21 h hodinami|ČTK
Na unikátní loutky sto let padal prach. Restaurátoři z Východočeského muzea jim vdechnou nový život
Restaurátoři zachraňují více než sto let staré loutky vyřezané podle návrhů Mikoláše Alše. Staré domácí divadlo dlouho leželo bez povšimnutí na půdě jednoho z pardubických domů. Majitelka ho objevila náhodou, když půdu rekonstruovala. Loutky jsou teď v péči Východočeského muzea a mají se stát součástí expozice hraček.
včera|ČT24
Šok, frustrace a omezení práv. Hitler chtěl Československo před 85 lety zničit, míní odborníci
Před 85 lety skončilo i torzo meziválečného Československa a začala okupace nacistickým Německem. Adolf Hitler se procházel po Pražském hradě a nastalo jedno z nejtemnějších období naší země. Den poté vznikl Protektorát Čechy a Morava. Okupaci podle historiků nešlo příliš zabránit, protože Hitler chtěl Čechy zdecimovat, šlo o rozhodnutí jednotlivce, který svůj krok dlouho plánoval.
15. 3. 2024Aktualizováno15. 3. 2024, 23:11|ČT24
Baltské moře díky unikátním podmínkám uchovává až staleté vraky. Ohrožují je ale rabující potápěči i dřevokazné šášně
Vody Baltského moře ukrývají asi sto tisíc vraků. Chlad, tma a nízká salinita konzervují potopené koráby, které na mořském dně leží celá staletí. Podmořští archeologové pomalu odhalují jejich tajemství, každý rok hlásí desítky nových objevů. Historické nálezy ale ohrožuje dřevokazný mlž i neukáznění potápěči, kteří místa lodních neštěstí rabují. V jednom z nejvíce znečištěných moří jsou navíc hrozbou moderní vraky z minulého století a jejich zásobníky plné nafty.
14. 3. 2024|Tereza Ondráčková
Reportéři ČT: Nově objevené nahrávky odhalují, jak Bohumil Hrabal vzpomínal na dětství, komunisty i literární inspiraci
Dlouho ztracenou magnetofonovou kazetu s vyprávěním Bohumila Hrabala nalezl religionista Pavel Hošek. Jeden z nejznámějších českých autorů na nahrávce vzpomíná na své spisovatelské začátky a mluví i o tom, čím vším se inspiroval. Reportéři ČT se se záznamem seznámili a jako první je zveřejnili v médiích.
12. 3. 2024|ČT24
Český rodinný tábor v Birkenau vyvraždili nacisté před 80 lety. V plynové komoře a před ní zemřelo nejméně 3792 lidí
Největší hromadná vražda československých občanů – takovou charakteristiku dostalo vyvraždění prvních obyvatel bloku BIIb v táboře Auschwitz-Birkenau, který byl známý také jako český či terezínský rodinný tábor. Jeho obyvatelé měli oproti jiným vězňům v Birkenau drobné výhody včetně té, že rodiny mohly zůstat pohromadě. Po několika měsících ale šli všichni na smrt. Oběti noci z 8. na 9. března 1944 připomněla pieta v Terezíně, kde položil květiny ministr kultury Martin Baxa (ODS), upomíná na ni také výstava v Malé pevnosti.
8. 3. 2024Aktualizováno8. 3. 2024, 11:00|Milan Dolejší
KVÍZ: Jak dobře znáte Mendělejevovu tabulku prvků? Před 155 lety vznikla její první podoba
Ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev zveřejnil 6. března 1869 v časopise Ruské chemické společnosti práci „Vztah vlastností prvků k atomovým hmotnostem“ o periodickém zákonu chemických prvků. Mendělejev tehdy známé chemické prvky seřadil do tabulky. Nyní je v ní už 118 prvků, z nichž přes devadesát se přirozeně vyskytuje na Zemi, zbylé byly připraveny uměle. Znalosti o ní lze otestovat v našem kvízu.
6. 3. 2024|Tomáš Karlík, Marie Cerhová, ČTK
Archeologové v Egyptě odkryli chybějící část sochy faraona Ramsese II. Fragment měří skoro čtyři metry
Země faraonů stále ještě nevydala všechna svoje tajemství. Tamní vědci teď představili nedávno nalezenou velkou sochu, která zobrazuje jednoho z nejslavnějších vládců této říše.
5. 3. 2024|ČTK
Radnice kritizuje vznik bytů na Barrandovských terasách. Jde o apartmánový hotel, tvrdí investor
Rekonstrukce Barrandovských teras v Praze se stala předmětem sporu. Radnice městské části Praha 5 nesouhlasí se záměrem developera v těsné blízkosti památkově chráněné restaurace z doby první republiky. Podle radnice investor porušil územní plán výstavbou nových bytových domů, ten se ale hájí, že jde o apartmány. Městská část uvedla, že připravuje právní kroky.
1. 3. 2024|ČT24
Při okupaci Krymu žádná pravidla neplatila, vzpomíná na události jara 2014 tehdejší zpravodaj Karas
Před deseti lety začala ruská vojenská okupace Krymu. Kreml využil křehké situace v Kyjevě po útěku prezidenta Viktora Janukovyče a na konci února 2014 poslal na ukrajinský poloostrov neoznačené vojáky. Do tří týdnů Vladimir Putin podepsal nelegální anexi území. Začala tak ruská vojenská agrese proti Ukrajině, která na jaře 2014 pokračovala vyvoláním války na Donbase a v únoru 2022 plnohodnotnou invazí. Počátky konfliktu na Ukrajině i v Rusku sledoval tehdejší moskevský zpravodaj ČT Miroslav Karas.
28. 2. 2024|Matěj Sviták
„Putin je v kaši,“ zpívá ve své písni Hutka. Rusko je podle něj stále stejné
Písničkář Jaroslav Hutka si myslí, že Rusko se nezměnilo, a v demokracii země pod vedením Vladimira Putina nevěří. V Interview ČT24 také řekl, že Ukrajina prohrát nemůže, jde ale o to, aby Západ dál pokračoval s dodávkami zbraní. Myslí si ale, že „Putin je v kaši“, což zpívá i ve své písni Ukrajina. Rusko svou plnohodnotnou invazi na Ukrajinu zahájilo před dvěma lety, 24. února 2022.
25. 2. 2024|ČT24
Praha na začátku března vypíše tendr na rekonstrukci vinohradského divadla
Praha vypíše na začátku března tendr na opravu Divadla na Vinohradech. Důvodem je špatný technický stav budovy i jejího vybavení, včetně divadelní techniky, a rozšíření divadelních prostor. Cena zakázky je maximálně 2,76 miliardy korun. Vypsání tendru ve čtvrtek schválili zastupitelé hlavního města. Kromě opravy zahrnuje rekonstrukce také vybudování nové podzemní komorní scény. Práce mají být dokončeny v roce 2027.
22. 2. 2024|ČTK
Pergamonský oltář byl odvezen bez povolení, tvrdí turecký starosta. Usiluje o jeho návrat z Německa
Parthenónské mramory, tedy sochařská výzdoba antické Akropole v Aténách, by se aspoň dočasně mohly vrátit do Řecka. Připustil to ředitel Britského muzea, kde jsou už víc než dvě století vystavené. Jejich osud je stejně dlouho zdrojem kontroverzí. Snahy Řecka o jejich navrácení daly nový impuls také lidem v Turecku, kteří se snaží z Berlína zpět do vlasti dostat Pergamonský oltář.
19. 2. 2024|ČT24
Archeologové v Plasích ukázali nález velmi zachovalých předmětů. Vypovídají o životě mnichů
Archeologové dali nahlédnout do některých z tisícovky předmětů starých tři sta let, které našli před šesti lety v klášteře v Plasích na severu Plzeňska. Konkrétně v jímce ambitu Nové prelatury, která je nově zrekonstruovaná. Nálezy, které vypovídají o životě mnichů v klášteře v době baroka, stále zpracovávají. Výjimečné jsou nejen svým počtem, ale i mírou zachování.
15. 2. 2024|Marek Vrlák, ČT24
Grónsko se zelená, vědcům svítí červená. Za posledních třicet let se rostlinami zarostlé plochy zdvojnásobily
V Grónsku se objevuje nová vegetace na značně velkých plochách, kde předtím roztála ledová pokrývka. Tyto proměny představují riziko v podobě zvýšených emisí skleníkových plynů a stoupání mořské hladiny, popsali vědci v nové studii, která vyšla v odborném časopise Scientific Reports.
14. 2. 2024|Tomáš Karlík
Vědci objevili v Baltském moři kilometrový kamenný val. Vznikl možná už před deseti tisíci lety a mohl sloužit k lovu sobů
Na dně Meklenburského zálivu u německého pobřeží Baltského moře vědci objevili téměř kilometr dlouhý kamenný val. Postavili ho tam patrně lovci a sběrači před více než deseti tisíci lety, kdy ještě toto místo nebylo pod vodou. Archeologové a antropologové se domnívají, že násep mohl lidem pomoci při lovu sobů.
13. 2. 2024Aktualizováno13. 2. 2024, 14:40|Tomáš Karlík
Před pětadevadesáti lety sevřela Československo zima tisíciletí. Teplota klesla až 42 stupňů pod nulu
Zima roku 1929 byla ta nejhorší, jakou Československo zažilo – 11. února to je přesně 95 let, kdy byl v Litvínovicích u Českých Budějovic naměřen absolutní rekord minimální teploty vzduchu na území Česka, a to minus 42,2 stupně Celsia. Na základě statistické analýzy českobudějovické teplotní řady meteorologové odhadují, že pravděpodobnost výskytu tak nízké teploty je jednou za tisíc let.
11. 2. 2024|Tomáš Karlík, Michal Žák
Záhadné svitky z Herculanea jsou rozluštěné. Stačili na to tři studenti a umělá inteligence
Před dvěma sty lety nalezené svitky konečně vydaly svá tajemství: vědci zjistili, že první rozluštěný obsahuje doposud neznámý filosofický text.
8. 2. 2024|Tomáš Karlík
Polští archeologové odkryli 2500 let starou nekropoli. Narazili na ni při stavbě dálnice
Polští archeologové narazili při stavbě dálnice A2 na starověkou nekropoli. Nález pochází z pátého nebo šestého století před naším letopočtem, oznámilo polské Generální ředitelství státních silnic a dálnic.
6. 2. 2024|Tomáš Karlík
Československo reprezentoval na olympiádě a bránil v odboji. Před 80 lety Němci zavraždili Františka Pecháčka
Sokol a olympionik František Pecháček zahynul v Mauthausenu před rovnými 80 lety. Nacisté se i jeho smrtí mstili za smrt Reinharda Heydricha. Pecháček se jako vedoucí sokolské odbojové organizace podílel na pomoci vojákům, kteří Heydricha zlikvidovali, pomáhala jim také jeho manželka. Tu nacisté zavraždili již v roce 1943.
3. 2. 2024|ČT24
Archeologové s jaderným urychlovačem. Český výzkum chce využít zkušenosti předků pro zlepšení budoucnosti
V lednu odstartoval nejrozsáhlejší a nejkomplexnější archeologický projekt v České republice. Jmenuje se RES-HUM, byl podpořený pěti sty miliony korunami z grantu. Jeho cílem není jen ukázat život v minulosti, ale hlavně připravit naši společnost na výzvy budoucnosti. Jak říká jeho vedoucí, brněnský archeolog Jiří Macháček: „S většinou krizí a problémů, jimž čelíme dnes, se lidstvo setkalo už v minulosti a muselo je řešit. A naše současná existence je nejlepším důkazem, že je vyřešilo.“
1. 2. 2024|Tomáš Karlík
Kořeněné s přichutí kari, popsali vědci víno starých Římanů
O římském víně se toho ví mnohem méně, než by se mohlo zdát z toho, jak moc se o něm v antických literárních památkách píše. Archeologové proto prozkoumali nádoby, v nichž se nápoj ukládal.
27. 1. 2024|Tomáš Karlík
Vědci prozkoumali sopku, která „potopila Atlantidu“. Byla ještě silnější, než se čekalo
Obří katastrofy ničily civilizace, ale i pomáhaly vzniku nových. Jednou z těch největších byla přibližně před 3600 lety erupce sopky, která zničila nejen kulturu na řeckém ostrově Santorini, ale zřejmě stála i za pádem minojské civilizace na Krétě. Nový výzkum prokoumal pozůstatky tohoto vulkánu a zjistil, že jeho dřívější erupce v pravěku byla ještě silnější než ta starověká.
16. 1. 2024|Tomáš Karlík
„Bolest ho nezadržela.“ Přátelé vzpomínají na Jana Palacha jako na vzdělance i veselého kluka
Byl to plnokrevný mladý klučík, dívat se na něj, že to byl jenom student, by nebyla pravda, vzpomíná na Jana Palacha jeho kamarád Stanislav Hamr. Na základní škole se prý mladý Jan hodně pral a nikdy se nevzdal. Podle přátel z vysoké školy byl Palach také velmi aktivní v diskusích, vzpomínají na něj ale také jako na dobrého pracanta.
16. 1. 2024|ČT24