Autoritářská vláda venezuelského prezidenta Nicoláse Madura tvrdí, že občané země se v nedělním referendu vyslovili pro to, aby jejich země převzala správu nad více než dvěma třetinami sousední Guyany. Guyana plebiscit považuje za krok k anexi svého na nerostné suroviny bohatého území a jasně ho odmítá.
V referendu šlo o to, jestli má Venezuele připadnout správa nad částí Guyany známé jako Esequibo, a také o to, jestli tamní obyvatelé mají dostat venezuelské občanství. V neposlední řadě lidé hlasovali o odmítnutí pravomoci Mezinárodního soudního dvora (ICJ) rozhodovat o řešení územního sporu mezi oběma jihoamerickými zeměmi.
Pro vytvoření nového venezuelského federálního státu s názvem Guyana Esequibo se podle tvrzení venezuelských úřadů vyslovilo zhruba 96 procent hlasujících. Podobné podpory se podle nich dostalo i dalším návrhům v plebiscitu. Referenda se podle oficiálních údajů zúčastnilo na 51 procent oprávněných voličů. Podle agentury AFP ale volební komise neposkytla transparentní informace o volební účasti. Autoritářský vůdce Maduro hlasování označil za kompletní úspěch pro zemi a její demokracii.
„Cílem (Madurovy) vlády je vyslat Guayaně vzkaz síly,“ řekl profesor politologie na Centrální univerzitě ve Venezuele Ricardo Sucre a dodal, že Maduro myslí i na možné rozšíření těžby ropy a plynu.
ICJ v pátek nařídil Venezuele, aby nepodnikala žádné kroky, které by zbavily Guyanu kontroly nad Esequibem. Soud však Caracasu, který tvrdí, že mu oblast byla před více než 120 lety neprávem odňata, výslovně nezakázal, aby uskutečnil referendum. Guyana žádala soud, aby Venezuele nařídil zastavit části hlasování.
Obavy z invaze
Podle AFP nebude mít oznámený výsledek referenda v krátkodobém horizontu žádné konkrétní důsledky, jelikož se území nachází v Guyaně a nejednalo se o hlasování o sebeurčení. Přesto vyvolalo znepokojení v guyanském hlavním městě Georgetownu i na mezinárodní úrovni.
Caracas ujistil, že nehledá důvod k invazi do oblasti. Guyana se ovšem obává, že se tak nakonec stane. Guyanský prezident Irfaan Ali v neděli ujistil své krajany, že „v nadcházejících hodinách, dnech a měsících se není čeho obávat“. „Naší první linií obrany je diplomacie a my jsme ve velmi, velmi silné pozici,“ dodal. Zdůraznil, že země má širokou mezinárodní podporu, a vyzval Caracas, aby „projevil zralost a odpovědnost“.
Brazílie podle agentury Reuters posílila vojenskou přítomnost u své severní hranice a brazilští zpravodajci podle některých zdrojů věří, že Caracas invazi skutečně chystá.
Napětí vzrostlo po nálezu zásob ropy a plynu
Esequibo (též Essequibo či Guayana Esequiba) je území o rozloze asi 160 tisíc kilometrů čtverečních, na němž žije na 125 tisíc lidí. Guyana má celkovou rozlohu 215 tisíc kilometrů čtverečních a na osm set tisíc obyvatel.
Území patřilo v koloniálním období ke španělské Venezuele. Guyaně – tehdy britské kolonii – připadlo roku 1899 na základě arbitráže pod dohledem Spojených států, Velké Británie a Ruska. Když v roce 1966 získala Guyana nezávislost, Venezuela si část Esequiba začala nárokovat u mezinárodních soudů. Napětí vzrostlo poté, co byla u pobřeží tohoto regionu nalezena ropa a zemní plyn.
Caracas tvrdí, že přirozenou hranicí by měla být řeka Essequibo, jak tomu bylo v roce 1777 v době španělského impéria. Guyana, která má jedny z největších zásob ropy na obyvatele na světě, se domnívá, že by měla být dodržována hranice z britských koloniálních dob.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller uvedl, že „Spojené státy podporují mírové řešení sporu“ a podporují výsledek arbitráže z roku 1899 do té doby, než obě strany případně uzavřou novou dohodu. „Tohle není něco, co jde vyřešit referendem,“ dodal Miller.
