Lídři dvaceti zemí vyzvali ke ztrojnásobení výroby jaderné energie ve světě do roku 2050

Nahrávám video

Dvacítka účastníků klimatické konference OSN (COP28) v Dubaji vyzvala, aby se využití  jaderné energie ve světě ve srovnání se stavem v roce 2020 do roku 2050 ztrojnásobilo. Podle agentury AFP to vyplývá ze společné deklarace, kterou podpořily například Česká republika, Francie, Spojené státy či Británie. Ty tak chtějí snížit závislost na uhlí a plynu. Čína a Rusko, které jsou dnes největšími staviteli jaderných elektráren na světě, však mezi signatáři nejsou.

 V Dubaji podpis deklarace oznámil vyslanec USA pro klima John Kerry. Po boku měl několik dalších vedoucích představitelů, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a belgického premiéra Alexandera de Crooa.

Mezi další signatáře patří Bulharsko, Finsko, Ghana, Japonsko, Kanada, Maďarsko, Moldavsko, Mongolsko, Maroko, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Švédsko, Ukrajina a Jižní Korea.

„Prohlášení uznává klíčovou úlohu jaderné energie při dosahování uhlíkové neutrality do roku 2050 a při udržování cíle omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia,“ uvádí se v textu.

Podpora financování

Signatářské země také vyzývají akcionáře mezinárodních finančních institucí, jako je Světová banka, aby do svého financování zahrnuli i jadernou energii.

„Existují zákonná ustanovení, někdy i v některých mezinárodních úvěrových institucích, která jadernou energii vylučují. Myslím, že to je zcela zastaralé,“ řekl už dříve agentuře AFP generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi.

Zastánci považují jadernou energii, která je škálovatelná a nevypouští prakticky žádné skleníkové plyny, za prostředek k výrobě elektřiny, který nemá obdoby. Někteří ekologové ale poukazují na rizika havárií, na problematiku jaderného odpadu a na vysoké náklady na jadernou energii.

Česko podpoří Zelený klimatický fond

Na summitu promluvil v sobotu i premiér Petr Fiala. „Klimatická změna je jednou z největších globálních výzev naší doby. Související rizika se týkají každého. Ale některé regiony čelí větším nebezpečím než jiné,“ řekl na úvod svého krátkého projevu český premiér. Poukázal například na nedostatek vody, jehož byl svědkem během cesty po Africe minulý měsíc.

Česká republika je připravena do roku 2027 poskytnout čtyři miliony dolarů na činnost Zeleného klimatického fondu, což prý pomůže rozvojovým zemím čelit klimatické změně a přizpůsobit se jejím dopadům, řekl Fiala.

Český premiér účastníky summitu ubezpečil, že Česko podporuje cíle pařížské klimatické dohody i klimatické cíle EU, včetně cíle vybudovat uhlíkově neutrální ekonomiku do roku 2050. Hájil přitom i využívání energie z jádra. „Ale chci zdůraznit, že úspěch v dosažení našich širších klimatických cílů je fundamentálně závislý na jaderné energii,“ řekl Fiala.

„Jaderná energie je spolehlivá i čistá. Měli bychom tak využívat její výhody. Jednou z cest je rozvoj nové generace modulárních reaktorů,“ pokračoval český ministerský předseda a dodal: „Globální jaderná renesance může být účinným řešením našich problémů.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X bylo „zmenšit íránské vojenské kapacity“. Íránská státní média posléze uvedla, že údery zasáhly nejméně dva mosty a nádraží na jihu Íránu v blízkosti Hormuzského průlivu a také letiště na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 10 mminutami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 9 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.