Lídři dvaceti zemí vyzvali ke ztrojnásobení výroby jaderné energie ve světě do roku 2050

Nahrávám video

Dvacítka účastníků klimatické konference OSN (COP28) v Dubaji vyzvala, aby se využití  jaderné energie ve světě ve srovnání se stavem v roce 2020 do roku 2050 ztrojnásobilo. Podle agentury AFP to vyplývá ze společné deklarace, kterou podpořily například Česká republika, Francie, Spojené státy či Británie. Ty tak chtějí snížit závislost na uhlí a plynu. Čína a Rusko, které jsou dnes největšími staviteli jaderných elektráren na světě, však mezi signatáři nejsou.

 V Dubaji podpis deklarace oznámil vyslanec USA pro klima John Kerry. Po boku měl několik dalších vedoucích představitelů, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a belgického premiéra Alexandera de Crooa.

Mezi další signatáře patří Bulharsko, Finsko, Ghana, Japonsko, Kanada, Maďarsko, Moldavsko, Mongolsko, Maroko, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Švédsko, Ukrajina a Jižní Korea.

„Prohlášení uznává klíčovou úlohu jaderné energie při dosahování uhlíkové neutrality do roku 2050 a při udržování cíle omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia,“ uvádí se v textu.

Podpora financování

Signatářské země také vyzývají akcionáře mezinárodních finančních institucí, jako je Světová banka, aby do svého financování zahrnuli i jadernou energii.

„Existují zákonná ustanovení, někdy i v některých mezinárodních úvěrových institucích, která jadernou energii vylučují. Myslím, že to je zcela zastaralé,“ řekl už dříve agentuře AFP generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi.

Zastánci považují jadernou energii, která je škálovatelná a nevypouští prakticky žádné skleníkové plyny, za prostředek k výrobě elektřiny, který nemá obdoby. Někteří ekologové ale poukazují na rizika havárií, na problematiku jaderného odpadu a na vysoké náklady na jadernou energii.

Česko podpoří Zelený klimatický fond

Na summitu promluvil v sobotu i premiér Petr Fiala. „Klimatická změna je jednou z největších globálních výzev naší doby. Související rizika se týkají každého. Ale některé regiony čelí větším nebezpečím než jiné,“ řekl na úvod svého krátkého projevu český premiér. Poukázal například na nedostatek vody, jehož byl svědkem během cesty po Africe minulý měsíc.

Česká republika je připravena do roku 2027 poskytnout čtyři miliony dolarů na činnost Zeleného klimatického fondu, což prý pomůže rozvojovým zemím čelit klimatické změně a přizpůsobit se jejím dopadům, řekl Fiala.

Český premiér účastníky summitu ubezpečil, že Česko podporuje cíle pařížské klimatické dohody i klimatické cíle EU, včetně cíle vybudovat uhlíkově neutrální ekonomiku do roku 2050. Hájil přitom i využívání energie z jádra. „Ale chci zdůraznit, že úspěch v dosažení našich širších klimatických cílů je fundamentálně závislý na jaderné energii,“ řekl Fiala.

„Jaderná energie je spolehlivá i čistá. Měli bychom tak využívat její výhody. Jednou z cest je rozvoj nové generace modulárních reaktorů,“ pokračoval český ministerský předseda a dodal: „Globální jaderná renesance může být účinným řešením našich problémů.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský dron zasáhl dům v Rumunsku, evropští státníci žádají mezinárodní odpověď

Ruský dron v noci na pátek během útoku proti Ukrajině zasáhl na jihovýchodě Rumunska panelový dům. Informovaly o tom rumunské úřady a NATO. Na budově ve městě Galac u hranic s Ukrajinou jsou značné škody, dva lidé utrpěli lehká zranění. Rumunské ministerstvo obrany upřesnilo, že ruský dron se zřítil na střechu domu, explodoval a způsobil požár. Tamní diplomacie incident označila za závažnou a nezodpovědnou eskalaci ze strany Moskvy. V reakci Bukurešť uzavřela ruský konzulát. Útok odsoudilo NATO i unijní představitelé.
03:05Aktualizovánopřed 25 mminutami

Putinovo úsilí o oddálení stárnutí je nyní státní prioritou, píše WSJ

Ruští vědci vyvíjejí genovou terapii zaměřenou na zpomalení buněčného stárnutí, oznámila minulý měsíc tamní vláda. Výzkum zahrnuje například 3D tisk orgánů nebo chov zvláštního plemene prasat. Iniciativu ruského vládce Vladimira Putina pro dlouhověkost, do které vláda investuje v přepočtu přibližně 26 miliard dolarů (přes 540 miliard korun), rozebírá v rozsáhlé analýze deník The Wall Street Journal (WSJ).
před 1 hhodinou

Estonsko se povinné vojenské službě žen nevyhne, říká šéfka obranné agentury

Povinná vojenská služba žen je jen otázkou času, protože v budoucnu nebude dostatek mužů, uvedla ředitelka Agentury pro obranné zdroje (KRA) Anu Rannaveskiová.
před 1 hhodinou

Británie obvinila Řeka z napomáhání zpravodajské službě, zřejmě íránské

Britská policie obvinila šestačtyřicetiletého řeckého státního příslušníka z napomáhání zahraniční zpravodajské službě, informovaly v pátek agentury Reuters a AFP. Podle vyšetřovatelů šlo s největší pravděpodobností o íránskou tajnou službu. Muž byl zadržen v polovině května. Úřady se nedomnívají, že by existovala hrozba pro širší veřejnost.
před 1 hhodinou

EU uvolní Maďarsku přes 16 miliard zmrazených eur, země se zavázala k reformám

Evropská unie uvolní Maďarsku z evropských fondů přes 16 miliard zmrazených eur (asi 388 miliard korun). Brusel tak učiní s ohledem na pokrok, kterého Budapešť dosáhla či ještě dosáhne v oblasti reforem pod vedením nové vlády, uvedli po společném jednání předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová a nový maďarský premiér Péter Magyar. Maďarsko potřebuje zablokované prostředky EU k ozdravení svých veřejných financí. Magyar zdědil prudce rostoucí rozpočtový deficit a ekonomiku, která se po letech stagnace v prvním čtvrtletí sotva vymanila z recese.
14:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Finské bunkry inspirují nejen Evropu. Jsou v nich hřiště i bazény

Konflikty odhalily zranitelnost evropské sítě civilních krytů. Řada zemí se nyní inspiruje ve Finsku, které vybudovalo v podzemí rozsáhlé prostory, jež využívá jako bazény či hřiště. Helsinky už navštívili zástupci Ukrajiny, EU či států Perského zálivu. Budovat takové kryty je ale drahé a soukromí developeři se změnám mnohdy brání. Desítky miliard eur plánuje nalít do nových bunkrů Německo. V Česku stálých krytů ubývá, k dispozici jsou ale i ty improvizované.
před 3 hhodinami

Kongo má prvního vyléčeného pacienta od vypuknutí epidemie eboly

V Kongu propustili z nemocnice prvního vyléčeného pacienta, u kterého byla při současné epidemii potvrzena nákaza ebolou. Měl negativní výsledky dvou testů. V pátek to podle agentury Reuters oznámila Světová zdravotnická organizace (WHO). Nyní je v Kongu podle organizace evidováno 906 případů podezření na nákazu ebolou, včetně 223 podezřelých úmrtí.
před 4 hhodinami

Německo-nizozemský sbor převezme vedoucí roli NATO v Lotyšsku a Estonsku

V nadcházejících týdnech převezme 1. německo-nizozemský sbor (1GNC) v obranných plánech NATO roli taktického velitelství. Podle lotyšského ministerstva obrany bude řídit alianční aktivity na východním křídle, konkrétně v Lotyšsku a Estonsku.
před 4 hhodinami
Načítání...