Finsko uzavírá naprostou většinu hraničních přechodů s Ruskem. Důvodem je migrace

Finská vláda uzavře téměř všechny přechody na hranici s Ruskem, od páteční půlnoci nechá otevřený jen ten nejseverněji položený ve finském Laponsku. Oznámil to ve středu finský premiér Petteri Orpo. Opatření má zastavit rostoucí příchody žadatelů o azyl do severské země, podle Finska podporované ruskými úřady. Helsinky budou podle šéfa vlády situaci na ruské hranici monitorovat a přijmou další opatření, pokud bude potřeba.

Finsko v posledních týdnech zaznamenalo příchody stovek migrantů přes východní hranici s Ruskem, která je dlouhá 1340 kilometrů. Polovinu přechodů na této hranici Finsko uzavřelo už minulý týden. Týkalo se to těch nejvytíženějších na jihovýchodě země, v provozu zůstaly jen ty v severní části hranice.

Helsinky opatření zdůvodňují rostoucím počtem migrantů z Iráku, Sýrie, Jemenu, Somálska a dalších zemí bez platných dokladů. Orpo už dříve prohlásil, že Rusko těmto lidem nebrání, aby se dostali na hranici s Finskem, ale naopak jim s dopravou pomáhá. Rusko kvůli uzavření hranice předložilo Helsinkám oficiální protest.

Žádosti o azyl se budou přijímat jen na nejsevernějším přechodu

Po uzavření jižnějších přechodů se migranti přesunuli dále na sever k hraničním přechodům Vartius a Salla, které dosud přijímaly žádosti o azyl. Tři ze čtyř zbývajících hraničních přechodů však nyní Finsko rovněž uzavře a otevřený ponechá jen přechod Raja-Jooseppi. „Raja-Jooseppi je nejvíc na severu a vyžaduje skutečné úsilí, aby se tam člověk dostal,“ řekl k tomu premiér Orpo. Na tomto hraničním přechodu bude podle finské pohraniční stráže soustředěno přijímání žádostí o azyl.

Finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová Reuters řekla, že Finsko by případně mohlo uzavřít i celou hranici s Ruskem. Jenom v tomto měsíci přišlo z Ruska do Finska více než šest set lidí bez dokladů vyžadovaných pro vstup do Evropské unie, uvedla agentura.

Somálci a Syřané jsou i na hranicích s Estonskem

Finsko se nedávno stalo členskou zemí Severoatlantické aliance a jeho hranice s Ruskem slouží rovněž jako vnější hranice EU.

To platí také o estonsko-ruské hranici, na kterou podle estonské stanice ERR od minulého čtvrtka přišlo 75 migrantů převážně ze Somálska a Sýrie. Tito lidé, kteří se pokusili dostat do Estonska přes hraniční přechod Narva, podle estonského ministerstva vnitra nežádali o azyl a byli vráceni.

Tallinn Moskvu obvinil z „hybridní útočné operace“, při níž údajně přiváží migranty na hranici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán popřel, že by odmítl jednat o konci války. Čas na dohodu se krátí, hrozí Trump

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v sobotu popřel, že by Írán odmítal jednat v Islámábádu o zastavení bojů. V pátek přitom deník The Wall Street Journal napsal, že snahy zorganizovat rokování mezi Íránem a USA v pákistánské metropoli se dostaly na mrtvý bod. Arakčí prohlásil, že Íránu záleží na dojednání definitivního konce války, která začala americkými a izraelskými údery na jeho území. Írán má již jen 48 hodin na uzavření dohody nebo uvolnění Hormuzského průlivu, jinak se na něj snese peklo, uvedl později v sobotu prezident USA Donald Trump.
14:15Aktualizovánopřed 17 mminutami

Izraelské a americké údery zasáhly petrochemický areál a Búšehr, tvrdí Írán

Izraelské a americké údery v sobotu zasáhly petrochemický areál v provincii Chúzestán na západě Íránu, uvedla podle agentur íránská oficiální média. Podle nich je pravděpodobné, že úder na místě někoho zabil nebo zranil. Jeden člověk zemřel po dopadu střely u areálu íránské jaderné elektrárny Búšehr, informovala agentura Tasním a místní úřady. Izrael a Spojené státy útočí na Írán od 28. února, některé údery zasáhly i energetická zařízení, kvůli čemuž Teherán pohrozil ostrou odvetou.
04:24Aktualizovánopřed 52 mminutami

V Británii obvinili tři muže ze žhářského útoku na sanitky židovské organizace

Britské úřady obvinily tři muže v souvislosti s březnovým žhářským útokem na čtyři sanitky židovské zdravotnické organizace v Londýně. Obvinění ze žhářství si vyslechli dva britští občané ve věku 19 a 20 let a 17letý mladík s britským a pákistánským občanstvím. Podle policie při činu nebrali ohled na možné ohrožení lidských životů. Dalšího podezřelého podle agentury Reuters policie zadržela v sobotu.
01:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko zabíjelo na trhu v Nikopolu, Ukrajina cílila na ruské chemické závody

Rusko zasáhlo trh a obchod v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti. Nejméně pět lidí zemřelo, další jsou zranění. Na jiném místě ve stejném regionu zranil ruský útok mimo jiné dvě malé děti. Rusko zaútočilo drony i na obytnou čtvrť v Sumách, kde zasáhlo vysokopodlažní bytový dům. Ukrajinské drony cílily na chemické závody v Toljatti v ruské Samarské oblasti, píší ukrajinská média s odvoláním na ruské zdroje.
11:03Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA dál pátrají po členovi posádky letounu sestřeleného nad Íránem

Spojené státy stále pátrají po druhém členovi posádky bojového letounu F-15E, který sestřelil Írán nad svým územím, píší v sobotu agentura AP a další média. Podle tisku se jednoho ze dvou členů posádky podařilo americkým silám zachránit už v pátek, což ale úřady oficiálně nepotvrdily. Pátrání po americkém letci zahájily v pátek také íránské bezpečnostní složky.
před 4 hhodinami

Zelenskyj popsal, jak ukrajinští experti pomáhají v Perském zálivu s obranou

Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinské expertní týmy, které po začátku americko-izraelské války s Íránem odcestovaly do zemí Perského zálivu, analyzují možné cíle íránských útoků a navrhují, jak je bránit.
před 7 hhodinami

Nečekaný trend v programu Erasmus+. Středoškoláky láká Slovensko

Tuzemští středoškoláci stále více využívají program Erasmus+. Nově u nich roste zájem o sousední Slovensko. Tam v loňském roce vyjelo 1860 studentů a učňů, meziročně o 442 víc. Celkově v roce 2025 vyjelo do zahraničí 15 410 studentů středních škol a učilišť, což je o 2748 víc než předloni. Vyplývá to z dat Domu zahraniční spolupráce, který v Česku evropský vzdělávací program Erasmus+ administruje.
před 8 hhodinami

Polsko kvůli Rusku pracuje na protidronové zdi. Má chránit východní hranici NATO

Kvůli ruským útokům na Ukrajinu mívá opakovaně pohotovost letectvo v Polsku – naposledy v pátek. Varšava teď staví protidronovou zeď, která má ochránit východní hranici Severoatlantické aliance. Využívá k tomu systémy vyráběné přímo v Gdyni na severu země. Ochranu svého nebe považuje polská vláda – právě kvůli Rusku – za prioritu. Země ale nespoléhá jen na protidronovou zeď. Koncem května do ní dorazí první čtveřice nových amerických stíhaček F-35. V dalších letech ji bude následovat i téměř stovka moderních vrtulníků Apache.
před 10 hhodinami
Načítání...