Německo má podle ministryně vnitra problém s antisemitismem, a to i od muslimů

Německo se potýká s antisemitismem, který vychází nejen od většinové společnosti, ale také od muslimů. Na úvod zasedání Německé islámské konference (DIK) to prohlásila spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová. Muslimské obce vyzvala, aby se proti antisemitismu vyslovovaly v mešitách při hlavních pátečních modlitbách. Dodala, že stejně důrazně Německo postupuje proti nenávisti vůči muslimům. DIK je fórum německé vlády pro dialog s muslimskou společností.

„Musíme si přiznat, že v Německu máme problém s antisemitismem, a to i od muslimů,“ připustila Faeserová. „Není jen odpovědností státu, aby se židovská komunita v Německu už nikdy necítila v ohrožení, to je povinností každého občana,“ zdůraznila s tím, že antisemitismus je největší hrozbou pro německou demokracii.

V Německu se po říjnovém útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael pravidelně konají manifestace na podporu Palestinců, které často přerůstají v protižidovské demonstrace. Některé akce byly násilné a policie eviduje několik případů útoků na židovské objekty či toho, kdy útočníci označují Davidovou hvězdou domy, ve kterých žijí Židé.

To, že antisemitismus z Německa nezmizel ani po zkušenosti s holocaustem, označila Faeserová jako nepřijatelné a jako hanbu. „Uděláme proti tomu vše,“ slíbila. Poznamenala, že Německo je přistěhovaleckou zemí, kam lidé míří i z nebezpečných oblastí, aby mohli žít v míru. „Nepřipustíme, aby se konflikty rozšířily do německých ulic,“ řekla. „Ať už jste Žid, muslim, křesťan, ateista, v Německu máme všichni společnou vlast,“ doplnila.

Ministryně vnitra vyzvala muslimské obce, aby se co nejdůrazněji vymezily proti antisemitismu. „Je i na muslimské společnosti, aby se proti antisemitismu hlasitě ozvala, například během pátečních modliteb, v komunitách, na akcích a na různých sociálních médiích,“ uvedla.

Domovní prohlídky v Bavorsku

Kvůli podezření ze šíření antisemitismu německá policie v úterý v Bavorsku provedla domovní prohlídky u sedmnácti lidí, informovala agentura DPA. Policie zasahovala především v Mnichově a jeho okolí. Uvedla, že podezírá ze šíření nenávisti vůči židovským občanům patnáct mužů a dvě ženy. Někteří z nich podle DPA mají turecké občanství.

Podle policie podezřelí šířili nenávist a oslavovali útok Hamásu ze 7. října hlavně na internetu a po sociálních sítích. „Antisemitismus má bohužel dopad na každodenní život mnohých Židů v Německu,“ poznamenal policejní komisař z jednotky, která se zabývá kriminalitou související s šířením nenávisti, Michael Weinzierl.

Středisko proti antisemitismu RIAS zaznamenalo od 7. října do 9. listopadu v Bavorsku 148 incidentů, které souvisely s nenávisti vůči Židům. To je prudký nárůst oproti předchozím rokům. Zhruba devadesát procent incidentů souviselo podle organizace se současným konfliktem mezi Izraelem a Hamásem.

Útoky proti muslimům

Vedle antisemitismu se Německo podle Faeserové potýká i s nenávistí vůči muslimům. „I nesnášenlivost proti muslimům musíme potírat,“ upozornila. Dodala, že útoků proti muslimům je v Německu více, než uvádějí oficiální statistiky, protože řada napadených takový incident neohlásí.

Faeserová v projevu rovněž hájila razie proti islámským radikálům a zákazy radikálních muslimských spolků. Před týdnem provedla německá policie rozsáhlý zásah v Islámském centru v Hamburku. To kvůli radikalismu už delší dobu sleduje německá civilní kontrarozvědka, Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV). „Toto nejsou zásahy proti náboženství, ale proti islámskému extremismu,“ dodala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump podepsal nové desetiprocentní clo poté, co kritizoval verdikt soudu

Americký Nejvyšší soud se v pátek postavil proti rozsáhlým clům, která prezident USA Donald Trump zavedl na základě zákona určeného pro použití v případě národní nouze. Podle soudu se totiž tento zákon na zavádění dovozních cel nevztahuje, a postup tak popsal jako nezákonný. Pravomoc cla zavádět má podle Ústavy USA Kongres. Trump rozhodnutí soudu a soudce samotné ostře zkritizoval. V pátek oznámil, že podepíše nařízení o zavedení nového desetiprocentního globálního cla a v noci na sobotu SEČ tak učinil s tím, že clo vstoupí v platnost v úterý.
včeraAktualizovánopřed 4 mminutami

Policie pokračovala v prohledávání domu bývalého prince Andrewa

Policie v pátek pokračovala v prohlídce bývalého domu Andrewa Mountbattena-Windsora. Dělo se tak den poté, co byl bývalý princ a bratr krále Karla III. zadržen na téměř jedenáct hodin kvůli podezření ze zneužití pravomocí ve veřejné funkci. Případ bratra krále Karla III. souvisí s kauzou zesnulého amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Informovaly o tom agentura AP a stanice BBC.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Macinka se na zasedání Rady pro mír setkal s Rubiem

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se ve Spojených státech na prvním zasedání Rady pro mír setkal se svým americkým protějškem Markem Rubiem. S jeho náměstkem Christopherem Landauem pak jednal o dalším rozvoji česko-amerických vztahů. České ministerstvo zahraničí to uvedlo na síti X.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Akciové trhy po odmítnutí Trumpových cel soudem posílily, dolar klesl

Na rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, kterým označil plošná cla zavedená administrativou prezidenta USA Donalda Trumpa za nezákonná, reagovaly v pátek pozdě odpoledne akciové trhy lehkým růstem, oproti tomu klesla hodnota dolaru, informuje agentura Reuters. Evropská unie ústy mluvčího Evropské komise uvedla, že analyzuje dopad rozhodnutí a že spolu s Velkou Británií či Německem zůstává v kontaktu s americkou vládou. Sám Trump označil rozhodnutí soudu za ostudu a uvedl, že má „záložní plán“.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Laviny v Rakousku v jednom dni usmrtily několik lidí, zranily i Čechy

Laviny si v pátek v Rakousku vyžádaly nejméně čtyři oběti. Tři lidé zemřeli poblíž obce Sankt Anton am Arlberg, další lyžař zahynul v Nauders poblíž švýcarských hranic, informovaly agentury AFP a APA. Lyžař podle nich pocházel z Německa a jeho syn je těžce zraněný. Národnost dalších tří obětí agentury neupřesnily. Rakouská policie uvedla, že lavina v pátek zranila také dva Čechy. Od minulého pátku zasahovali záchranáři u přibližně dvou stovek lavin.
před 3 hhodinami

Chorvatsko odmítlo žádost Maďarska a Slovenska o dodávky ruské ropy

Chorvatsko nepovolí přepravu ruské ropy do Maďarska a na Slovensko prostřednictvím ropovodu chorvatské společnosti Janaf. Záhřeb je připraven oběma zemím pomoct, ale ne dodávkami ruské ropy. Ve čtvrtek to podle webu SEEbiz.eu uvedl chorvatský ministr hospodářství Ante Šušnjar. Dodávky ruské ropy na Slovensko a do Maďarska ropovodem Družba, který vede z Ruska přes Ukrajinu, jsou přerušeny po lednových útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Maďarsko kvůli pozastavení dodávek uvolní dvě stě padesát tisíc tun ropy ze svých strategických rezerv. Slovensko zavádí stav ropné nouze.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoZimní olympiáda „spolkla“ miliardy eur, zisková bude nejspíš minimálně

Náklady na přípravu letošních zimních Her v Itálii se vyšplhaly na 5,3 miliardy eur (asi 128 miliard korun). Pětatřicet procent sumy uhradí sponzoři, necelých třicet procent příjmy ze vstupného. Vlnu kritiky vyvolaly nejen výdaje na infrastrukturu, ale také zásahy do přírody v Alpách – v Cortině padl za oběť nové bobové dráze modřínový les. Hry na druhé straně zaznamenaly velký divácký úspěch. Z téměř 1,5 milionu vstupenek se ještě před startem Her prodalo sedmdesát procent. Slavnostní zahájení vidělo jen v USA 21,5 milionu lidí, o pětatřicet procent více než předchozí olympiádu. Podle odborníků se investice vložené do Her v příštích letech vrátí, ale olympiáda nebude výrazně zisková. Minimální vliv na ekonomiku potvrzují i čísla z posledních letních Her v Paříži – HDP po nich stoupl jen o sedm setin procentního bodu.
před 5 hhodinami

Už jednat s agresorem je kompromis, řekl Zelenskyj

Ukrajina je připravena na skutečné kompromisy, ale ne za cenu své nezávislosti a suverenity. Uvedl to prezident Volodymyr Zelenskyj. Za velký kompromis označil už to, že je Kyjev ochoten jednat o míru na základě toho, kde se v současné době nachází frontová linie. A kompromis sám o sobě je podle něj to, že Ukrajina jedná o střední cestě s Ruskem jako agresorem. Moskvu zároveň pak lídr napadené země obvinil z ultimát. Na stažení ukrajinských vojsk z Donbasu ale podle něj naléhají i Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...