Ukrajina hodlá pokračovat v protiofenzivě i přes zimu, pomoct mají drony

Válka na Ukrajině probíhá již téměř jednadvacet měsíců, napadená země se připravuje na další náročnou zimu, během které budou ruské síly opět útočit na energetickou síť s cílem terorizovat místní obyvatelstvo. Ukrajinci se ale nehodlají jen bránit – podle prohlášení vrcholných představitelů budou pokračovat v protiofenzivě a na okupanty chystají mimo jiné „masivní dronovou kampaň“.

První útoky na kritickou energetickou infrastrukturu už začaly. Minulý týden se v Oděské oblasti na jihu Ukrajiny kvůli nočnímu ruskému dronovému útoku ocitlo bez proudu kolem 1550 lidí, v pondělí zase Rusové poškodili elektrické vedení a plynovod ve městě Nikopol v Dněpropetrovské oblasti. Podobně útočili v posledních dnech na hlavní město Kyjev, které bylo jinak takových úderů ušetřeno skoro dva měsíce.

Moskva přiznala, že energetický systém Ukrajiny je pro ni jedním z primárních cílů. Podle Ženevské úmluvy o ochraně civilních osob za války se přitom jedná o válečný zločin.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v říjnu před nástupem mrazů požádal o více moderních západních systémů protivzdušné obrany, stejně jako o dělostřelecké systémy a rakety dlouhého doletu. Podle něj Moskva hodlá použít zimu jako „zbraň války“. Ministři obrany zemí NATO ho ujistili, že budou jeho zemi nadále poskytovat vojenskou pomoc.

Plán na stabilizaci

Zelenskyj schválil 7. listopadu plán Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny na stabilizaci energického sektoru země. Jeho součástí jsou krátkodobé cíle, například splacení dluhů na trhu s elektřinou a plynem, poskytnutí podpory státním podnikům a zvýšení technické kapacity plynárenské soustavy.

Vláda dále v rámci plánu hodlá do dvou měsíců posílit produkci energie z alternativních zdrojů a zavést trestní odpovědnost za neoprávněný odběr plynu provozovateli nebo průmyslovými spotřebiteli. V dlouhodobém horizontu, to znamená do šesti měsíců, chce Ukrajina celkově modernizovat energetickou infrastrukturu.

Loni se Rusku podařilo zničit asi šedesát jedna procent ukrajinské výrobní kapacity elektřiny. Dalšími cíli byly rozvody vody nebo přístup k internetu. Český prezident Petr Pavel v úterý na zahájení velitelského shromáždění armády v Praze varoval, že minimálně třetina energetické infrastruktury Ukrajiny je stále zničená a nepodařilo se ji před zimou opravit.

Přípravy na zimu

Samotní poskytovatelé energií podle listu The New York Times prohlašují, že jsou na vzdušné údery tentokrát lépe připraveni. Mnohá zařízení prý opravili, mají připravené nové vybavení, které může v případě potřeby nahradit výpadky, a kolem rozvoden a podobných objektů je rozmístěna obrana. „Z minulé zimy jsme se poučili,“ řekl Maxim Timčenko, generální ředitel DTEK, největší ukrajinské soukromé energetické společnosti.

Šéf ukrajinské společnosti Enerhoatom Petro Kotin uvedl, že neustále vylepšují obranu kolem jaderných elektráren. „Je to úkol pro naši armádu a jejich antidronové vybavení,“ prohlásil. Enerhoatom provozuje všechny čtyři ukrajinské jaderné elektrárny, jedna z nich, Záporožská jaderná elektrárna, je v současnosti okupována Rusy. Zbylé tři vyrábějí asi polovinu veškeré elektřiny v zemi.

Je pravděpodobné, že Rusové budou letos mířit své drony na dráty elektrického vedení, které spojují jaderné elektrárny s energetickou sítí – podobně jako to zkoušeli loni. 

Zelenskyj v říjnu prohlásil, že Ukrajina bude útoky oplácet, pokud se Moskva znovu pokusí ohrozit přívody elektřiny a tepla. „Tento rok se nebudeme jenom bránit, ale také útočit,“ řekl prezident. Ukrajina letos narozdíl od loňského roku disponuje rostoucí flotilou bojových dronů dlouhého doletu a opakovaně dokázala, že je schopná zasahovat cíle v hloubi Ruska.

Pokračování protiofenzivy

Mimo jiné právě i k dronům upíná Ukrajina své další naděje ve snahách zlikvidovat okupanty a vytlačit je ze své země. Brigádní generál Serhij Baranov, který dohlíží na dronové vojenské operace, řekl serveru The Independent, že Ukrajina spustí v zimě velkou dronovou ofenzivu. Mířit má na oblasti na okupovaném poloostrově Krym či na hranici s Ruskem, uvedl. Cílit budou například na vojenské základny a infrastrukturu.

Ukrajincům se podařilo dosáhnout za pomoci dronů řady významných vojenských úspěchů. V září například dokázali zlikvidovat ponorku Rostov na Donu třídy Kilo a výsadkovou loď Minsk třídy Ropucha. Ze vzduchu i za použití raket vyhodili do povětří řadu cílů a zásobáren paliv na Krymu. Síla těchto útoků byla tak veliká, že donutila Rusko přesunout část plavidel Černomořské flotily z Krymu do černomořského přístavu Novorossijsk v jižní části Ruska.

Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) Ukrajina hodlá navzdory nástupu zimy pokračovat v operacích v Záporoží i v okolí města Bachmut, které Rusové podle svých slov dobyli v květnu tohoto roku. Zelenskyj zmínil, že ukrajinská armáda má načrtnutých několik potenciálních směrů postupu v jižní a východní části Ukrajiny a v Chersonské oblasti, píše server Euromaidanpress.

Se zimními měsíci přichází na Ukrajinu obtížné povětrnostní podmínky. V místech pokračujících bojů začíná mrznout a zároveň pršet, což vede ke vzniku hustého bahna. Těžká vojenská technika má potíže se v něm pohybovat, stejně tak může zamrzat a nestartovat. Také je obtížnější jakákoli vozidla skrýt, ve vegetaci, která shodila listí, se již nezamaskují, nemluvě o jejich kontrastu s případným sněhem. Za těchto podmínek budou ofenzivní akce obtížné, a to pro obě strany.

Ukrajina prý hledá způsoby, jak náročné počasí a bahno otočit ve svůj prospěch. Hlavním cílem bude přerušit zásobovací trasy Rusů, a to na frontě i za ní, uvedl mluvčí ukrajinských pozemních jednotek Volodymyr Fito. „Pokud se nám to podaří, myslím, že nám počasí – déšť a mráz – pomůže je z Ukrajiny vymrazit,“ dodal. Připustil ale, že se tempo bojů sníží a že déšť může omezit i počet nasazených letadel a dronů. Na druhou stranu dodal, že nepřátelé mohou čekat „překvapení z nebes“.

V Chersonské oblasti zřejmě v současnosti dosahuje Ukrajina úspěchů. Podle mluvčí jižního velení ukrajinské armády Nataliji Humenjukové zde armáda zatlačila ruská vojska tři až osm kilometrů dále od levého břehu řeky Dněpr. Pokud by se tvrzení armádní mluvčí potvrdilo, znamenalo by to největší postup ukrajinských vojsk za několik měsíců.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu v úterý tvrdil, že ruští vojáci veškeré pokusy ukrajinské armády o výsadek na levém břehu řeky Dněpr zmařili. Mluvčí Ukrajinské dobrovolnické armády Jih Serhij Bratčuk pro ČT řekl, že Ukrajinci na okupovaném břehu obsadili několik předmostí, která brání i přes těžkou palbu Rusů. „Jde o mořskou pěchotu, která vykonává konkrétní bojové úkoly,“ uvedl. Konkrétně zmínil přepadení a diverzní akce. „Mohu říct, že tato operace je velmi obtížná,“ prohlásil, na druhou stranu dodal, že se nezdá, že by nepřítel formoval jednotky k protiútoku. Rusko používá proti mořské pěchotě všechny druhy zbraní včetně letectva, dodal.

Prohlášení stran konfliktu není možné nezávisle ověřit.

9 minut
Studio ČT24: Rozhovor se Serhijem Bratčukem
Zdroj: ČT24

Plány Ukrajiny na zimní období probíral minulý týden náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj s Charlesem Brownem, předsedou sboru náčelníků štábů ozbrojených sil Spojených států. „S generálem Brownem jsme také diskutovali o našich plánech na zimní období a samostatně jsme se zaměřili na naléhavé potřeby ukrajinské armády. Především se jedná o dělostřelecké náboje, systémy protivzdušné obrany a rakety země–vzduch,“ poznamenal Zalužnyj.

Plány Ruska

Rusko však nejspíše nehodlá pasivně čekat a bude pokračovat ve svých snahách podmanit si vzdorující demokratický stát. Kromě již zmíněných raketových a dronových útoků na civilní infrastrukturu bude pokračovat v útocích na východě v Doněcké či Charkovské oblasti. Těžké boje pokračují u měst Avdijivka a Kupjansk, velení ukrajinské armády zde v minulém týdnu hlásilo zvýšený počet ruských útoků.

„Rusové bez ohledu na ztráty útočí na naše jednotky, které se brání u Kupjansku. Kromě toho nepřítel ve větším počtu používá kamikadze drony (útočící přímo na cíl). Severně a jižně od Bachmutu se ruská vojska snaží protiútoky převzít iniciativu,“ informoval velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj.

„Zatímco Ukrajina na tom v důsledku nepříliš úspěšné letní protiofenzivy není dobře a Západ neví, co má dělat a je poněkud zmatený, Rusové se budou snažit zorganizovat další velkou mohutnou ofenzivu zaměřenou na obklíčení a porážku ukrajinských vojsk, aby na této pozitivní vlně zahájili jednání, možná neformální, po nichž bude následovat příměří za podmínek výhodných pro Rusko,“ myslí si rusko-ukrajinský politický komentátor Ivan Jakovyna. Podle něj situaci ovlivní ruské prezidentské volby, protože si Putin před nimi nedovolí vyhlásit mobilizaci k doplnění prořídlých řad vojáků.

„Samozřejmě by se rád vyhnul velkým ztrátám těsně před volbami. Ideální by pro něj bylo dosáhnout do března příměří, zejména uzavřeného za Putinových podmínek. Nejraději by byl znovu zvolen v klidném prostředí, nashromáždil síly, munici, vybavení a teprve potom pokračoval (ve válce),“ vysvětlil.

Dalším důležitým datem je pak oficiální potvrzení Putinovy kandidatury na prezidenta, která se čeká někdy v půlce prosince. „Předtím ale stále potřebuje velké, významné vítězství,“ dodal. Proto se domnívá, že se Rusové budou dále intenzivně snažit obsadit Avdijivku.

Podle vojenského stratéga a bývalého generála australské armády Micka Ryana se Rusové nejspíš pokusí přichystat na další ofenzivu v lednu 2024. Budou také hromadit zásoby a munici a zlepšovat jejich ochranu. „Rusko bude chtít minimalizovat schopnost Ukrajiny vést zimní válečnou kampaň a zároveň snížit její zásoby, které by mohly být použity při ukrajinské ofenzivě v roce 2024,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 5 mminutami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 8 mminutami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
10:50Aktualizovánopřed 21 mminutami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 36 mminutami

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 1 hhodinou

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
19:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...