Polské volby podle exit pollů vyhrála dosavadní vládní strana Právo a spravedlnost. Odhady výsledků jí ale v Sejmu nepřisuzují většinu, šanci skládat vládu by tak mohl mít lídr proevropské opozice a předseda Občanské koalice Donald Tusk. Po celé zemi se nyní sčítají hlasy, výsledky budou známy v pondělí, oficiálně až ve středu.
Odhady polských voleb: Vítězem je PiS, na většinu ale dosáhne Tusk
Podle odhadů institutu Ipsos pro televizi TVN24 obsadí opoziční Občanská koalice, středová Třetí cesta a Nová levice ve 460členném Sejmu 248 křesel. Právu a spravedlnosti připadne 200 mandátů. Pravicová Konfederace bude mít 12 poslanců.
Volební účast byla nečekaně vysoká, podle zpravodaje České televize v Polsku Andrease Papadopulose dosáhla sedmdesáti procent. Dodal, že účast ve volbách byla nejvyšší od pádu komunismu v roce 1989. Zmínil, že se ukázal velký rozdíl mezi většími městy (kde jasně vítězí Občanská koalice) a venkovem (kde jasně vítězí Právo a spravedlnost).
Celkové reálné výsledky, nikoliv tedy zveřejněné odhady, podle něho může ovlivnit i to, že se možná nepodaří včas sečíst některé okrsky. V Polsku je na to podle zákona striktně vymezená lhůta. Řekl také, že na některých místech Varšavy se hlasovalo ještě kolem 23:30. Původně přitom byla oficiální lhůta do 21. hodiny. Pokud se však lidé postavili do fronty ještě před ní, musela je volební komise nechat hlasovat.
Druhý zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé byl ve volebním štábu Občanské koalice, kde už se pak po 23. hodině uklízel sál a hosté odešli. Zmínil, že polská média, ať už provládní či protivládní, zveřejněné odhady výsledků voleb nijak nezpochybňují. Dodal také, že proces sestavování vlády může být ještě dlouhý.
Lídr Občanské koalice Donald Tusk
Občanská koalice slibuje návrat do Evropy
„Vyhráli jsme demokracii, svobodu, vyhráli jsme naše milované Polsko,“ řekl rozjařený šéf Občanské koalice a polský premiér z let 2007 až 2014 Donald Tusk poté, co média zveřejnila odhady. „Tolik let se to nedařilo… Ale dnes můžeme říct: to je konec špatných časů. To je konec PiS,“ dodal.
Bývalý polský ministr zahraničí a europoslanec za Občanskou platformu Radoslaw Sikorski řekl ČT, že se zdá nemožné, aby vládnoucí strana sestavila vládu. „Nikdo s nimi nechce vládnout, protože narušovali principy, dohody a hádali se i se sousedy Polska.“ Podle něho se nyní Polsko vrátí z velké cesty, kdy se dostalo na okraj Evropy, do demokratického normálu, do evropské rodiny. „Na Vánoce je možné očekávat normální, demokratické, evropské Polsko.“
Vítězný tón nicméně zněl i ve volebním štábu Práva a spravedlnosti. Strana zdůrazňuje, že se ještě žádné formaci nepodařilo zvítězit ve volbách třikrát za sebou, tak jako letos PiS. Přirozeně si tak myslí i na sestavování kabinetu.
„Nedovolíme, aby Polsko ztratilo to, co je nejcennější, tedy nezávislost, právo rozhodovat o vlastním osudu,“ řekl naopak předseda strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński. Připustil přitom, že není jisté, zda se jeho strana udrží u moci; pokud se exit polly potvrdí, nebude její koaliční potenciál veliký.
„Vyhráli jsme. PiS je vítězem parlamentních voleb 2023,“ uvedl premiér Mateusz Morawiecki. „Pokud nám prezident dá šanci, pokusíme se sestavit stabilní vládu,“ řekl také. Prezident Andrzej Duda je spojencem vládnoucí strany.
Jak to vidí politologové
Politolog Jan Květina z Univerzity Hradec Králové označil výsledky za velké překvapení. I přes opatrnost k tomu, nakolik jsou odhady přesné, očekává, že opozice bude moci sestavit vládu. Naznačil také, že se výrazně zvýšila účast žen u voleb.
Analytik Asociace pro mezinárodní otázky Michal Lebduška soudí, že se opozici podařilo zmobilizovat její voliče. Ukazuje na to vysoká účast v regionech, kde se hlasuje právě pro opozici.
Lebduška také řekl, že prezident Andrzej Duda zřejmě pověří zástupce vítězné strany, aby sestavila vládu. O tom informoval ještě před samotnými volbami. Pověřil by tedy nejspíše současného premiéra Mateusze Morawieckého, nebo někoho jiného z PiS.
Druhý pokus na pověření sestavení vlády by pak už měl Sejm. V případě třetího pokusu by se tato možnost opět vracela k prezidentovi.
Výkonný ředitel Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál považuje polské exit polly za docela přesné. „Můžou se změnit jednotlivá čísla, ale neřekl bych, že by současná opozice ztratila většinu v Sejmu.“
Myslí si, že vítězství opozice bude například znamenat velké personální zemětřesení v mnoha státních i veřejných institucích, kde jsou „umístěni“ podporovatelé PiS. Konkrétně zmínil polskou veřejnoprávní televizi.
Upozornil také, že opozice bude muset spolupracovat s prezidentem, který disponuje rozsáhlými pravomocemi. Pokud by vetoval nějaký zákon, musela by se pak v parlamentu najít třípětinová většina, která by veto přehlasovala. A to by mohlo být velmi komplikované. Kvůli vnitřním sporům je také zablokovaný polský Ústavní soud.
O čem Poláci rozhodovali
Poláci hlasovali v jednodenních parlamentních volbách od nedělního rána. Vybírali celkem 460 poslanců Sejmu, dolní komory parlamentu, a sto senátorů. Hlasovat mohlo přes 29 milionů lidí.
Zároveň s volbami se konalo referendum týkající se privatizace státního majetku, věku odchodu do důchodu, zachování bariéry na hranici s Běloruskem a migrační politiky.
Výsledky hlasování se očekávají v pondělí ráno, státní volební komise je chce oficiálně vyhlásit ve středu.
Hlavní soupeři
Pozici vládní strany obhajovala konzervativní Právo a spravedlnost (PiS). V Polsku vládne od roku 2015. V roce 2001 ji založil její současný předseda Jaroslaw Kaczyński spolu se svým bratrem – dvojčetem Lechem. Strana vzešla z okruhu někdejšího odborového hnutí Solidarita. Vládní stranou byla i v letech 2005 až 2007, a opět od roku 2015.
Za hlavního vyzyvatele PiS se považuje Občanská koalice (KO), která představuje hlavní opoziční sílu v Polsku. Tvoří ji Občanská platforma (PO) a dále strany Nowoczesna (Moderní), Zelení, Iniciativa Polsko a menší subjekty. Nejsilnějším subjektem je Občanská platforma (PO) Donalda Tuska, který vede rovněž celou koalici.
