Netanjahuova válečná vláda má souhlas Knesetu. Expremiér Lapid odmítl pracovat s extremisty

Izraelský parlament (Kneset) schválil vládu národní jednoty sestavenou pro období bojů s hnutím Hamás. Informovala o tom agentura Reuters. V kabinetu kromě premiéra Benjamina Netanjahua či ministra obrany Joava Galanta zasedne i Benny Gantz z dosud opoziční Strany národní jednoty. Do vlády se naopak podle listu Ha'arec nezapojí šéf centristické opoziční strany Ješ atid (Budoucnost existuje) a expremiér Jair Lapid.

Vznik kabinetu podpořilo v Knesetu 66 hlasů, proti byly čtyři. Gantzova Strana národní jednoty nakonec dodá celkem pět ministrů. Gantz se dříve proti Netanjahuově krajně pravicové vládě ostře stavěl.

Rozepře jdou chvíli stranou

Netanjahu a Gantz dohodu o vytvoření krizové vlády oznámili ve středu. Její součástí je podle serveru The Times of Israel pravidlo, že krizový kabinet nebude přijímat jiná rozhodnutí než ta, která souvisí s vedením války proti Hamásu. Netanjahu později v televizním projevu uvedl, že politici odložili stranou neshody, „protože v sázce je osud“ Izraele.

„Toto je válka o náš domov, musí skončit jediným – naprostým vítězstvím a rozdrcením a likvidací Hamásu,“ řekl Netanjahu v parlamentu a 7. říjen označil za „nejstrašnější den pro židovský národ od holocaustu“. „Budeme jednat, nepřítel to pocítí,“ řekl Gantz v parlamentu po složení přísahy.

Kooperace Netanjahua s opozicí je podle politického a kulturního geografa z Ostravské univerzity Vladimíra Baara významná. „Předcházející vláda měla spoustu vnitřních problémů, které pravděpodobně vedly i ke snížení ostražitosti. A budou za to nést následky,“ řekl ve čtvrteční Devadesátce.

Do vlády se odmítl zapojit Lapid. Vadí mu mimo jiné, že její součástí jsou krajně pravicové strany, jako je Židovská síla (Ocma Jehudit), kterou vede ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir. „Netanjahu a Ben Gvir nejsou lidé, kteří obnoví narušenou důvěru izraelského lidu v jejich vládu,“ řekl Lapid v televizním projevu. Dodal, že jeho strana nebude vystupovat proti vládě a nabídne svou podporu během bezpečnostní krize.

Lapid dříve prohlásil, že je otevřený připojení se k „redukované, profesionální a mimořádné vládě“, ale tvrdil, že by nebylo možné zvládnout válku s „extrémním a nefunkčním složením současného kabinetu“.

Izrael v sobotu překvapil útok asi tisícovky ozbrojenců teroristického hnutí Hamás z Pásma Gazy. Boje si podle poslední bilance vyžádaly více než třináct set izraelských životů, z toho stovky civilistů. Odvetné izraelské bombardování Pásma Gazy si vyžádalo přes čtrnáct set obětí. Izrael povolal do zbraně záložníky a podle pozorovatelů se chystá na pozemní operaci v izolovaném Pásmu Gazy.

Nabídku na vznik vlády národní jednoty udělal Netanjahu hned v sobotu na setkání s Lapidem a Gantzem. Uvedl tehdy, že taková vláda by měla stejný formát jako vláda Leviho Eškola, do níž vstoupil tehdejší opoziční lídr Menachem Begin před šestidenní válkou v roce 1967. Izrael zažil již tři vlády národní jednoty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 5 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 8 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...