Buffett varuje před ochabnutím zájmu USA o Ukrajinu, „únava“ z války roste i v dalších zemích

Americký podnikatel a filantrop Howard Buffett prohlásil, že zájem USA o válku na Ukrajině by mohl v příštím roce ochabnout. Za jeden z důvodů označil prezidentskou kampaň. I proto chce zvýšit svou vlastní podporu okupované země, aby šel příkladem. Jistá únava z válečného konfliktu je už nyní patrná zejména v Polsku, které nese velkou část ukrajinské uprchlické krize.

Buffett, syn miliardáře Warrena Buffetta, daroval Ukrajině prostřednictvím své nadace od počátku ruské invaze stovky milionů dolarů, ale má obavu, zda jsou lidé schopni udržet zájem o Ukrajinu. „V USA bude bezesporu jednou z nevýhod politická kampaň, do které jdeme,“ řekl při návštěvě Kyjeva.

Ve Spojených státech se totiž v listopadu 2024 konají prezidentské volby a několik republikánských kandidátů už zpochybnilo rozsáhlou vojenskou a finanční pomoc poskytnutou Ukrajině.

Ochabnutí zájmu pocítil ve čtvrtek i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zatímco při své první návštěvě USA se mu loni v prosinci dostalo vřelého přivítání, tentokrát jednal za zavřenými dveřmi v Kongresu a čelil narůstající „únavě“ z války ze strany republikánů. Ti mimo jiné vyhrožují, že zablokují žádost amerického prezidenta Joea Bidena o nový balík vojenské a civilní pomoci pro okupovanou zemi v hodnotě 24 miliard dolarů (551 miliard korun).

Buffett se domnívá, že zmíněná „únava“ z války skutečně růst může. Západní spojenci Ukrajiny by podle něj měli zdvojnásobit svou podporu. „Myslím si, že USA i Evropa musí ještě více pomoci Kyjevu válku vyhrát a ukončit ji.“

V emotivním rozhovoru pro Kyiv Post americký podnikatel a filantrop uvedl, že „vidět ukrajinské farmáře, kteří pomáhali nasytit svět, ale nyní sami potřebují centra pro distribuci potravin kvůli rozsáhlé ruské invazi, je tou největší ironií, které byl v životě svědkem“. 

Ukrajina podle něj musí vyhrát válku nejen pro svůj vlastní prospěch, ale pro prospěch všech včetně USA. „Výsledek toho, co se stane na Ukrajině, bude mít obrovský dopad na Spojené státy po celá desetiletí,“ zdůraznil Buffett, jenž očekává, že podpora jeho nadace dosáhne do konce letošního roku přibližně 500 milionů dolarů (přibližně 11,5 miliardy korun).

Lidé musí pochopit, že jsme oddáni Ukrajině. Nikam nejdeme, nezpomalujeme a zrychlíme tempo,“ dodal.

Zákaz dovozu obilí a stop vyzbrojování

Známky kritičtějších názorů na rozsah zahraniční vojenské podpory pro okupovanou zemi se objevují nejen v USA, ale také v některých východoevropských státech. Nespokojení jsou mimo jiné farmáři, kteří tvrdí, že ukrajinský import potravin poškozuje jejich ceny. Polsko, Maďarsko a Slovensko i proto zakázaly dovoz ukrajinského obilí.

Polsko zároveň v pátek oznámilo, že přestalo Kyjevu dodávat zbraně. „Ukrajina se brání bestiálnímu ruskému útoku a já tuto situaci chápu, nicméně my budeme naši zemi chránit. Již nedodáváme výzbroj Ukrajině, protože nyní vyzbrojujeme Polsko,“ citovala polského premiéra Mateusze Morawieckého v příspěvku na sociální síti X (dříve Twitteru) jeho kancelář. „Pokud nechcete být v defenzivě, musíte se mít čím bránit,“ doplnil s tím, že tento krok neohrozí bezpečnost Ukrajiny.  

Náznaky polské vládní zdrženlivosti zvyšují význam jiné podpory, včetně té od humanitárních pracovníků. Ti chápou, že válka může pokračovat ještě dlouho a že ruské útoky, které nejvíce postihují obyvatelstvo na Ukrajině (od zničení velké přehrady po bombardování energetické, zemědělské a civilní infrastruktury) jsou klíčovou součástí strategie ruského prezidenta Vladimira Putina.

Stále žijeme válkou a bojíme se toho, co bude dál,“ konstatovala Ukrajinka Olena Mychajlovská, která pomáhala otevřít provizorní hostel a restauraci v Krakově, kde jsou pouze uprchlíci. „Nechceme mít pocit, že bychom měli začít žít znovu na novém místě – pořád věříme, že se vrátíme,“ dodala.

„Lidé musí skutečně zdvojnásobit svou sílu a soustředění“

Humanitární pracovníci jsou ve zmíněném polském městě v první linii a poskytují praktickou a emocionální podporu traumatizovaným Ukrajincům, kteří jsou fyzicky i duševně výrazně ovlivněni ruskou invazí. „Vzhledem k faktu, že je situace na Ukrajině taková, jaká je, se může únava z války dostavit,“ prohlásil Kevin Allen, zástupce Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v Polsku.

„Lidé musí skutečně zdvojnásobit svou sílu a soustředění, aby se začlenili do společnosti, často za velmi náročných a stresujících okolností. A to je pro ty, kteří byli nuceni opustit své domovy, stále obtížnější,“ pokračoval s tím, že v Evropě je téměř šest milionů ukrajinských uprchlíků, z toho téměř milion v Polsku. 

Allen poukázal na fakt, že největším finančním podporovatelem Ukrajiny jsou bezesporu Spojené státy, ale podobná dynamika se během ruské invaze odehrává v Polsku, které nese velkou část ukrajinské uprchlické krize.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dostává velkou část finančních prostředků právě z USA. „Tato podpora může být samozřejmě často zpolitizována, ale pomoc, kterou americký lid a americká vláda poskytly v této konkrétní krizi i v mnoha krizích na celém světě, je opravdu příkladná,“ upozornil Allen.

Při pohledu na rok 2024 zástupce UNHCR dodal, že velkou prioritou jeho mise u zmíněného úřadu je pokusit se mobilizovat zdroje pro polské a ukrajinské nevládní organizace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 26 mminutami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 3 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 4 hhodinami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 4 hhodinami
Načítání...