„Česko si je plně vědomo své globální odpovědnosti,“ řekl prezident Petr Pavel na summitu OSN o udržitelném rozvoji v New Yorku. Na něm země hodnotí pokrok v plnění cílů stanovených před osmi lety v rámci takzvané Agendy 2030. Ta měla podpořit ekonomickou prosperitu, sociální spravedlnost a také ochranu životního prostředí. Pavel vystoupil na plénu jménem skupiny 46 zemí, takzvaných Pathfinders, a zavázal se k naplnění Pařížské dohody.
„V roce 2015 se světoví lídři dohodli na tom, že je třeba učinit naši planetu příjemnější pro život. Bohužel o osm let později je cesta k naplnění cílů udržitelného rozvoje ve velkých nesnázích,“ řekl Pavel na summitu.
Připomněl následky pandemie nemoci covid-19 i ruské invaze na Ukrajinu, které jsou podle něj „katastrofální“. Kromě lidského utrpení vede válka také k potravinové a energetické krizi a má dopady i na plnění cílů udržitelného rozvoje, řekl. Upozornil, že žijeme „v záplavě překrývajících se krizí“.
Vyslovil se proto pro „podporu ambiciózních opatření k rychlému plnění cílů udržitelného rozvoje“ do roku 2030. Své globální odpovědnosti si je vědomo také Česko, řekl prezident na summitu. Kromě naplnění Pařížské dohody se proto Česká republika chystá přispět částkou čtyř milionů dolarů (asi 92 milionů korun) do Zeleného klimatického fondu na období 2024 až 2027, uvedl Pavel. O kroku už dříve rozhodla česká vláda.
„Zavazujeme se vytvořit národní platformu pro sledování a podávání zpráv o plnění cílů udržitelného rozvoje,“ doplnil. „Abychom dosáhli společného cíle do roku 2030, musíme naléhavě poukázat na vazbu mezi mírem, bezpečností, rozvojem, klimatem, životním prostředím a lidskými právy, a také klást větší důraz na mír, spravedlnost a silné instituce,“ uvedl prezident na závěr svého zhruba pětiminutového vystoupení.
Prezident Pavel odsoudil ruskou agresi i při pondělní schůzce s předsedou Valného shromáždění OSN Dennisem Francisem. Zdůraznil na ní, že ruský vpád na Ukrajinu je pošlapáním Charty OSN a základních principů, na kterých organizace stojí, sdělil tiskový odbor Hradu.
Kromě Pavla na fóru hovořila například i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nebo prezidenti Palau, Sierry Leone či Kuby. Rovněž von der Leyenová ve svém vystoupení zmínila „zničující dopad ruské války na Ukrajině“.
Národní závazky
Členské státy OSN si v roce 2015 vytyčily dohromady sedmnáct cílů udržitelného rozvoje, které se týkají například boje s chudobou, hladem a násilím, změnami klimatu nebo úsilí o spravedlivější a ekonomicky stabilnější společnost. Český prezident je při této příležitosti mluvčím zemí, které se zaměřují na téma míru, spravedlnosti a silných institucí.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) začátkem září novinářům sdělil, že prezident bude na summitu OSN prezentovat i národní závazky, které se týkají odklonu od fosilních paliv a přechodu k obnovitelným zdrojům, regenerace přírody nebo ochrany ovzduší.
Skupina odborníků před summitem zveřejnila v časopise Science analýzu, podle které se zatím cíle udržitelného rozvoje z většiny nepodařilo přetavit v realitu. Zároveň vyzvala, aby zejména bohaté státy projevily větší solidaritu a aby si tváří v tvář hrozící klimatické krizi stanovily ambicióznější úkoly.
Prezident Pavel, který tento týden vede českou delegaci na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, měl v pondělním programu i několik dvoustranných schůzek, například s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem. Mluvili spolu mimo jiné o možnosti korejských investic do takzvané gigafactory v Česku. „Korejská strana má velký zájem na rozvoji spolupráce s Českou republikou v řadě oblastí, nejenom v jaderné energetice, ale například i ve vysokorychlostních tratích, případně vyspělých technologiích,“ uvedl Pavel po jednání s Jun Sok-jolem.
Pavel se setkal se také s gruzínským premiérem Iraklim Garibašvilim nebo s předsedou Amerického židovského výboru (AJC) Tedem Deutschem.
V newyorském sídle OSN zčíná ambiciózní klimatický summit ve středu, o dva dny později 78. zasedání Valného shromáždění OSN.
