Sílí tlak na Koreu, aby dodávala Ukrajině zbraně. Vojensky vyspělá mocnost přímé dodávky odmítá

Zanedlouho to bude rok a půl od začátku obnovené ruské invaze na Ukrajinu. A podobnou dobu už Jižní Koreu vládní představitelé Spojených států amerických či zemí Evropské unie tlačí k větší podpoře okupovaného státu, a to vojenské. Soul je totiž velkým výrobcem zbraní a uchyluje se pouze k sekundárnímu posilování ukrajinské obrany. Tlak roste, ale Jižní Korea si stojí za svým vzhledem k možným rizikům.

Ukrajina při své protiofenzivě spotřebovává velké množství munice. Mizí rychleji, než ji stačí spojenci vyrábět. Jižní Korea disponuje desátou největší ekonomikou na světě a vzhledem k letité hrozbě od severního souseda je také jedním z největších producentů zbraní. Spojené státy tak urgují Soul, aby začal Ukrajině dodávat vojenský materiál. Podle dlouhodobé politiky však země nechce poskytovat zbraně do aktivních zón konfliktů.

Přesto před čtrnácti dny Wall Street Journal zveřejnil zprávu, že statisíce korejských granátů přes Spojené státy míří na Ukrajinu. Šéf jihokorejského úřadu pro národní bezpečnost Cho Tae-yong to však popřel.

Pouze jednání s Pentagonem pak potvrdil mluvčí jihokorejského ministerstva obrany Jeon Ha-kyu s tím, že ve zprávě byly údajně nepřesnosti, které ale neokomentoval. „Přišlo několik žádostí a diskutovali jsme o tom. Naše vláda přijme příslušná opatření a zároveň komplexně přezkoumá válečnou a humanitární situaci na Ukrajině,“ přidal Jeon.

Pomozte Ukrajině, přeje si seržant, který sloužil u Charkova

Tlak na jihokorejskou vládu posílil také protest seržanta Kim Jae-kyunga, kterého si všimla BBC. V plné vojenské výstroji rozvinul transparenty před kolumbijskou, nizozemskou a řeckou ambasádou v Soulu. V plánu má obejít všech 22 ambasád zemí, které tehdy jeho Jižní Koreji pomohly.

Na transparentech děkoval za lékařskou a vojenskou pomoc při válce se Severní Koreou v letech 1950–1953. „Máme to štěstí, že jsme nyní desátou nejvíce prosperující zemí na světě, a to díky zahraničním vojákům, kteří prolili svou krev a pot za naši zemi,“ připomněl třiatřicetiletý Kim. 

Byl jedním z hrstky Jihokorejců, kteří vzdorovali vládnímu příkazu a odcestovali na ukrajinskou frontu. Čtyři měsíce sloužil jako protidronový střelec a zdravotník. Když viděl situaci v Charkově, přimělo ho to vyjádřit svůj postoj. Stále je ale v menšině, protože poslední průzkum ukázal, že 56 procent Jihokorejců je proti armádní pomoci Ukrajině.

Ukrajina jako Jižní Korea před 70 lety

Pro jihokorejský tisk se vyjádřil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Prosím, pamatujte, že před sedmdesáti lety Korea zoufale potřebovala pomoc. Celý svět pomohl Koreji bránit její svobodu. Ukrajina je dnes jako Korea v roce 1950,“ uvedl Zelenskyj. 

Ukrajinská první dáma Olena Zelenská a jihokorejský prezident Jun Sok-jol
Zdroj: Jihokorejská prezidentská kancelář/Reuters

Při návštěvě první ukrajinské dámy Oleny Zelenské společně s představiteli Evropské unie Ursulou von der Leyenovou a Charlesem Michelem v květnu v Soulu ovšem překvapivě téma exportu zbraní do Kyjeva nepadlo. 

Dovoz zbraní přes USA a Polsko

Dosud korejské zbraně putují na frontu nepřímo, a to nejčastěji dvěma trasami. Tou první je cesta přes Polsko, kam Korea loni dodala tanky AHS Krab, letadla a další zbraně v hodnotě 13,7 miliardy dolarů. Část z nich zřejmě skončila na Ukrajině. Letos následovala velká zásilka munice s více než čtyřmi miliony nábojů.

Druhá cesta směřuje přes Washington. Soul povolil do Spojených států vývoz zbraní, které nejsou zcela jihokorejské, ale obsahují jihokorejské díly a podle serveru The Diplomat údajně jedná o prodeji další munice.

Polská armáda zkouší jihokorejské tanky
Zdroj: Reuters/Kacper Pempel

Korejské zbraně by se však mohly dostat i na druhou stranu fronty – do Ruska. The Diplomat uvedl, že Jižní Korea musí být ostražitá a kontrolovat vývoz do Turecka, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Číny a Běloruska, které jsou podezřelé, že převáží zbraně do Ruska.

Jihokorejci však mají být podle ukrajinského velvyslance Soulu Dmytra Ponomarenka přímočařejší. „Chápeme, že to není snadné, jako první krok žádáme Jižní Koreu, aby nám dodala přímo alespoň obranné, spíše než útočné zbraně. Například protiraketové a protidronové systémy,“ uvedl.

Dilema Jižní Koreje vzhledem k Rusku

Soul na začátku invaze podepsal ekonomické sankce vůči Rusku a poskytl Ukrajině humanitární pomoc ve výši 200 milionů dolarů. Chce se podílet i na budování infrastruktury, nemocnic, škol či telekomunikací. Dovážet zbraně se zdráhá z důvodu možné eskalace problémů s Ruskem. Před válkou s ním totiž Jižní Korea obchodovala s ročním obratem ve výši 27 miliard dolarů. 

Jakékoli rozhodnutí Jižní Koreje dodávat zbraně Ukrajině by učinilo Soul účastníkem konfliktu.
Kreml
zdroj Reuters.com

Podle bývalého jihokorejského velvyslance na Ukrajině Kwon Ki-čanga jde o dilema – prosazovat ekonomické zájmy, nebo demokracii a svobodu. „Musíme opustit myšlení, že jsme malá země a postavit se Rusku, bránit svobodu a demokracii. Můžeme utrpět nějaké krátkodobé ekonomické ztráty, ale také je můžeme překonat.“

Nejen ekonomické vazby staví Jižní Koreu do složité situace. Pozorně sleduje také vliv Moskvy na jaderně ozbrojenou Severní Koreu. Rusko případně podle serveru France 24 může poslat nejnovější technologie ve výrobě jaderných zbraní. Mezi dvěma korejskými zeměmi je stále nevyřešený problém a Soul neví, kdy bude zbraně potřebovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 3 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a 40 zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 6 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 6 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 7 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...