Velvyslanci při Severoatlantické alianci formálně schválili prodloužení funkčního období generálního tajemníka Jense Stoltenberga do září 2024. Podle agentury Reuters se Aliance rozhodla zůstat u zkušeného lídra v době, kdy na jejím prahu zuří válka, místo toho, aby se snažila dohodnout na jeho nástupci.
Stoltenberg bude pokračovat v čele NATO, členské země se neshodly na jeho nástupci
3 minuty
Události: Stoltenberg pokračuje
Stoltenberg na Twitteru řekl, že je rozhodnutím velvyslanců poctěn. „Transatlantické pouto mezi Evropou a Severní Amerikou zajišťuje naši svobodu a bezpečnost již téměř 75 let a v nebezpečnějším světě je naše Aliance důležitější než kdy jindy,“ uvedl. Jeho nově prodloužené funkční období formálně vyprší 1. října 2024, pokud nebude znovu obnoveno.
Americký prezident Joe Biden a jeho spojenci z NATO měli formálně jmenovat Stoltenbergova nástupce při setkání v litevském Vilniusu 11. a 12. července. Největší světová obranná aliance však rozhoduje na základě konsensu a na novém kandidátovi se nepodařilo najít shodu.
Většina zemí NATO si do vedení přála jmenovat ženu, za favoritku byla považována dánská premiérka Mette Frederiksenová, která minulý měsíc jednala s Bidenem. Dalšími jmény, která se v souvislosti s nástupcem Stoltenberga objevila, ale nebyla veřejně potvrzena, byl nizozemský premiér Mark Rutte nebo britský ministr obrany Ben Wallace. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová svou kandidaturu vyloučila.
Stoltenberg, který byl v posledních týdnech opakovaně dotazován, zda bude souhlasit s prodloužením svého mandátu, uvedl, že o setrvání neusiluje a nemá jiné plány než pokračovat ve výkonu svých povinností a v září ukončit své působení v čele NATO.
Biden je spokojen
Biden prodloužení Stoltenbergova funkčního období uvítal. Severoatlantickou alianci označil za „silnější, jednotnější a odhodlanější než kdykoli předtím“. „Díky svému neochvějnému vedení, zkušenostem a úsudku provedl generální tajemník Stoltenberg Alianci nejvýznamnějšími výzvami v oblasti evropské bezpečnosti od druhé světové války,“ uvedl Biden v prohlášení týden před klíčovým summitem NATO zaměřeným na Ukrajinu.
Norský premiér Jonas Gahr Störe zprávu přivítal jako „dobrou a uklidňující“. Je podle něj také důležité, že se otázka vyjasnila před vrcholnou schůzkou ve Vilniusu.
Bývalý norský premiér Jens Stoltenberg stojí v čele obranné aliance od roku 2014. Jeho funkční období bylo v minulosti prodlouženo již třikrát. Stoltenberg je druhým nejdéle sloužícím generálním tajemníkem NATO po bývalém nizozemském ministru zahraničí Josephu Lunsovi, který v čele NATO strávil téměř třináct let od roku 1971.
Generální tajemník je nejvýše postavený civilista v NATO, reprezentuje Alianci navenek a slouží především jako prostředník. Jeho výběr nemá přesně stanovená pravidla, členské země ho tradičně volí po vzájemné shodě. Mandát trvá čtyři roky s možností prodlužování. Neformálním zvykem je, že bývá vybírán zástupce členské země z Evropy, neboť vrchní velitel spojeneckých vojsk v Evropě je tradičně Američan. Předpokladem pro uchazeče jsou zkušenosti z vrcholné politiky.
- Stoltenberg byl norským premiérem v letech 2000 až 2001 a poté znovu v letech 2005 až 2013.
- Pod jeho vedením ukončilo NATO v létě 2021 po 20 letech spolu s USA vojenskou misi v Afghánistánu.
- V souvislosti se současnou ruskou agresí vůči Ukrajině Stoltenberg opakovaně prohlásil, že pro NATO je klíčové nezapojit se přímo do konfliktu a zabránit jeho rozšíření přes ukrajinské hranice.
- Je zastáncem rozšíření NATO, bez kterého by podle něj Evropa nebyla v bezpečí. Podpořil žádost Finska a Švédska o vstup do NATO.
- Zdroj: ČTK
Podle bezpečnostního analytika Jiřího Schneidera Stoltenbergovo je setrvání ve funkci projevem důvěry v jeho schopnosti. „Od generálního tajemníka se očekávají jemné a zároveň rozhodné diplomatické schopnosti. Najít někoho, kdo by ve srovnání s ním byl schopen od počátku fungovat stejným způsobem, je nadmíru obtížné,“ řekl v Horizontu ČT24.
„V křesle generálního tajemníka musí sedět někdo, komu hlavy všech členských států zvednou telefon,“ myslí si Schneider. Připomněl, že Stoltenberg má například vztahy i s Tureckem, které hraje roli v ratifikaci přijetí Švédska do NATO.
