Pondělní zemětřesení v Turecku a Sýrii má už více než 7800 potvrzených obětí. Aktuální zprávy hovoří o tom, že v Turecku zemřelo nejméně 5894 lidí a v Sýrii 1932. Celkový počet mrtvých bude zřejmě dále stoupat s tím, jak pokračují odklízecí práce. OSN varovala, že počet obětí se může vyšplhat až k dvaceti tisícům. Na řadu míst se stále nedostali záchranáři, začíná proto narůstat hněv lidí, kteří bez vybavení hledají v sutinách své příbuzné.
V Turecku je zraněných přes 35 tisíc. Podle Tureckého úřadu pro řešení katastrof a mimořádných situací (AFAD) se v zemi zřítilo nejméně 5775 budov. Prezident Recep Tayyip Erdogan v úterý vyhlásil v deseti provinciích, které postihlo ničivé zemětřesení, na tři měsíce nouzový stav.
„Připravujeme plány na otevření hotelů, které byly přes zimu zavřené, aby poskytly ubytování obětem katastrofy. Padesát tisíc lůžek je už přichystaných v provincii Antalya,“ řekl Erdogan.
Syrská státní agentura SANA informovala, že ve vládou kontrolovaných oblastech v provinciích Aleppo, Hamá, Latákíja a Tartús zemřelo nejméně 812 lidí. Dalších 1449 utrpělo zranění. Záchranná organizace známá jako Bílé přilby informovala nejméně o 1120 mrtvých a 2500 zraněných v oblastech na severozápadě Sýrie, které jsou pod kontrolou opozice.
„Zároveň rostou i počty zachráněných v řádu vysokých tisíců. Roste bohužel i rozsah materiálních škod,“ řekl český velvyslanec v Turecku Pavel Vacek.
Zasažená oblast
Pondělní zemětřesení o síle 7,8 stupně v Turecku postihlo oblast, kde žije přibližně 13,5 milionu lidí. Podle Erdogana jde o největší zemětřesení od roku 1939. V pondělí kolem poledne oblast zasáhlo druhé zemětřesení o síle 7,5 stupně.
V noci na úterý zasáhlo centrální Turecko nové zemětřesení, které mělo sílu 5,6 stupně, uvedlo podle agentury Reuters Evropské středomořské seizmologické středisko (EMSC). Šlo patrně o další z následných záchvěvů půdy po zemětřesení z pondělního rána.
Celkem bylo dosud zaznamenáno nejméně 285 následných otřesů, uvedla agentura Reuters.
Turecký úřad AFAD uvedl, že se zpod trosek dosud podařilo vyprostit 7840 živých lidí. Prezident Erdogan dříve upozornil, že nedokáže říci, na jakém počtu se celková bilance obětí zastaví a jak dlouho záchranné akce potrvají. Naděje na záchranu zasypaných se však po více než 24 hodinách od zemětřesení snižují i vzhledem k nízkým teplotám, které na jihovýchodě Turecka a severu Sýrie momentálně panují, připomněla agentura AP.
„Teploty budou klesat, je hlášeno další sněžení,“ popsal Vacek. Pobřežní oblasti jsou podle něj teplejší a nemělo by v nich podle předpovědi počasí mrznout, ve vnitrozemí a horských oblastech však teploměry klesnou až k minus deseti stupňům Celsia. „Během pár dnů mají teploty jít ještě níže, k minus patnácti stupňům,“ uvedl.
Český velvyslanec v Ankaře nemá informace, že by mezi oběťmi po zemětřesení byli nově i Češi. Snaží se ale zjistit více o jedné krajance, se kterou zatím nemají kontakt.
Vysoké procento obyvatel zasažené oblasti tvoří uprchlíci
Podle zástupce Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Philippa Leclerca zasáhlo pondělní zemětřesení oblast s nejvyšší koncentrací uprchlíků na světě. V tureckých provinciích, které zemětřesení postihlo, žije až 1,7 milionu syrských uprchlíků, polovinu jich tvoří děti. V Sýrii jsou mimo své původní domovy kvůli občanské válce miliony lidí a v zemi žije i zhruba půl milionu palestinských uprchlíků.
Britská stanice BBC uvedla, že situace na severu Sýrie je mnohem zoufalejší než v Turecku. Hranice je přísně kontrolovaná a záchranáři ze zahraničí do některých postižených oblastí v Sýrii nemají přístup a místní nedisponují těžkou technikou.
Čas na záchranu stovek rodin se krátí, varoval v úterý Ráid Sálih, který je šéfem Syrské civilní obrany, která působí na území kolem Idlíbu kontrolovaném protivládními rebely. Na místě působí i týmy Lékařů bez hranic nebo pracovníci ADRA Sýrie.
Velké množství postižených čeká na pomoc
Záchranné práce na mnoha místech ztěžovalo během noci z pondělí na úterý mrazivé zimní počasí. Pod hromadou sutin v jihoturecké provincii Hatay bylo slyšet ženský hlas volající o pomoc. Nedaleko leželo bezvládné tělo malého dítěte. Deniz, jeden z místních obyvatel, v dešti plakal a zoufale lomil rukama, popsali reportéři agentury Reuters.
„Vydávají zvuky, ale nikdo nepřichází,“ řekl. „Jsme zničení. Panebože… Volají nás. Říkají: Zachraňte nás. Ale my nemůžeme. Jak bychom to udělali? Od rána nikdo nepřišel,“ dodal Deniz. Rodiny z města přečkaly noc v autech na ulici.
Ayla do Hatay dorazila již v pondělí z Gaziantepu. Snažila se najít svou matku. V troskách pracovalo pět nebo šest záchranářů z řad istanbulských hasičů. „Zatím nenašli žádného přeživšího. Přišel sem pouliční pes a dlouho štěkal na jedno místo, tak jsem si myslela, že by to mohla být má matka. Ale byl to někdo jiný,“ popsala Ayla. „Zapnula jsem světla u auta, abych záchranářům pomohla. Zatím vytáhli ven jen dvě těla, žádné živé,“ dodala.
Ve městě Kahramanmaraş severně od Antakye se rodiny shromáždily okolo rozdělaných ohňů, zabalily se do dek a snažily se alespoň trochu zahřát. „Stěží jsme se dostali z domu,“ řekl Neşet Güler, který k sobě tiskl své čtyři děti. „Naše situace je katastrofální, jsme hladoví, máme žízeň, je to šílené.“
Zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský popsal situaci v zasaženém Iskenderunu. „Množství škod je skutečně velké. Procházeli jsme ulice tohoto zhruba čtvrtmilionového města a počet budov, které jsou zcela zřícené, je skutečně markantní,“ uvedl. Otřesy navíc v přístavním městě vylily Středozemní moře ze břehů a voda tak zaplavila některé ulice v blízkosti pobřeží.
„Je jasně vidět, že se tureckým záchranářům nedostává personálu, techniky a musí své síly napínat tam, kde věří, že šance někoho zachránit je větší,“ přiblížil. Řada z postižených je také rozhořčena podle nich nedostatečně rychlou reakcí úřadů, vylíčil zpravodaj. „Neposílají sem dostatečné množství sil a techniky tak, aby se dařilo trosky prohledávat účinně a rychle,“ uvedl.
Do některých oblastí záchranáři stále nedorazili
Na nedostatek záchranářů, kteří se do některých oblastí nemůžou dostat kvůli poškozeným silnicím, si stěžují postižení i v jihoturecké Antakyi. Místní obyvatelé tak musejí při zoufalém pátrání po přeživších prohledávat trosky někdy i bez základního nářadí. Ve snaze najít živé či mrtvé členy rodiny, přátele a sousedy se lidé navzájem prosí o helmy, kladiva, železné tyče a silná lana na zvedání trosek, zatímco čekají na příjezd další pomoci, napsala agentura Reuters. Nedostatek pomoci již vyvolal potyčky mezi obyvateli a záchranáři.
Podobná situace panuje i jinde. Zoufalí a promrzlí příbuzní obětí v tureckém městě Malatya bez vybavení, dokonce i bez rukavic a zimního oblečení, se snažili prohledat trosky domů, které zničily otřesy. „Není tu ani jeden člověk. Jsme pod sněhem, bez domova, bez ničeho,“ řekl Murat Alinak, jehož dům se zřítil a jehož příbuzní se pohřešují.
„Vidím, že si tu lidé stěžují na nedostatek záchranářů, ale možná je to tím, že zemětřesením je postiženo deset měst a je potřeba mnoho a mnoho záchranných týmů,“ řekl záchranář z Istanbulu, který si nepřál být jmenován. „Ale děláme, co můžeme, a snažíme se zachránit lidi,“ dodal.
Turci a Kurdové v Německu zahájili sbírky
Turecké a kurdské komunity v Německu zahájily humanitární sbírky a posílají peníze, teplé oblečení a přikrývky obětem ničivého zemětřesení, které v pondělí postihlo Turecko a severní Sýrii. Zprávy o katastrofě spustily naléhavé výzvy k pomoci a dobrovolníci v Berlíně, Frankfurtu nad Mohanem a Mnichově začali shromažďovat pomoc pro tisícovky zraněných a lidí, jimž otřesy zničily domovy, informuje agentura Reuters. V Německu žije zhruba 2,3 milionu lidí tureckého původu, což z nich podle samotných německých Turků činí největší tureckou diasporu na světě.
Levent Cukur koordinoval humanitární sbírku v boxerské tělocvičně, kterou provozuje v Mnichově. „Nečekali jsme, že to bude tak šílené, je to bláznivé. Mysleli jsme, že naplníme dvě dodávky a pak je pošleme, ale od 10:00 dnes dopoledne se to nezastavilo,“ komentoval příval pomoci.
Když mluvil, skupina lidí nakládala krabice s dary na nákladní vozy. První várka má do Turecka vyrazit ve čtvrtek. „V postižených oblastech je nyní velmi chladno a lidé naléhavě potřebují deky, teplé oblečení a boty,“ řekl Tunca Karakas z kulturního sdružení Türkisch-Deutscher Kreis. Předseda Turecké obce v Německu Gökay Sofuoglu upozornil, že užitečnější jsou nyní peněžní sbírky. „Posílání peněz je lepší než posílání zboží, protože lidé sami vědí nejlépe, co potřebují, a peníze mohou použít na to, aby si to koupili,“ řekl Sofuoglu.
Čeští záchranáři jsou již v Turecku
Česko vyslalo do Turecka tým 68 záchranářů, jehož členy jsou hasiči, lékaři, stavební inženýři či kynologové. Část z nich se už zapojila do záchranných prací v zasaženém městě Adiyaman. Druhá část dosud čekala na příjezd techniky a materiálu, které do poničeného města přivezly kamiony. Vybavení pro tým podle Hasičského záchranného sboru dorazilo v úterý odpoledne.
Tým měl být původně nasazen v provincii Hatay, která je od Adany, kde obě skupiny záchranářů v pondělí v noci přistály, vzdálená zhruba 200 kilometrů. Mluvčí moravskoslezských hasičů Lukáš Popp ale v úterý ráno uvedl, že působení týmu bylo změněno.
„Tým se bude přesouvat do města Adiyaman, transportovat jej bude turecká armáda pomocí tří letounů CASA, těžké vybavení bude přesunuto pozemní cestou pomocí nákladních vozů,“ uvedl Popp. Adiyaman je od letiště v Adaně vzdálený asi 300 kilometrů.
Část města, ve které bude český tým zasahovat, obývá přibližně 250 tisíc lidí, uvedl večer ve videu mluvčí záchranářů Jakub Kozák. „Jsme schopni pracovat 24 hodin denně, i v noci. To znamená, že pokud to koordinátor turecké strany bude požadovat, můžeme zasahovat nepřetržitě,“ dodal Kozák.
Jde o první příležitost, kdy je nasazen v zahraničí takzvaný těžký USAR tým, který je určen pro vyhledávací a záchranné práce v sutinách. Celý tým, složený z hasičů z Prahy a Moravskoslezského kraje, vede Jiří Němčík z Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje. Čeští hasiči s sebou vezou materiál o objemu asi sto metrů krychlových a váze šestadvacet tun.
Na účtech českých humanitárních organizací se za prvních 24 hodin po otřesech sešly miliony korun na pomoc Turecku a Sýrii. Člověk v tísni vybral 15 milionů korun, Charita hlásí 1,3 milionu korun a statisíce korun vybrala i ADRA a Český červený kříž.
„Pomoc koordinují kolegové z ADRA Sýrie přímo na místě, reagují na aktuální potřeby a podávají informace o situaci,“ řekl vedoucí zahraničních projektů ADRA Zbyněk Wojkowski.
Záchranáře poslala EU, Ukrajina i Rusko
Řada zemí nabídla či již poslala do oblasti pomoc. Do Turecka vyslalo pětašedesát států celkem 2660 pracovníků, prohlásil v úterý ráno podle stanice BBC turecký úřad AFAD. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan později informoval, že pomoc s pátracími a záchrannými akcemi Ankaře nabídlo sedmdesát států a čtrnáct mezinárodních organizací.
Šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu v úterý večer uvedl, že v zemi zasahují týmy z 36 zemí, které tvoří asi tři tisíce záchranářů.
Do postižené oblasti vyslala pomoc mimo jiné OSN, Evropská unie, Spojené státy, Británie, Čína, Rusko, Indie, Japonsko, Irák, Írán, Austrálie, Nový Zéland, Pákistán nebo Tchaj-wan. Do Turecka se chystají vyslat pomoc i dvě izraelské humanitární organizace, uvedla CNN. Týmy vyslaly také Řecko, Švédsko a Finsko, se kterými má Ankara napjaté vztahy.
Komisař Evropské unie pro krizové řízení Janez Lenarčič uvedl, že členské státy do Turecka vyslaly sedmadvacet záchranných týmů s více než 1150 pracovníky.
„Prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU jsme zatím na pomoc Turecku po zemětřesení zmobilizovali sedmadvacet pátracích a záchranných týmů a zdravotnických týmů z devatenácti evropských zemí,“ napsal v úterý na Twitteru Janez Lenarčič. Také Turecko je členem zmíněného centra pro pomoc při katastrofách.
„Několik desítek ukrajinských záchranářů bude moci pomoci Turecku, našemu sousedovi, našemu příteli, aniž by tím narušilo kapacity záchranných služeb na Ukrajině,“ řekl šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. Nasazení záchranářů za hranicemi Ukrajiny podle něj neohrozí bezpečnost země.
Do Turecka a Sýrie podle agentury RIA Novosti zamířili také ruští záchranáři. „Čtyři letadla ruského ministerstva pro mimořádné situace dopraví do oblastí ničivého zemětřesení záchranáře,“ uvedl ruský ministr pro mimořádné situace Alexandr Kurenkov. Skupinu podle něj tvoří více než sto ruských záchranářů včetně kynologů. V Sýrii Rusové míří na místa ovládaná režimem Bašára Asada, který je ruským spojencem.
Přístav v tureckém Iskenderunu je mimo provoz
Kvůli rozsáhlým škodám způsobeným zemětřesením přerušil provoz významný nákladní přístav ve městě Iskenderun (dříve Alexandretta) na jihovýchodě Turecka. Společnost A.P. Moller-Maersk uvedla, že byla vážně poškozena infrastruktura přístavu a jeho činnost byla proto zastavena na neurčito.
Přístav také zasáhl požár, který se v úterý s pomocí vojenských vrtulníků a letadel podařilo uhasit. Svědci z místa hlásili velký požár se sloupem stoupajícího černého dýmu. Záběry z areálu, které pořídil dron, podle agentury Reuters ukazují, že oheň zasáhl stovky kontejnerů uskladněných na molech a v přístavu. Podle agentury zřejmě požár vyvolal náklad hořlavých látek v jednom z kontejnerů.
Lodě, které do Iskenderunu míří, firma posílá do jiných blízkých přístavů v Turecku a Egyptě. Podle přepravce není nyní jasné, jak dlouho bude trvat sčítání škod a kdy začnou práce na jejich odstranění.
Po pondělním zemětřesení obnovil provoz ropný terminál Ceyhan nedaleko Iskenderunu. V úterý již umožnil přistát prvnímu plavidlu. Podle zdroje agentury Reuters dostala loď rovněž povolení pro nakládku ropy, kterou do Ceyhanu přivádějí dva ropovody z Ázerbájdžánu a Iráku.
Terminál, kde se nakládá ropa z Ázerbájdžánu, bude zavřený do středy. Terminál s iráckou ropou je otevřený, situaci v přístavu ale podle Reuters komplikuje špatné počasí. Provoz ropovodu do tureckého přístavu v pondělí zastavily irácké úřady. V úterý večer podle zdrojů agentury Reuters úřady rozhodly o obnovení jeho provozu. Z Ceyhanu v lednu vyplouval denně zhruba jeden milion barelů ropy.
Rozsah škod závisí i na technologiích ve stavebnictví
Zasažená oblast je seismicky aktivní. Turecko proto v roce 2000 zavedlo soubor zákonů, které přinesly přísnější kritéria pro novou výstavbu a nastolily kontroly již stojících objektů. Tato pravidla se však příliš nedodržují.
Podle děkana Fakulty stavebnictví ČVUT Jiřího Mácy může být rozsah škod způsoben i nedodržováním postupů při výstavbě nebo použitím nevhodného materiálu. „Do hry vstupuje také celková ekonomická vyspělost země – kolik je stát do příslušných opatření, která jsou finančně náročná, ochoten či schopen vložit,“ popsal.
Technologie, které při zemětřesení ochrání budovy například převedením pohybové energie nebo pohlcením vibrací, jsou ale drahé, upozornil. Jejich zavádění si tak mohou dovolit vyspělé země jako Spojené státy nebo Japonsko.
„I v Turecku mají nějaká opatření. Věřím tomu, že počet obětí, byť je veliký, nedosáhne 30 tisíc. Což je počet obětí po srovnatelném zemětřesení v roce 1939,“ řekl Máca. OSN v úterý varovala, že počet zemřelých může dosáhnout až 20 tisíc.
