Použili jste vůči našemu balonu nepřiměřenou sílu, kritizuje Čína Američany

Peking v pondělí obvinil USA z použití nepřiměřené síly kvůli sestřelení čínského balonu, který byl podle Washingtonu vybaven špionážní technikou. Japonsko oznámilo, že prošetřuje možnou spojitost mezi čínským balonem a podobnými létajícími objekty, které byly nad zemí spatřeny v předchozích letech. Americký ministr zahraničí Antony Blinken kvůli incidentu odložil plánovanou návštěvu Pekingu. Čína přiznala, že další balon, který byl pozorován nad Latinskou Amerikou a Karibikem, je její. Podle ní slouží jen civilním účelům, informovala BBC.

Peking považuje sestřelení balonu za přehnanou reakci a porušení mezinárodního práva. Náměstek čínského ministra zahraničí Sie Feng kvůli „útoku USA na čínskou civilní bezpilotní vzducholoď vojenskou silou“ v neděli podal oficiální stížnost u ambasády USA.

„Nechtěný vstup této vzducholodi do vzdušného prostoru USA je zcela ojedinělý a náhodný incident,“ uvedla mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning. 

Čínský balon, podle Washingtonu vybavený špionážní technikou, v sobotu sestřelil americký stíhací letoun nad Atlantským oceánem nad teritoriálními vodami USA, asi týden poté, co poprvé vstoupil do amerického vzdušného prostoru. Příkaz k akci dal americký prezident Joe Biden. Pentagon doporučil objekt sestřelit nad oceánem, aby se předešlo možným škodám při dopadu na souš.

Bidenova tisková mluvčí Karine Jean-Pierreová v pondělí večer uvedla, že si Spojené státy navzdory přeletu čínského špionážního balonu zachovají klidný přístup ke vztahům s Pekingem. „Je na Číně, aby si ujasnila, jaký druh vztahu chce,“ řekla.

Pobřežní stráž uzavřela okolí dopadu balonu

Americká pobřežní stráž v pondělí oznámila, že vytvořila dočasnou bezpečnostní zónu ve vodách u pláže Surfside v Jižní Karolíně, což je oblast, kde americká armáda balon sestřelila. Do bezpečnostní zóny, která má deset námořních mil, nesmí lodě bez povolení stráže vplout. Cílem opatření je dle sdělení úřadů chránit veřejnost „před potenciálním nebezpečím spojeným s fyzickými objekty“. Bezpečnostní zóna má ve vyznačené oblasti platit do 18. února.

Pentagon v sobotu uvedl, že americké námořnictvo pátrá po zbytcích sestřeleného balonu v oceánu. Jak dlouho bude operace trvat, ovšem není jasné. Vysoce postavený představitel amerického ministerstva obrany novinářům řekl, že cílem je vyzvednout veškeré trosky a jakýkoliv materiál zpravodajské hodnoty. 

Představitel americké armády sdělil, že v sobotu bylo v oblasti několik plavidel amerického námořnictva a pobřežní stráže, které „vytvářely bezpečnostní perimetr a prováděly pátrání po jakýchkoli troskách, které se mohou nacházet na hladině, aby byla zajištěna bezpečnost amerických civilistů“. Podle Pentagonu se většina trosek nachází v hloubce 14,3 metru, což podle vojenského představitele zřejmě operaci usnadní, jelikož se očekávalo, že se bude muset pátrat v mnohem větší hloubce.

K čemu balon sloužil?

Čína označila balon, který se vznášel nad USA, za civilní objekt používaný k účelům meteorologického výzkumu. „Jedná se o standardní tvrzení, které země často uvádějí o sledovacích zařízeních,“ uvedla expertka na čínské vojenské záležitosti Oriana Skylar Mastrová, která působí na Stanfordově univerzitě.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken kvůli incidentu odložil plánovanou návštěvu Pekingu, jejímž cílem bylo snížit napětí, které se mezi Čínou a USA v posledních letech jen zhoršovalo. Washington a Peking jsou v rozporu v řadě otázek od obchodu po lidská práva. Čína je ale nejcitlivější právě na údajné porušování své územní svrchovanosti ze strany USA a dalších zemí, ať už se jedná o návštěvy Tchaj-wanu zahraničními delegacemi, nebo proplouvání lodí námořnictva USA kolem čínských vojenských objektů v Jihočínském moři, které si Čína nárokuje.

Rozhodnutí americké vlády o čínském balonu informovat a poté jej sestřelit podle AP značí odklon od obvyklého přístupu USA. Země s Pekingem o těchto záležitostech dříve jednala soukromě.

Japonci zahájili vyšetřování

Japonská vláda v pondělí uvedla, že vyšetřuje možnou spojitost mezi čínským špionážním balonem nad USA a létajícími objekty, které byly spatřeny nad severojaponskými prefekturami Aomori, Mijagi a Fukušima v letech 2020 a 2021.

„Pokračujeme v jejich analýze v souvislosti s posledním případem ve Spojených státech,“ uvedl náměstek tajemníka japonského kabinetu Jošihike Isozaki. Přelet jakéhokoliv nepovoleného objektu nad územím Japonska by země podle Isozakiho považovala za narušení svého vzdušného prostoru. Na otázku, jaké prostředky tehdy Japonsko použilo k vypořádání se s objektem, který se nad zemí vznášel, Isozaki odmítl agentuře Kjódó odpovědět.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí na to reagovala, že o podobném létajícím objektu spatřeném v minulosti v Japonsku nic neví.

Čína přiznala i balon nad Latinskou Amerikou

Možný přelet podobného balonu potvrdila v neděli také Kolumbie, další latinskoamerické země se k přeletu doposud nevyjádřily. Ve Venezuele a Kostarice o něm referovali uživatelé sociálních sítí.

Čína v pondělí přiznala, že balon, který byl pozorován nad Latinskou Amerikou a Karibikem, je její. Peking dodal, že se do oblasti dostal nedopatřením a jeho využití je civilní, informovala britská stanice BBC. Létající objekt podobný balonu objevila ve svém vzdušném prostoru v pátek Kolumbie.

Kolumbie uvedla, že objekt nepovažuje za hrozbu pro národní bezpečnost a že jej sledovala do doby, než opustil její vzdušný prostor. Balon, který se vznášel nad Latinskou Amerikou, se podle mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning odchýlil od své původní trasy. Důvodem podle ní byla jeho „omezená řiditelnost“ a povětrnostní podmínky.

„Čína je zodpovědná země a vždy přísně dodržovala mezinárodní právo a informovala všechny zúčastněné strany a řádně s nimi jednala, aniž by představovala hrozbu pro jakoukoli zemi,“ dodala mluvčí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 43 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 2 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 3 hhodinami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 4 hhodinami

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...