Brazílie chce v Atlantiku potopit vysloužilou letadlovou loď plnou azbestu, ekologové protestují

Brazilské námořnictvo se chystá potopit v Atlantiku svou bývalou letadlovou loď Sao Paulo. Podle něj se jedná o nevyhnutelný krok kvůli špatnému stavu plavidla. Loď je ovšem plná azbestu a dalších toxických látek. Turecko, které ji mělo rozmontovat a zlikvidovat, ji proto odmítlo vpustit do svých vod. Rozhodnutí brazilské armády kritizují ekologové, napsala agentura AFP.

Letadlovou loď koupila Brazílie v roce 2000 od francouzského námořnictva, kde pod jménem Foch sloužila skoro čtyři desetiletí. Loď byla nasazena mimo jiné při občanské válce Libanonu, ve válce v Zálivu či při operacích NATO v Kosovu v roce 1999. Při službě v brazilském námořnictvu však loď postihly dva rozsáhlé požáry. Kvůli vysokým nákladům na opravu a modernizaci se brazilské námořnictvo nakonec rozhodlo v roce 2017 loď vyřadit ze služby.

Letadlová loď pak několik let zůstala zakotvená v přístavu a v roce 2021 ji odkoupila turecká firma Sök Denizcilik jako železný šrot. Přesun lodi do Turecka začal v červnu loňského roku. Když byla u Gibraltaru, tak jí turecké úřady zakázaly vplout do svých vod. Kvůli velkému množství toxických látek plavidlo označily za ekologickou hrozbu. Podle francouzských úřadů, které cituje deník The New York Times, bývalá chlouba námořnictva obsahuje mimo jiné nejméně 45 tun azbestu.

Na konci ledna převzalo loď znovu brazilské námořnictvo. To oznámilo, že vzhledem ke špatnému stavu plavidla je jediným řešením „kontrolované potopení“. Řešením není ani odtažení lodi zpět do některého z brazilských přístavů, protože to zakázaly soudy. Přístavy, ve kterých by bylo vrak možné ekologicky zlikvidovat, se všechny nacházejí v Evropě, píše server G1.

Ekologové s potopením nesouhlasí

Námořnictvo plánuje loď potopit zhruba tři sta kilometrů od brazilských břehů v místě, kde hloubka moře dosahuje pěti tisíc metrů. Místo by mělo být dostatečně vzdálené od chráněných oblastí, takže ekologické dopady potopení letadlové lodi s výtlakem zhruba 32 tisíc tun by údajně měly být omezené.

Proti jsou ekologové, kteří označují rozhodnutí za „zločin proti životnímu prostředí“. „Brazilské námořnictvo by mělo být odsouzeno za nedbalost. Pokud potopí tuto vysoce toxickou loď uprostřed Atlantiku, tak bez dobrého důvodu poruší hned tři mezinárodní úmluvy o životním prostředí,“ uvedl Jim Puckett z nevládní organizace Basel Action Network, která se zabývá nebezpečnými odpady.

Proti potopení lodi je i brazilská ministryně životního prostředí Marina Silvaová. Státní zástupci však ve středu neuspěli se svým požadavkem, aby soud námořnictvu potopení letadlové lodi zakázal. Podle soudu armáda dobře zvážila důsledky svých činů. Proti rozhodnutí se federální prokuratura odvolala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 10 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 13 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...