Nové vyšetřování vyvrací konspirační teorie o potopení trajektu Estonia

Nahrávám video
Události: Estonii nepotopil výbuch ani srážka
Zdroj: ČT24

Nic nenasvědčuje tomu, že potopení trajektu Estonia v roce 1994 způsobila kolize, nebo exploze. Obě verze vyloučilo obnovené vyšetřování. Estonští a švédští experti se nyní chystají vyzdvihnout ze dna příď a prozkoumat přední vrata. Při nejhorší tragédii v evropských mořích v období míru zahynulo 852 lidí.

„Nic nenasvědčuje srážce s plavidlem nebo plovoucím předmětem ani výbuchu v oblasti přídě,“ uvádí nová předběžná zpráva. Podle agentury AP prověřování nepřináší nové důkazy, které by odporovaly výsledkům oficiálního vyšetřování nehody z roku 1997.

Loď Estonia vezla 803 pasažérů a 186 členů posádky z Tallinnu do Stockholmu, když se v noci na 28. září 1994 dostala do problémů na rozbouřeném Baltském moři. „Máme problém. Silně se nakláníme na pravobok. Asi o dvacet až třicet stupňů. Můžete nám pomoct a taky vyzvat společnost Viking Line, aby nám pomohla?“ volala o pomoc posádka Estonie.

Teprve čtrnáct let stará loď se hodinu po půlnoci obrátila na bok. Krátce nato se potopila celá. Většina z 852 obětí pocházela ze Švédska a Estonska. Pouhých 137 lidí stihlo v ledové tmě vylézt do záchranných raftů. Hrdinskou práci odvedly posádky vrtulníků, jejichž potápěči se za trosečníky vrhali do rozbouřených vod z pětimetrové výšky. Jedna finská posádka vytáhla z vody čtyřiačtyřicet lidí.

Výsledky vyšetřování

Společné vyšetřování Estonska, Finska a Švédska z roku 1997 dospělo k závěru, že se trajekt potopil, když v bouři selhaly zámky příďových dveří. Voda se dostala na palubu pro automobily, což způsobilo rozsáhlé zaplavení lodi.

Ve zprávě se uvádí, že trajekt nebyl způsobilý k plavbě, protože nebyla provedena kontrola přídě. „Osvědčení bylo nesprávné. Kdyby bylo všechno správně zdokumentováno, loď by se nesměla plavit na trase Tallinn–Stockholm,“ je přesvědčen vedoucí estonského úřadu pro vyšetřování bezpečnosti Rene Arikas.

Nejnovější vyšetřování úřady zahájily poté, co televizní dokument z roku 2020 ukázal videozáznam z místa vraku. Na něm jsou vidět dříve nezmapované díry na pravoboku, což oživilo spekulace o příčině havárie. Úřady uvedly, že vrak má díru dlouhou asi dvaadvacet metrů a vysokou čtyři metry, která se stala viditelnější v důsledku změn na trajektu, které vyvolaly změny na mořském dně.

Konspirační teorie

Osud plavidla vyvolal několik konspiračních teorií, včetně té, že se mohlo srazit s ponorkou, nebo že údajně převáželo citlivý vojenský náklad, připomíná AP. Vyšetřovací komise je však odmítla. „Nic nenasvědčuje srážce s jiným plavidlem nebo plovoucím předmětem. A na základě shromážděných důkazů nic nenasvědčuje ani výbuchu,“ zhodnotil Arikas.

„Vypadá to, že (trajekt) byl poškozen nárazem, když dopadl na mořské dno,“ vysvětluje díru v boku Jonas Bäckstrand ze švédského úřadu pro vyšetřování nehod při představování předběžné zprávy. „Ještě nejsme u konce,“ dodal Bäckstrand s tím, že se jedná o předběžný závěr a plánuje se další vyšetřování.

Nejhorší mírová tragédie v evropských vodách vedla v posledních třech dekádách ke značnému zpřísnění námořní bezpečnosti. Ať už při stavbě plavidel, nebo výcviku posádky. Vrak Estonie leží na mořském dně v hloubce asi osmdesáti metrů pod hladinou v mezinárodních vodách u finského ostrova Utö.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump: USA útočily na íránský ostrov Charg, brzy začnou eskortovat lodě průlivem

Spojené státy začnou velmi brzy doprovázet plavidla Hormuzským průlivem, aby je chránily před íránskými útoky. Uvedl to podle agentur americký prezident Donad Trump. Oznámil rovněž, že americká armáda zcela zničila vojenské cíle na íránském ostrově Charg, který slouží jako exportní terminál pro 90 procent íránského vývozu ropy. Pohrozil, že nařídí zničit ropnou infrastrukturu na tomto ostrově, pokud bude Írán bránit bezpečnému průchodu lodí Hormuzským průlivem.
před 19 mminutami

Vláda USA získá za zprostředkování dohody o TikToku deset miliard dolarů

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard korun) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech. Informoval o tom list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
před 4 hhodinami

Axios: Putin Trumpovi navrhnul přesun íránského uranu do Ruska, USA odmítly

Ruský vládce Vladimir Putin tento týden v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem navrhnul přesun íránského obohaceného uranu do Ruska jako součást možné dohody o ukončení války USA a Izraele s Íránem, šéf Bílého domu jeho nabídku odmítl. S odvoláním na své zdroje to napsal server Axios. Washington ani Moskva tyto informace nekomentovaly.
před 5 hhodinami

Rusové zabíjeli u Kupjansku. Kvůli dronům startovaly rumunské stíhačky

U ukrajinského Kupjansku v důsledku ruského raketového útoku zemřeli tři lidé z autobusu. Další dva civilisty zabily ruské útoky v Dněpropetrovské a Chersonské oblasti. Rusko v noci na pátek zaútočilo také na centrum města Novhorod-Siverskyj v ukrajinské Černihivské oblasti a zasáhlo budovu knihovny. Ruské úřady sdělily, že ukrajinské drony útočily ve městě Něvinnomyssk ve Stavropolském kraji na jihu Ruska. Rumunsko vyslalo stíhačky kvůli dronům u hranic s Ukrajinou.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

EU se dosud neshodla na prodloužení protiruských sankcí. Mohou přestat platit

Velvyslanci členských zemí Evropské unie se zatím neshodli na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy. Podle zdrojů ČTK trvá blokace ze strany Slovenska a Maďarska. Sankce se prodlužují každých šest měsíců, a pokud nyní nebudou potvrzeny do nedělní půlnoci, přestanou platit.
před 8 hhodinami

USA nabízejí vysokou odměnu za informace o Chameneím a dalších íránských lídrech

Americké ministerstvo zahraničí nabídlo odměnu deset milionů dolarů (přibližně 213 milionů korun) za informace týkající se deseti členů íránského vedení včetně nového nejvyššího duchovního vůdce země Modžtaby Chameneího. Kromě finanční odměny úřad za informace slibuje i možnost přesídlení z Íránu.
před 8 hhodinami

VideoPrezident Pavel v Pobaltí zavítal mezi české vojáky

Čeští vojáci zajišťují v Litvě a Lotyšsku od roku 2018 mimo jiné obranu východního křídla NATO a rozvoj mezinárodní spolupráce. V minulosti se podíleli na ochraně lotyšského nebe. Tento týden je během oficiální cesty Pobaltím navštívil prezident Petr Pavel. Význam misí v regionu roste, i kvůli rostoucím ruským provokacím. Podle Pavla si státy jako Lotyšsko nebo Litva uvědomují, jakým problémům čelí také proto, že sousedí s Ruskem a Běloruskem. Z tohoto důvodu zvyšují výdaje na obranu, Litva letos na skoro 5,5 procenta HDP. Prezident země Gitanas Nauseda sice kritizoval státy, které neplní závazky vůči NATO, ale právě čeští vojáci zlepšují podle Pavla vzájemné vztahy. „Jsme spolehlivým spojencem našich partnerů, kteří nás vnímají jako důvěryhodného spojence, který s nimi jde i do toho těžkého,“ uvedl český prezident. Aktuálně v regionu působí na 150 vojáků z tuzemska, na základně v litevské Rukle jich teď slouží pod německým velením kolem stovky, v Adaži v Lotyšsku kolem pěti desítek.
před 9 hhodinami

V Iráku při dronovém útoku zemřel francouzský voják

Při čtvrtečním dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku zemřel francouzský voják. Podle jeho velitele muže zabil íránský Šáhed. Šest zraněných je v nemocnici. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená s USA a jejich spojenci.
12. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...