Pokud se Rusko nezmění, musí pryč z OSN i dalších institucí, říká Podoljak pro ČT

Nahrávám video
Poradce ukrajinského prezidenta Podoljak k mírovému plánu
Zdroj: ČT24

Čím více se podle šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka bude blížit konec války, tím víc tradičních postojů se bude měnit. Rusko podle něj pozbude členství v OSN, OBSE nebo MAAE. „Pokud (Rusko) neprojde vnitřní transformací, pokud nepřijme fakt, že civilizovaný svět žije podle určitých pravidel, nemůže existovat v rámci těchto mezinárodních institucí,“ podotkl. Podoljak také věří, že ruské vedení stane před mezinárodním tribunálem. „Zvláštní tribunál bude. (…) Množství válečných zločinů Ruské federace na Ukrajině je nepřehlédnutelné,“ prohlásil v rozhovoru pro Českou televizi.

Ukrajinský prezident, Volodymyr Zelenskyj v USA navrhl uspořádat nový mírový summit OSN. Ministr zahraničí Kuleba řekl, že by se mohl konat v únoru a prostředníkem rozhovorů by měl být generální tajemník OSN Antonio Guterres. Jaké očekáváte výsledky?

Zaprvé, prezident Zelenskyj navrhl již o něco dříve mírový plán. Bylo to v Indonésii na summitu G19 (skupina se jmenuje G20, Podoljak však neuznává členství Ruska – pozn. red.), kde byla uvedena posloupnost kroků, které by vedly k trvalému míru nejen na Ukrajině. Je třeba projednat vše, co se týká této války z pohledu mezinárodního práva, mezinárodního humanitárního práva, z hlediska snahy zabránit mezinárodní potravinové krizi a tak dále. Je tam několik kroků, které by bylo třeba implementovat.

Summit má stanovit logistiku těchto kroků. Summit je pokračováním mírového plánu, ale má také stanovit logistiku provádění těchto mírových kroků v reálném světě. Na jaké otázky by se jaká země soustředila.

Co se týká pana Guterrese, nejde až tak o prostřednictví. Ale protože rozumíme, že Ruská federace nemá zájem na míru jako takovém, jde o moderování. Aby všechny země, které se budou účastnit tohoto summitu, mohly uplatnit svůj názor a aby tyto pozice byly promítnuty do rezolucí v rámci systému OSN. Takový je úmysl.

Podle ukrajinského ministra zahraničí Kuleby by se Rusko mohlo účastnit summitu, pokud by stanulo před mezinárodním tribunálem kvůli svým válečným zločinům. Je to možné?

Vyjděme z toho, že válka, která trvá již deset a půl měsíce, podstatně změnila situaci v Evropě i globální situaci. Pochopte, že před šesti měsíci bychom se tu vůbec nebavili o zvláštním tribunálu jako takovém. Dnes je koncepce zvláštního tribunálu předmětem jednání o mezinárodním právu na úrovni ministrů spravedlnosti nebo ministrů zahraničních věcí nejen ve skupině zemí G7, ale také Evropské unie. Dnes je to již axiomem – zvláštní tribunál bude. Proč? Protože množství válečných zločinů Ruské federace na Ukrajině je nepřehlédnutelné. Jsou to nejen zločiny proti ozbrojeným silám. Jde také o porušování mezinárodního humanitárního práva, o zločiny proti civilistům.

V prohlášení ukrajinského ministerstva zahraničí byla výzva vyloučit Rusko z Rady bezpečnosti OSN. Jak by se to mohlo stát? Rusko má v Radě bezpečnosti právo veta.

Právě proto, že, jak jste správně řekla, Rusko je stálým členem Rady bezpečnosti s právem veta, my dnes nevidíme OSN jako organizaci, která může zasáhnout. Tím myslím skutečně zasáhnout – v případě této nebo jiných válek nejen na území Ukrajiny. Rusko vždy použije veto ve prospěch té, či jiné agresivní země. Té, či jiné teroristické organizace. Je třeba tomu udělat přítrž. 

Pokud chceme mít akceschopnou platformu s názvem OSN, kde můžeme řešit globální konfliktní situace, je třeba přijmout rezoluci, která bude účinná. Je třeba odsud vyloučit zemi, která je buď sponzorem terorismu, o čemž mluví například Evropský parlament, nebo teroristickou zemi, která vede válku teroristického typu a bombarduje například naši energetickou soustavu, na níž závisí život 35, 40 milionů lidí. 

Jde o proces, k němuž se budou postupně připojovat další země. Podobně jako to bylo s otázkou zvláštního tribunálu, o které jsme začali hovořit před čtyřmi, pěti měsíci. Dnes jde o reálnou koncepci, která se bude realizovat. Myslím si, že stejným způsobem se bude za určitý čas realizovat koncepce Rusko pryč z OSN. 

Víte, řeknu k tomu víc. Přinejmenším, jak se budeme blížit konci války a Rusko bude prohrávat a Ukrajina vyhrávat, hodně tradičních postojů se bude měnit. Včetně postojů k roli, či postavení Ukrajiny v mezinárodních institucích. Rusko pozbude na určitou dobu členství nejen v OSN. Totéž v OBSE – Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, nebo MAAE – Mezinárodní agentuře pro atomovou energii. Taková země, pokud neprojde vnitřní transformací, pokud nepřijme fakt, že civilizovaný svět žije podle určitých pravidel, nemůže existovat v rámci těchto mezinárodních institucí a blokovat jejich práci.

Prezident Ukrajiny prohlásil, že počítá s účastí Indie na uskutečnění mírového vzorce. Můžete to vysvětlit? Očekáváte účinný tlak Indie na Rusko?

Filosofie Indie jako státu, etnika, národa, je filosofie míru jako takového. Pro Indii je to principiální otázka. Indie nemá ráda války. Je jasné, že má určité své konflikty se sousedy, ale Indie vždy vystupuje za mírové řešení konfliktů bez války. 

Indie bude předsedat G19, a proto pan prezident je názoru, že Indie, opírajíc se o tuto ideologii míru, může velmi efektivně zabezpečit moderování právě mírových procesů. Skutečných mírových procesů, ne abstraktního míru, o kterém mluví Ruská federace. Na způsob „nechte nás obsadit část vašeho území, dovolte nám právně neodpovídat za zločiny, které jsme spáchali na Ukrajině, a toto budeme považovat za mírový proces“. Ne, takto to nebude. 

Myslím, že Indie chápe, že mír může nastat, když opustíš cizí území, když neokupuješ cizí území a když převezmeš odpovědnost za válečné zločiny, za masové vraždy lidí. Myslíme si, že Indie by tu mohla sehrát důležitou roli. Opírajíc se o svou filosofii míru. 

Změní dodávka systému Patriot průběh války?

Je to pro nás obranná válka. Pokud vezmeme do úvahy, že Rusko střílí po civilním obyvatelstvu, po našich městech, velkých městech, milionových městech, po energetické infrastruktuře, aby města v zimě zamrzla, je důležitým prvkem uzavření nebe. Je to obrana nebe, obrana civilního obyvatelstva. V této oblasti má předání systému Patriot velmi symbolickou hodnotu. Znamená to, že neexistují omezení v oblasti předávání pokročilých zbraní Ukrajině. Ještě je tu otázka protiútoku, protože tam jde o trochu jiné programy. Ale k tomuto. Nejde jen o patrioty, dostáváme také další pokročilé zbraně i od jiných zemí. Myslíme si, že jsme schopni vybudovat systém obrany civilního obyvatelstva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinská armáda zaútočila na klíčový ropný terminál v ruském přístavu Primorsk

Ukrajinský generální štáb v pondělí informoval, že ukrajinská armáda zaútočila na ropný terminál v ruském přístavu Primorsk v Leningradské oblasti v Baltském moři a také na ropnou rafinerii ve městě Ufa v Baškortostánu. Ještě předtím agentura Reuters napsala, že ruské baltské přístavy Primorsk a Usť-Luga čelily útoku dronů. Podle Reuters jde o největší ruské exportní trhy ropy, které po útocích přestaly surovinu vyvážet.
11:43Aktualizovánopřed 14 mminutami

Ve slovinských volbách zvítězilo liberální hnutí premiéra Goloba. Vláda ale ztratila většinu

Hnutí Svoboda premiéra Roberta Goloba zvítězilo v nedělních slovinských parlamentních volbách, uvedly agentury DPA a APA. Svoboda po sečtení 99,85 procenta hlasů získala 28,62 procenta hlasů a 29 mandátů, následuje uskupení Slovinská demokratická strana (SDS) trojnásobného expremiéra Janeze Janši s 27,95 procenta hlasů a 28 mandáty. Vláda tak ztratila většinu. Podle agentury DPA tak země stojí před obtížným sestavením kabinetu.
00:38Aktualizovánopřed 18 mminutami

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 25 mminutami

V Londýně hořely čtyři sanitky. Policie to vyšetřuje jako antisemitský trestný čin

Jako trestný čin s antisemitským pozadím vyšetřuje britská policie požár čtyř sanitek, které patřily židovské dobrovolnické zdravotnické organizaci Hatzolah, napsal server BBC News. Policie podle něj pátrá po třech podezřelých. Britský premiér Keir Starmer v návaznosti na žhářský útok zdůraznil, že antisemitismus do společnosti nepatří.
09:29Aktualizovánopřed 29 mminutami

Na newyorském letišti se srazilo letadlo s hasičským vozem. Zemřeli dva piloti

Na newyorském letišti LaGuardia se v pondělí ráno SEČ srazilo letadlo společnosti Air Canada s hasičským vozem. O život přitom přišli pilot a druhý pilot a přes čtyřicet dalších lidí utrpělo zranění. Informaci přinesl web NBC News, podle něhož bylo na palubě letadla 72 cestujících a čtyři členové posádky.
08:03Aktualizovánopřed 30 mminutami

Slovensko zavedlo dvojí ceny nafty, řidiči vozidel ze zahraničí zaplatí více

Slovensko od pondělí zavedlo dvojí ceny motorové nafty u čerpacích stanic. Více za toto palivo zaplatí řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou. Už minulý týden začalo v zemi platit objemové a finanční omezení při tankování nafty. Tuto regulaci, kterou Bratislava zavedla na dobu třiceti dnů, představitelé slovenské vlády zdůvodnili tím, že polští řidiči začali na Slovensku vykupovat levnější naftu.
01:56Aktualizovánopřed 43 mminutami

Izrael znovu zaútočil na Teherán

Izraelská armáda v noci na pondělí znovu útočila na hlavní město Íránu Teherán. Podle AFP armáda oznámila rozsáhlou vlnu útoků proti „infrastruktuře režimu“. Podle agentury Fars byly z Teheránu hlášeny výbuchy. Při útoku na jihoíránské město Bandar-Abbás podle agentury Tasnim zemřel jeden člověk. Rijád byl podle ministerstva obrany Saúdské Arábie terčem útoku dvou balistických raket, píše AFP. Americký prezident Donald Trump dal Íránu 48hodinové ultimátum na zprovoznění Hormuzského průlivu, které vyprší v noci.
07:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 2 hhodinami
Načítání...