Trump jednal vědomě nelegálně, aby zvrátil výsledek voleb, uvádí výbor Kongresu

Nahrávám video
Události: Trump jednal vědomě nelegálně
Zdroj: ČT24

Bývalý americký prezident Donald Trump jednal vědomě protizákonně a plánoval spiknutí s cílem zvrátit výsledek prezidentských voleb, píše ve své 845 stran dlouhé finální zprávě zvláštní výbor amerického Kongresu pro vyšetřování útoku na Kapitol ze 6. ledna 2021. Devítičlenný výbor s demokratickou většinou v pondělí navrhl obžalovat Trumpa a pět jeho spolupracovníků z několika závažných zločinů včetně napomáhání vzpouře. Vycházel při tom z osmnáctiměsíčního vyšetřování, během něhož vyslechl přes tisíc svědků a analyzoval přes milion dokumentů.

„Důkazy přinesly jednoznačný závěr: hlavní příčinou událostí 6. ledna byl jeden muž, bývalý prezident Trump, jehož mnozí další následovali,“ stojí v dlouho očekávané zprávě, která je rozdělená do osmi kapitol. Popisují Trumpovo jednání poté, co v prezidentských volbách v listopadu 2020 prohrál se současným prezidentem Joem Bidenem, zaujal stanovisko, že mu „volby byly ukradeny“ a snažil se různými prostředky, podle výboru mnohdy nelegálními, udržet u moci.

Zpráva se zevrubně věnuje Trumpově komunikaci a rétorice na sociálních sítích, která podle výboru vyprovokovala jeho podporovatele vydat se 6. ledna do budovy Kongresu, kde se právě obě jeho komory chystaly stvrdit Bidenovo volební vítězství.

Zatímco se jeho stoupenci střetávali s policií, bývalý prezident „187 minut zanedbával svoji povinnost“ a nereagoval na žádosti svých spolupracovníků i členů své rodiny, aby vyzval k zastavení nepokojů a povolal bezpečnostní složky, uvádí výbor.

Komise došla k závěru, že davy, které zaútočily na budovu zákonodárného sboru, shromáždil svou rétorikou právě Donald Trump. Jedním z řady citovaných důkazů je podle dostupných informací i jeho výzva, kterou umístil na Twitter necelé tři týdny před inkriminovaným datem.

Trump naléhal na svého ministra spravedlnosti

Trump také podle vyšetřovatelů usiloval o dosazení nového ministra spravedlnosti, který měl napsat dopisy volebním představitelům jednotlivých států a vyzvat je, aby kvůli nesrovnalostem v hlasování raději uznali prezidentem Trumpa místo Bidena.

„Dal jsem jasně najevo, že nesouhlasím s nápadem tvrdit, že volby jsou ukradené, a zveřejňovat takové věci. Prezidentovi jsem řekl, že jsou to kecy,“ prohlásil bývalý ministr spravedlnosti během Trumpovy administrativy William Barr.

V souvislosti s „nátlakovou kampaní“ vůči volebním představitelům jednotlivých států výbor připomněl například Trumpův telefonát s Bradem Raffenspergerem z Georgie, ve kterém ho žádal, aby „našel jedenáct tisíc hlasů“, které mu chyběly k vítězství ve státě.

Svědectví o Trumpově jednání

Devítičlenný výbor také zveřejnil přepisy několika desítek svědectví, které mu během osmnáctiměsíčního vyšetřování podali policisté, zaměstnanci Bílého domu Trumpovy administrativy i desítky republikánů.

Mezi prominentními svědky byla například Cassidy Hutchinsonová, která výboru popsala rozsáhlou nátlakovou kampaň ze strany spojenců Donalda Trumpa zaměřenou na ovlivnění její spolupráce s Kongresem.

Byl mezi nimi i bývalý ministr obrany Mark Esper, který vypověděl, že on i další museli Trumpa odradit od nasazení armády k potlačení sociálních nepokojů ve Spojených státech po smrti George Floyda. Předmětem vyšetřování výboru bylo především Trumpovo jednání v době před a během útoku na Kapitol.

Výbor doporučuje obžalovat i Giulianiho

Sedm demokratů a dva republikáni v pondělí doporučili ministerstvu obžalovat Trumpa, jeho poradce a advokáty Johna Eastmana, Rudolpha Giulianiho, Jeffreyho Clarka, Kennetha Chesebroa a personálního ředitele Marka Meadowse, a to celkem ze čtyř zločinů: napomáhání vzpouře, maření úředního řízení, spiknutí proti vládě Spojených států a spiknutí s cílem učinit nepravdivé prohlášení, přičemž poslední zmíněný zločin se vztahuje pouze na bývalého prezidenta.

Ministerstvo spravedlnosti se návrhem výboru nemusí řídit. Sám Trump vinu v případu popírá, vyšetřování označuje za politicky motivované a členy výboru za „gaunery a mizery“. Šestasedmdesátiletý bývalý prezident a miliardář se bude v roce 2024 znovu ucházet o Bílý dům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 8 mminutami

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
před 35 mminutami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...