Ukrajinci jsou odhodlaní pokračovat v osvobozování. Rusové zaminovávají Záporoží a na Krymu kopou zákopy

Ačkoliv se ruská armáda stáhla na jihu Ukrajiny na levý břeh Dněpru, stále má pod kontrolou trojici větších ostrovů v ústí řeky, varuje ukrajinský generální štáb. Z jednoho z nich ruské jednotky násilně evakuovaly Ukrajince, kteří tam žili. Pokud by ukrajinská armáda chtěla zahájit novou protiofenzívu, o čemž se v posledních dnech čile spekuluje, znamenalo by to problém hned z několika důvodů.

Rusové se aktuálně na svých pozicích v Chersonské oblasti zaminovávají, v čemž jim pomáhá sofistikovaný a účinný systém kladení min. Pokud cílem Ukrajinců bude osvobodit Chersonskou oblast jižně od řeky Dněpr a shromáždit síly na možný útok na Ruskem okupovaný Krym, nebudou to mít jednoduché.

Miny však nepředstavují jen bezprostřední hrozbu pro ukrajinské operace. Znamenají i dlouhodobý nepříjemný problém – a to i v případě, že Ukrajina válku vyhraje.

Zbrusu nový ruský raketový systém Zemledelije, který je schopen odpalovat rakety o velkém průměru naplněné minami, se objevuje v akci například na videu, které údajně pochází ze Záporožské oblasti východně od Chersonu.

Osvobození přišlo po velké protiofenzivě

Ačkoli zatím nebyla aktuálnost videa potvrzena, Rusové měli po mnoho měsíců silnou motivaci Záporoží zaminovat. To proto, že oblast – táhnoucí se od přístavu Melitopol na pobřeží Černého moře – představuje jakási boční vrátka do Chersonu a Rusy okupované části země mezi Dněprem a úzkou pevninskou šíjí spojující Ukrajinu s Krymským poloostrovem, jehož se Rusové zmocnili v roce 2014. 

Ukrajinské ozbrojené síly osvobodily severní část Chersonské oblasti včetně samotného města Cherson začátkem listopadu. Osvobození přišlo několik týdnů poté, co ukrajinské jižní velení zahájilo velkou protiofenzivu – třetí v zemi od letošního jara, která postupně vytlačila ruské jednotky k Dněpru a následně přes něj.

Boje v Chersonské oblasti se od té doby zpomalily, protože obě armády se potýkají s blátivou ukrajinskou zimou a obnovují své síly pro nadcházející tažení. Intenzivní boje by se mohly obnovit, až kolem přelomu roku zamrzne půda.

Miny a jejich faktor

Pokud se však Rusům nepodaří shromáždit větší síly pro intenzivní útok, budou jejich vojska v defenzivě – proto zmíněné miny. Ruské síly jsou na rozsáhlém území Záporožské oblasti rozeseté v nízkých počtech. Ukrajinské operace v Chersonské oblasti spolu s probíhajícími těžkými boji na východě brání Kremlu přesunout do Záporoží dost vojáků, aby mohli čelit ukrajinskému útoku. Miny tak nahrazují nedostatek „živé síly“.

Stejně jako mnoho moderních mechanizovaných armád nasazuje ruská armáda miny s cílem „chránit přední linii obrany a navést nepřítele do žádoucích pozic“, píší analytici Lester Grau a Charles Bartles v knize The Russian Way of War.

Smyslem tak je, aby se ruské brigády zakopaly a zaměřily své protitankové střely, tanková děla a dělostřelectvo směrem k nejvýhodnějším zónám, kde terén nebrání vstupu nepřátelských sil, ale zároveň omezuje jejich pohyb – například úzká údolí.

Ukrajinská strana má sice řadu způsobů, jak miny najít a zneškodnit – od vojáků, kteří opatrně zkoumají zemi bajonety, až po výbušné nálože na dálkové ovládání, které mohou srovnat se zemí celé městské bloky a všechny výbušniny pod nimi –, ale odminování vyžaduje čas. Čas, který útočící velitelé nemohou ušetřit, pokud se snaží v rámci koordinované ofenzivy vybudovat dynamiku v postupu.

Do zákopů

To navíc není z ruské strany vše. Krymské pláže se mezitím postupně mění v obranné linie a ruské jednotky kopou podél pobřeží zákopy. Rusko se totiž připravuje na možnost dalších ukrajinských útoků poté, co se Moskva stáhla z jižní části Chersonské oblasti.

„Na území Krymu pod mou kontrolou probíhají opevňovací práce s cílem zajistit bezpečnost všech obyvatel Krymu,“ uvedl v listopadu Sergej Aksjonov, Moskvou jmenovaný gubernátor protiprávně anektovaného regionu.

O přípravě Rusů na obranu před ukrajinskou armádou na severu Krymu mluvila ve středu s Českou televizí i představitelka Ukrajiny v Autonomní republice Krym Tamila Taševová.

„Především je třeba říci, že si uvědomují, že jejich pozice na Krymu není pevná, není zabezpečená. Uvědomují si, že pro Ukrajinu i pro celý svět není otázka Krymu uzavřená. Proto okupační správa do určité míry panikaří,“ podotkla Taševová směrem k Rusům.

Podle jejích informací z města Džankoj odváželi ruští policisté své rodiny a vytvářeli seznamy lidí, kteří chtěli oblast opustit. Sami mají prý odjezd zakázaný, ale své rodiny evakuují. Rodiny soudců, prokurátorů nebo vyšetřovatelů odjíždějí podle Taševové také ze Simferopolu, kde sídlí velká část ruské okupační správy.

Pětaosmdesát procent Ukrajinců by za vítězství své země ve válce s Ruskem považovalo osvobození všech částí Ukrajiny, včetně Moskvou nyní ovládaných částí Donbasu a poloostrova Krym, ukazuje průzkum agentury Rating Group pro Centrum transatlantického dialogu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 53 mminutami

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří, vzniknou bezpečnostní zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního teroristického hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 4 hhodinami

Státy EU daly podle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU v létě 2024, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a dosud je blokovalo Maďarsko.
před 6 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 7 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...