Ukrajinci jsou odhodlaní pokračovat v osvobozování. Rusové zaminovávají Záporoží a na Krymu kopou zákopy

Ačkoliv se ruská armáda stáhla na jihu Ukrajiny na levý břeh Dněpru, stále má pod kontrolou trojici větších ostrovů v ústí řeky, varuje ukrajinský generální štáb. Z jednoho z nich ruské jednotky násilně evakuovaly Ukrajince, kteří tam žili. Pokud by ukrajinská armáda chtěla zahájit novou protiofenzívu, o čemž se v posledních dnech čile spekuluje, znamenalo by to problém hned z několika důvodů.

Rusové se aktuálně na svých pozicích v Chersonské oblasti zaminovávají, v čemž jim pomáhá sofistikovaný a účinný systém kladení min. Pokud cílem Ukrajinců bude osvobodit Chersonskou oblast jižně od řeky Dněpr a shromáždit síly na možný útok na Ruskem okupovaný Krym, nebudou to mít jednoduché.

Miny však nepředstavují jen bezprostřední hrozbu pro ukrajinské operace. Znamenají i dlouhodobý nepříjemný problém – a to i v případě, že Ukrajina válku vyhraje.

Zbrusu nový ruský raketový systém Zemledelije, který je schopen odpalovat rakety o velkém průměru naplněné minami, se objevuje v akci například na videu, které údajně pochází ze Záporožské oblasti východně od Chersonu.

Osvobození přišlo po velké protiofenzivě

Ačkoli zatím nebyla aktuálnost videa potvrzena, Rusové měli po mnoho měsíců silnou motivaci Záporoží zaminovat. To proto, že oblast – táhnoucí se od přístavu Melitopol na pobřeží Černého moře – představuje jakási boční vrátka do Chersonu a Rusy okupované části země mezi Dněprem a úzkou pevninskou šíjí spojující Ukrajinu s Krymským poloostrovem, jehož se Rusové zmocnili v roce 2014. 

Ukrajinské ozbrojené síly osvobodily severní část Chersonské oblasti včetně samotného města Cherson začátkem listopadu. Osvobození přišlo několik týdnů poté, co ukrajinské jižní velení zahájilo velkou protiofenzivu – třetí v zemi od letošního jara, která postupně vytlačila ruské jednotky k Dněpru a následně přes něj.

Boje v Chersonské oblasti se od té doby zpomalily, protože obě armády se potýkají s blátivou ukrajinskou zimou a obnovují své síly pro nadcházející tažení. Intenzivní boje by se mohly obnovit, až kolem přelomu roku zamrzne půda.

Miny a jejich faktor

Pokud se však Rusům nepodaří shromáždit větší síly pro intenzivní útok, budou jejich vojska v defenzivě – proto zmíněné miny. Ruské síly jsou na rozsáhlém území Záporožské oblasti rozeseté v nízkých počtech. Ukrajinské operace v Chersonské oblasti spolu s probíhajícími těžkými boji na východě brání Kremlu přesunout do Záporoží dost vojáků, aby mohli čelit ukrajinskému útoku. Miny tak nahrazují nedostatek „živé síly“.

Stejně jako mnoho moderních mechanizovaných armád nasazuje ruská armáda miny s cílem „chránit přední linii obrany a navést nepřítele do žádoucích pozic“, píší analytici Lester Grau a Charles Bartles v knize The Russian Way of War.

Smyslem tak je, aby se ruské brigády zakopaly a zaměřily své protitankové střely, tanková děla a dělostřelectvo směrem k nejvýhodnějším zónám, kde terén nebrání vstupu nepřátelských sil, ale zároveň omezuje jejich pohyb – například úzká údolí.

Ukrajinská strana má sice řadu způsobů, jak miny najít a zneškodnit – od vojáků, kteří opatrně zkoumají zemi bajonety, až po výbušné nálože na dálkové ovládání, které mohou srovnat se zemí celé městské bloky a všechny výbušniny pod nimi –, ale odminování vyžaduje čas. Čas, který útočící velitelé nemohou ušetřit, pokud se snaží v rámci koordinované ofenzivy vybudovat dynamiku v postupu.

Do zákopů

To navíc není z ruské strany vše. Krymské pláže se mezitím postupně mění v obranné linie a ruské jednotky kopou podél pobřeží zákopy. Rusko se totiž připravuje na možnost dalších ukrajinských útoků poté, co se Moskva stáhla z jižní části Chersonské oblasti.

„Na území Krymu pod mou kontrolou probíhají opevňovací práce s cílem zajistit bezpečnost všech obyvatel Krymu,“ uvedl v listopadu Sergej Aksjonov, Moskvou jmenovaný gubernátor protiprávně anektovaného regionu.

O přípravě Rusů na obranu před ukrajinskou armádou na severu Krymu mluvila ve středu s Českou televizí i představitelka Ukrajiny v Autonomní republice Krym Tamila Taševová.

„Především je třeba říci, že si uvědomují, že jejich pozice na Krymu není pevná, není zabezpečená. Uvědomují si, že pro Ukrajinu i pro celý svět není otázka Krymu uzavřená. Proto okupační správa do určité míry panikaří,“ podotkla Taševová směrem k Rusům.

Podle jejích informací z města Džankoj odváželi ruští policisté své rodiny a vytvářeli seznamy lidí, kteří chtěli oblast opustit. Sami mají prý odjezd zakázaný, ale své rodiny evakuují. Rodiny soudců, prokurátorů nebo vyšetřovatelů odjíždějí podle Taševové také ze Simferopolu, kde sídlí velká část ruské okupační správy.

Pětaosmdesát procent Ukrajinců by za vítězství své země ve válce s Ruskem považovalo osvobození všech částí Ukrajiny, včetně Moskvou nyní ovládaných částí Donbasu a poloostrova Krym, ukazuje průzkum agentury Rating Group pro Centrum transatlantického dialogu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 8 mminutami

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 7 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 10 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 13 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 14 hhodinami
Načítání...