Ukrajinci jsou odhodlaní pokračovat v osvobozování. Rusové zaminovávají Záporoží a na Krymu kopou zákopy

Ačkoliv se ruská armáda stáhla na jihu Ukrajiny na levý břeh Dněpru, stále má pod kontrolou trojici větších ostrovů v ústí řeky, varuje ukrajinský generální štáb. Z jednoho z nich ruské jednotky násilně evakuovaly Ukrajince, kteří tam žili. Pokud by ukrajinská armáda chtěla zahájit novou protiofenzívu, o čemž se v posledních dnech čile spekuluje, znamenalo by to problém hned z několika důvodů.

Rusové se aktuálně na svých pozicích v Chersonské oblasti zaminovávají, v čemž jim pomáhá sofistikovaný a účinný systém kladení min. Pokud cílem Ukrajinců bude osvobodit Chersonskou oblast jižně od řeky Dněpr a shromáždit síly na možný útok na Ruskem okupovaný Krym, nebudou to mít jednoduché.

Miny však nepředstavují jen bezprostřední hrozbu pro ukrajinské operace. Znamenají i dlouhodobý nepříjemný problém – a to i v případě, že Ukrajina válku vyhraje.

Zbrusu nový ruský raketový systém Zemledelije, který je schopen odpalovat rakety o velkém průměru naplněné minami, se objevuje v akci například na videu, které údajně pochází ze Záporožské oblasti východně od Chersonu.

Osvobození přišlo po velké protiofenzivě

Ačkoli zatím nebyla aktuálnost videa potvrzena, Rusové měli po mnoho měsíců silnou motivaci Záporoží zaminovat. To proto, že oblast – táhnoucí se od přístavu Melitopol na pobřeží Černého moře – představuje jakási boční vrátka do Chersonu a Rusy okupované části země mezi Dněprem a úzkou pevninskou šíjí spojující Ukrajinu s Krymským poloostrovem, jehož se Rusové zmocnili v roce 2014. 

Ukrajinské ozbrojené síly osvobodily severní část Chersonské oblasti včetně samotného města Cherson začátkem listopadu. Osvobození přišlo několik týdnů poté, co ukrajinské jižní velení zahájilo velkou protiofenzivu – třetí v zemi od letošního jara, která postupně vytlačila ruské jednotky k Dněpru a následně přes něj.

Boje v Chersonské oblasti se od té doby zpomalily, protože obě armády se potýkají s blátivou ukrajinskou zimou a obnovují své síly pro nadcházející tažení. Intenzivní boje by se mohly obnovit, až kolem přelomu roku zamrzne půda.

Miny a jejich faktor

Pokud se však Rusům nepodaří shromáždit větší síly pro intenzivní útok, budou jejich vojska v defenzivě – proto zmíněné miny. Ruské síly jsou na rozsáhlém území Záporožské oblasti rozeseté v nízkých počtech. Ukrajinské operace v Chersonské oblasti spolu s probíhajícími těžkými boji na východě brání Kremlu přesunout do Záporoží dost vojáků, aby mohli čelit ukrajinskému útoku. Miny tak nahrazují nedostatek „živé síly“.

Stejně jako mnoho moderních mechanizovaných armád nasazuje ruská armáda miny s cílem „chránit přední linii obrany a navést nepřítele do žádoucích pozic“, píší analytici Lester Grau a Charles Bartles v knize The Russian Way of War.

Smyslem tak je, aby se ruské brigády zakopaly a zaměřily své protitankové střely, tanková děla a dělostřelectvo směrem k nejvýhodnějším zónám, kde terén nebrání vstupu nepřátelských sil, ale zároveň omezuje jejich pohyb – například úzká údolí.

Ukrajinská strana má sice řadu způsobů, jak miny najít a zneškodnit – od vojáků, kteří opatrně zkoumají zemi bajonety, až po výbušné nálože na dálkové ovládání, které mohou srovnat se zemí celé městské bloky a všechny výbušniny pod nimi –, ale odminování vyžaduje čas. Čas, který útočící velitelé nemohou ušetřit, pokud se snaží v rámci koordinované ofenzivy vybudovat dynamiku v postupu.

Do zákopů

To navíc není z ruské strany vše. Krymské pláže se mezitím postupně mění v obranné linie a ruské jednotky kopou podél pobřeží zákopy. Rusko se totiž připravuje na možnost dalších ukrajinských útoků poté, co se Moskva stáhla z jižní části Chersonské oblasti.

„Na území Krymu pod mou kontrolou probíhají opevňovací práce s cílem zajistit bezpečnost všech obyvatel Krymu,“ uvedl v listopadu Sergej Aksjonov, Moskvou jmenovaný gubernátor protiprávně anektovaného regionu.

O přípravě Rusů na obranu před ukrajinskou armádou na severu Krymu mluvila ve středu s Českou televizí i představitelka Ukrajiny v Autonomní republice Krym Tamila Taševová.

„Především je třeba říci, že si uvědomují, že jejich pozice na Krymu není pevná, není zabezpečená. Uvědomují si, že pro Ukrajinu i pro celý svět není otázka Krymu uzavřená. Proto okupační správa do určité míry panikaří,“ podotkla Taševová směrem k Rusům.

Podle jejích informací z města Džankoj odváželi ruští policisté své rodiny a vytvářeli seznamy lidí, kteří chtěli oblast opustit. Sami mají prý odjezd zakázaný, ale své rodiny evakuují. Rodiny soudců, prokurátorů nebo vyšetřovatelů odjíždějí podle Taševové také ze Simferopolu, kde sídlí velká část ruské okupační správy.

Pětaosmdesát procent Ukrajinců by za vítězství své země ve válce s Ruskem považovalo osvobození všech částí Ukrajiny, včetně Moskvou nyní ovládaných částí Donbasu a poloostrova Krym, ukazuje průzkum agentury Rating Group pro Centrum transatlantického dialogu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 2 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a 40 zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 5 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 5 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 6 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...