Bachmut odolává. Rusko znovu spoléhá na dělostřeleckou převahu, síly se ale vyrovnaly

Bachmut sice odolává ruským útokům, z východoukrajinského města se ale stalo jedno z hlavních dějišť listopadových bojů. Postup vojsk v Doněcké oblasti se v podstatě zastavil, dělostřelectvo na obou stranách zintenzivňuje ostřelování a ztráty jsou obrovské. Město, ve kterém před válkou žilo kolem sedmdesáti tisíc lidí, je nyní v troskách. Šance, že by vyčerpané ruské jednotky město dobyly, je podle expertů velmi malá.

Poté, co v létě ruská armáda dobyla sousední Luhanskou oblast, se obsazení Bachmutu zdálo jako nevyhnutelné pokračování ofenzivy na východě, které by Rusku otevřelo dveře ke dvěma strategickým městům – Slovjansku a Kramatorsku. Ruská armáda je ale nyní oslabená a tento scénář je tak podle řady analytiků nepravděpodobný. Zvláště poté, co útočníci přišli o opěrné body na severovýchodě země.

„Ruská armáda se stále potýká s nerealistickými politickými požadavky na postup,“ cituje web New York Times Michaela Kofmana z amerického výzkumného centra CNA. „Vzhledem k nedostatečné kvalitě dostupných jednotek a ubývajícím zásobám dělostřelecké munice ale není pravděpodobné, že tato snaha bude úspěšná,“ dodává s odkazem na nedostatečné ruské zásobování na frontě.

Bachmut je nyní, i navzdory sporné strategické hodnotě, v centru ruských snah o prolomení ukrajinské obrany, a na místní frontu tak podle ukrajinských vojáků údajně míří i nově mobilizovaní vojáci, kteří mají s obklíčením města pomoct.

Nejnovější informace o postupu ruské armády ale i podle amerického Institutu pro studium války (ISW) nenaznačují, že by k tomu v nejbližší době mohlo dojít. Ruské zdroje navíc již v minulosti vydávaly falešná tvrzení o postupu v oblasti jako součást své informační kampaně, připomíná ISW.

Soudě podle fotografií a geolokačních údajů se ruské síly nacházejí ve vzdálenosti pět až třicet kilometrů různými směry od města a nedávno zřejmě ovládly vesnici Ozarjanivka, ležící asi patnáct kilometrů jižně od města. Na nevyhnutelné obklíčení Bachmutu ale podle ISW zatím nic neukazuje. Ruské vojáky navíc nyní čeká postup otevřenou krajinou směrem k připraveným obranným pozicím Ukrajinců. Podle ISW je takový úkol v současné době nad jejich síly.

Bojiště tak začíná připomínat zákopovou válku z první světové války – rozbombardovaná pustá krajina v okolí města a zákopy podmáčené podzimními dešti. Postup jednotek se měří spíše na metry než kilometry.

Dělostřelectvo neutichá, dochází ale munice

Strategie ruské armády u Bachmutu připomíná tu, kterou použila v červnu při obsazení měst na východě země – Severodoněcku a Lysyčansku. Útočníci tam spoléhali především na dělostřeleckou převahu. Situace se ale od té doby významně změnila.

Ukrajině v prvních měsících války scházela dělostřelecká munice i moderní dělostřelecké systémy ze Západu, což ovšem v současnosti neplatí. Dělostřelecká palba tak nyní nezesílila jenom na straně Ruska, ale i ukrajinská děla pálí s nebývalou intenzitou. Je to tak právě dělostřelectvo, které způsobuje největší ztráty.

Vysoké tempo spotřeby munice ovšem přináší oběma stranám problémy a je dlouhodobě neudržitelné. Rusové se tenčící zásoby snaží doplňovat nákupy z Íránu a Severní Koreje, Ukrajina zase žádá o další dodávky NATO. Ani Západ ale nemůže v dodávkách pokračovat donekonečna.  

„Jednou z častých obav Pentagonu je, že Ukrajinci spotřebovávají munici neudržitelným tempem. Mylně předpokládají, že zásoby munice Západu jsou neomezené,“ cituje anonymního představitele americké obrany The New York Times. 

Podle výzkumníka Michaela Kofmana navíc boje u Bachmutu vyčerpávají zdroje, které by jinak mohly nalézt uplatnění jinde. Rusko prý využívá vojáky, kteří jsou pro jeho armádu postradatelní, ztráty dělostřelectva a munice si ale dovolit nemůže. Ve stejné pozici je i Ukrajina, která zde ztrácí síly, jež nutně potřebuje k úspěšnému pokračování protiofenzivy.

Za ztráty ale nenesou vinu jen dělostřelecké granáty, ale i nízké teploty a blátivé zákopy. Lékaři v Bachmutu udávají, že podchlazení je mezi ukrajinskými vojáky i navzdory dobré zimní výbavě velmi časté. Kvůli dešťům se navíc začaly množit případy takzvané „zákopové nohy“, kdy promáčené boty vedou k podráždění a poranění kůže na chodidlech, což může vést až k zánětům. Útočícím Rusům chybí i potřebné vybavení, a jejich situace proto může být ještě daleko horší.

Ukrajinská armáda proto v posledních dnech poslala do Bachmutu posily, kromě speciálních jednotek také hůře vycvičené členy teritoriální obrany. Na ruské straně ofenzivu vedou především žoldáci z Wagnerovy armády – v jejích řadách slouží i omilostnění vězni. Nově ale místní jednotky doplňují také vojáci převelení z chersonské fronty.

Další Stalingrad

Bezpečnostní analytik Josef Kraus ve vysílání Horizontu ČT24 zmínil, že Rusové vděčí za své relativní úspěchy u Bachmutu masivnímu nasazení svých sil, které se zde koncentrují. Ty jsou navíc obohaceny o stažené síly z Chersonu a Ukrajinci tomuto v tuto chvíli podle Krause nejsou schopni efektivně čelit.

„Z Bachmutu se tak začíná stávat velice nepříjemný Stalingrad, je tam zdevastovaná zástavba, infrastruktura a je to ohromný mlýnek na maso. Je to příznačné pro neschopnost jedné i druhé strany prorazit a porazit nepřítele. Vidíme zde i prvky zákopové války, což v tomto konfliktu, který měl relativně vysokou dynamiku, je relativně nové, takže lze spíše očekávat další poziční boje,“ domnívá se politolog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...