Barcelonská univerzita zavádí povinný předmět o klimatické krizi

Všichni studenti Barcelonské univerzity si budou muset od akademického roku 2024 zapsat předmět věnovaný klimatické krizi. Britský list The Guardian na svých internetových stránkách napsal, že vedení vysoké školy vyšlo vstříc aktivistům, kteří univerzitu týden okupovali.

„Uznat, že všichni se budeme muset věnovat studiu této problematiky, znamená změnu představ o univerzitním vzdělání,“ řekl profesor ekonomie Federico Demaria. Dodal, že za touto změnou stála sice okupace univerzity aktivisty ze skupiny End Fossil Barcelona, ale ukazuje také celkovou kulturní změnu. „Před deseti nebo patnácti lety by vedení univerzity zavolalo policii. Teď je ale vykopnout nejde, protože víte, že mají pravdu a společnost je podporuje,“ dodal Demaria, který protest podpořil.

Před zavedením nového povinného předmětu univerzita zajistí školení pro šest tisíc svých zaměstnanců. Podle Lucíi Muňozové Sueirové, která je aktivistkou skupiny End Fossil a doktorandkou na Barcelonské univerzitě, nepůjde o další kurz věnovaný udržitelnému rozvoji, přednášky budou kombinací sociálních a ekologických aspektů klimatické krize.

Skupina End Fossil předložila univerzitě seznam akademiků, kteří si vysloužili uznání za vědeckou činnost týkající se společenských a ekonomických dopadů změny klimatu. Vedení vysoké školy souhlasilo s tím, že budou tvořit 60 procent odborné komise pověřené vytvořením obsahu nového kurzu.

„Komunistické spiknutí“

Univerzita v prohlášení uvedla, že „dělá vše pro odstranění příčin klimatické krize a pro zmírnění jejích dopadů“.

Zatímco Barcelonská univerzita se jasně přihlásila k boji proti změnám klimatu, konzervativní šéfka Madridské autonomní oblasti Isabel Diázová Ayusová uvedla, že klima se měnilo vždy, a „apokalyptická prohlášení“ odmítla jako součást komunistického spiknutí, píše The Guardian. Vědci se shodují, že nynější změny klimatu způsobené lidskou činností jsou v mnohém výrazně jiné než ty historické.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na zvýšení tlaku na Rusko se shodlo 26 států EU, Orbán byl proti

Státy EU musí pokračovat ve výrazném zvyšování výdajů na obranu a bezpečnost a lépe společně investovat, shodli se na čtvrtečním summitu EU lídři členských zemí, kteří také vyzvali k okamžitému příměří v Pásmu Gazy. Za existenční výzvu pro Unii označili ruskou agresi proti Ukrajině, přičemž všichni kromě maďarského premiéra Viktora Orbána podpořili text o další podpoře napadené země a zvýšení tlaku na Rusko.
17:38Aktualizovánopřed 14 mminutami

Izrael sčítá škody po íránských útocích

S následky krátké války s Íránem se potýká také Izrael, který boje zahájil útokem na íránské nukleární provozy, aby co nejvíce narušil jaderný program Teheránu. Například nad městem Bat Jam, jižně od Tel Avivu, se tyčí torzo výškového domu, na který Íránci útočili. Zemřelo zde devět lidí. Zničené fasády jsou navíc vidět v okruhu dvou set metrů, kde fungovaly například pizzerie či malé kadeřnictví. Celkem při raketovém ostřelování Izraele zemřelo dle úřadů 29 lidí a stovky byly středně nebo těžce zraněny. Na bilanci se projevilo i to, že 56 procent Izraelců nemá k dispozici domácí kryt a často nemají přístup ani k tomu veřejnému. Zhruba deset tisíc lidí pak přišlo v Izraeli o své domovy.
před 1 hhodinou

Silné bouře ve Francii zabily dva lidi, voda zaplavila pařížské ulice

Dva lidské životy si vyžádaly silné bouře, které se ve středu přehnaly nad Francií a vystřídaly vlnu vedra. V Paříži voda večer zaplavila ulice i mnoho stanic metra, jehož provoz musel být přerušen, píše agentura DPA. Natekla také do budovy parlamentu.
05:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Americká ekonomika klesla víc, než se čekalo

Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států se v prvním čtvrtletí v celoročním přepočtu snížil o 0,5 procenta. Pokles tak byl větší, než se původně očekávalo. HDP se snížil poprvé za tři roky, bylo to především výsledkem silného nárůstu dovozu kvůli zavádění cel.
před 3 hhodinami

Izrael údajně omezil humanitární pomoc pro Gazu, Netanjahu chce plán proti rozkrádání

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dal armádě dva dny na to, aby vypracovala plán, jak zabránit teroristickému hnutí Hamás v rozkrádání humanitární pomoci v Pásmu Gazy, informují izraelská média. Podle nejmenovaného izraelského činitele vláda zatím zastavila dodávky pomoci do Gazy, nicméně Světová zdravotnická organizace (WHO) informovala o doručení první zásoby zdravotnického materiálu od 2. března. Úřady v Gaze ovládané Hamásem tvrdí, že při čtvrtečních izraelských útocích zahynulo nejméně 56 Palestinců.
10:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Cestování v době nejistot. Jak se připravit na dovolenou na Blízkém východě?

Vojenský střet mezi Izraelem a Íránem, do něhož se zapojily i Spojené státy, je sice dočasně přerušený, ale vyvolal už napětí na celém Blízkém východě. A to právě v době, kdy do regionu zamíří na začátku letních prázdnin turisté. Jak cestovat v době nejistot?
před 5 hhodinami

Trump volá po zrušení Netanjahuova korupčního procesu

Americký prezident Donald Trump naléhá na izraelskou justici, aby okamžitě zastavila proces s premiérem Benjaminem Netanjahuem kvůli korupci. Podle Trumpa si to Netanjahu zaslouží po operaci Spojených států a Izraele proti Íránu. Izraelský opoziční lídr Jair Lapid a poslanec izraelské vládní koalice Simcha Rothman Trumpovi vzkázali, aby se nepletl do izraelského soudnictví.
06:09Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Bílý dům vědcům utnul předplatné odborných časopisů

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončila milionové financování německého vědeckého vydavatelství Springer Nature, které dlouhodobě dostávalo platby za předplatné prestižních vědeckých žurnálů od několika federálních agentur, zjistil web Axios.
před 8 hhodinami
Načítání...