V Dánsku se konají předčasné parlamentní volby. Premiérka chce politickou jednotu

Dánové v úterý hlasují v předčasných parlamentních volbách, které by mohly vést ke vzniku širší koalice tvořené středolevými a středopravými politickými stranami. Volební místnosti se otevřely v 8 hodin ráno, uzavřeny budou o dvanáct hodin později.

Předvolební kampaň byla především soubojem o středové voliče. Podle průzkumu veřejného mínění Gallupova ústavu, publikovaného v pondělí večer, zůstávalo těsně před hlasováním 24 procent voličů nerozhodnutých, koho podpoří.

Dosavadní dánská premiérka Mette Frederiksenová, která stojí v čele menšinového kabinetu, v říjnu ohlásila předčasné volby pod tlakem jedné ze stran podporujících vládu, Radikální liberální strany. Frederiksenová byla oceňována za to, jak se jí podařilo provést zemi pandemií covidu-19, její kabinet se ale stal terčem kritiky kvůli kontroverznímu rozhodnutí z roku 2020 vybít kvůli obavám z nové mutace koronaviru všech až sedmnáct milionů norků, chovaných v této severské zemi na kožešinu.

Předvolební průzkumy veřejného mínění ukázaly, že sociální demokraté premiérky Frederiksenové by se mohli po volbách znovu stát v parlamentu největší stranou. Středolevý ani středopravý blok ale pravděpodobně nezískají ve 179členném Folketingu většinu devadesáti křesel. A Frederiksenová už při oznamování předčasných voleb, které se konají sedm měsíců před koncem jejího čtyřletého mandátu, prohlásila, že si přeje „širokou vládu se stranami z obou křídel politického středu“.

Svůj postoj premiérka zdůvodnila tím, že v době nejistoty na mezinárodní scéně je zapotřebí především politická jednota.

Umírnění mohou sehrát klíčovou roli

Klíčovou roli při formování příští vlády by mohla sehrát nová centristická strana Umírněných, kterou jen několik měsíců před volbami založil expremiér Lars Lökke Rasmussen. Ta má podle průzkumů šanci obsadit třetí místo za Sociálnědemokratickou stranou a Rasmussenovou bývalou Liberální stranou Venstre.

Rasmussen myšlenku široké vládní koalice podporuje, odmítl ale říci, koho by si přál jako šéfa nové vlády, ani sám zájem o tento post nevyjádřil. Podle průzkumů by mu nicméně voliči dali přednost před pravicovými kandidáty, jimiž jsou vůdce liberálů Jakob Ellemann-Jensen a Sören Pape Poulsen, který stojí v čele Konzervativní lidové strany.

Volby se konají v době, kdy se Dánsko podobně jako další evropské země potýká s vysokými cenami energií a rostoucí inflací v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Tato témata také vévodila předvolební kampani.

Volební místnosti se uzavřou ve 20 hodin středoevropského času, hned poté by měly být zveřejněny výsledky dvou průzkumů u voličů při odchodu z volebních místností. Spolehlivé předběžné výsledky hlasování se očekávají mezi půlnocí a středeční druhou hodinou ranní, píše agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 5 mminutami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 15 mminutami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 18 mminutami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 19 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů.
10:15Aktualizovánopřed 34 mminutami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 1 hhodinou

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 3 hhodinami
Načítání...