Libanon i Izrael vítají návrh námořní hranice. Delimitace je nutná pro těžbu plynu

Nahrávám video

Libanon a Izrael obdržely konečný návrh dohody o námořní hranici zprostředkovaný Spojenými státy, který splňuje všechny jejich požadavky, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjednavače obou zemí. Izraelský premiér Jair Lapid později oznámil, že oba státy dospěly k „historické dohodě“ a že ji má ve středu schválit izraelská vláda. Za historický průlom označil text americký prezident Joe Biden. Libanonský prezident Michel Aún uvedl, že návrh dohody je uspokojivý a doufá, že ji země stvrdí co nejdříve. Finální stanovisko hodlá konzultovat s premiérem a předsedou parlamentu.

„Pokud vše půjde dobře, úsilí Amose Hochsteina by mohlo bezprostředně vést k historické dohodě,“ řekl agentuře hlavní libanonský vyjednavač Iljás bú Saab s odkazem na amerického zprostředkovatele. Izraelský poradce pro národní bezpečnost Ejal Hulata, který vedl izraelský vyjednávací tým, se k záležitosti vyjádřil podobně: „Všechny naše požadavky byly splněny, změny, které jsme požadovali, byly zahrnuty. Ochránili jsme bezpečnostní zájmy Izraele a jsme na cestě k historické dohodě.“

Izraelský premiér Lapid později uvedl, že Libanon a Izrael dospěly k historické dohodě o námořní hranici. „Jedná se o historický úspěch, který posílí bezpečnost Izraele, přinese miliardy do izraelské ekonomiky a zajistí stabilitu naší severní hranice,“ prohlásil Lapid. Dohoda bude ve středu podle něj předložena ke schválení bezpečnostnímu kabinetu a vládě, než ji posoudí parlament.

Podle amerického prezidenta Bidena nová dohoda chrání bezpečnostní a ekonomické zájmy Izraele. „Libanonu poskytuje prostor pro využívání vlastních energetických zdrojů,“ prohlásil americký prezident. Podle něj je zásadní, aby „všechny strany dostály svým závazkům a společně pracovaly na implementaci (smlouvy)“. Smlouva otevírá cestu ke stabilnějšímu a bohatšímu Blízkému východu, což snižuje riziko vzniku nových konfliktů, domnívá se americký prezident. V telefonátu s libanonským prezidentem Biden uvedl, že Spojené státy jsou připravené pomoci s řešením problémů, pokud při implementaci vzniknou.

„Vyhýbáme se válce“

Izrael a Libanon neudržují diplomatické vztahy a jsou technicky dlouhodobě ve válečném stavu. Oba státy si nárokují zhruba 860 kilometrů čtverečních Středozemního moře jako svou výlučnou ekonomickou zónu. Dohoda by vyřešila územní spor v oblasti, kde Libanon hodlá těžit zemní plyn, a v blízkosti vod, kde Izrael již nalezl komerčně využitelné množství uhlovodíků.

Hizballáh, libanonská politická strana a šíitská milice podporovaná Íránem, pohrozila Izraeli použitím síly v případě, že by začal těžit zemní plyn v blízkosti sporné oblasti dříve, než to bude umožněno Libanonu v jeho námořní zóně. Agentura Reuters s odkazem na dva nejmenované libanonské zdroje píše, že Hizballáh dal nynější dohodě zelenou. Podle jednoho z těchto zdrojů hnutí s podmínkami dohody souhlasí a považuje ji za hotovou věc.

Hochstein vedl poslední týden intenzivní rozhovory poté, co předložil návrh, který byl v té době označován za konečný a jehož cílem bylo urovnat spor o kontrolu nad řadou plynových polí u pobřeží Izraele a Libanonu.

Libanonský prezident Michel Aún už dříve uvedl, že dohoda by neznamenala partnerství s Izraelem. „Vyhýbáme se tím jisté válce v regionu,“ uvedl podle Reuters minulý týden libanonský premiér Nadžíb Míkátí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 50 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 4 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 4 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 4 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 4 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 5 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled