Libanon i Izrael vítají návrh námořní hranice. Delimitace je nutná pro těžbu plynu

3 minuty
Události ČT: Izraelsko-libanonská jednání
Zdroj: ČT24

Libanon a Izrael obdržely konečný návrh dohody o námořní hranici zprostředkovaný Spojenými státy, který splňuje všechny jejich požadavky, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjednavače obou zemí. Izraelský premiér Jair Lapid později oznámil, že oba státy dospěly k „historické dohodě“ a že ji má ve středu schválit izraelská vláda. Za historický průlom označil text americký prezident Joe Biden. Libanonský prezident Michel Aún uvedl, že návrh dohody je uspokojivý a doufá, že ji země stvrdí co nejdříve. Finální stanovisko hodlá konzultovat s premiérem a předsedou parlamentu.

„Pokud vše půjde dobře, úsilí Amose Hochsteina by mohlo bezprostředně vést k historické dohodě,“ řekl agentuře hlavní libanonský vyjednavač Iljás bú Saab s odkazem na amerického zprostředkovatele. Izraelský poradce pro národní bezpečnost Ejal Hulata, který vedl izraelský vyjednávací tým, se k záležitosti vyjádřil podobně: „Všechny naše požadavky byly splněny, změny, které jsme požadovali, byly zahrnuty. Ochránili jsme bezpečnostní zájmy Izraele a jsme na cestě k historické dohodě.“

Izraelský premiér Lapid později uvedl, že Libanon a Izrael dospěly k historické dohodě o námořní hranici. „Jedná se o historický úspěch, který posílí bezpečnost Izraele, přinese miliardy do izraelské ekonomiky a zajistí stabilitu naší severní hranice,“ prohlásil Lapid. Dohoda bude ve středu podle něj předložena ke schválení bezpečnostnímu kabinetu a vládě, než ji posoudí parlament.

Podle amerického prezidenta Bidena nová dohoda chrání bezpečnostní a ekonomické zájmy Izraele. „Libanonu poskytuje prostor pro využívání vlastních energetických zdrojů,“ prohlásil americký prezident. Podle něj je zásadní, aby „všechny strany dostály svým závazkům a společně pracovaly na implementaci (smlouvy)“. Smlouva otevírá cestu ke stabilnějšímu a bohatšímu Blízkému východu, což snižuje riziko vzniku nových konfliktů, domnívá se americký prezident. V telefonátu s libanonským prezidentem Biden uvedl, že Spojené státy jsou připravené pomoci s řešením problémů, pokud při implementaci vzniknou.

„Vyhýbáme se válce“

Izrael a Libanon neudržují diplomatické vztahy a jsou technicky dlouhodobě ve válečném stavu. Oba státy si nárokují zhruba 860 kilometrů čtverečních Středozemního moře jako svou výlučnou ekonomickou zónu. Dohoda by vyřešila územní spor v oblasti, kde Libanon hodlá těžit zemní plyn, a v blízkosti vod, kde Izrael již nalezl komerčně využitelné množství uhlovodíků.

Hizballáh, libanonská politická strana a šíitská milice podporovaná Íránem, pohrozila Izraeli použitím síly v případě, že by začal těžit zemní plyn v blízkosti sporné oblasti dříve, než to bude umožněno Libanonu v jeho námořní zóně. Agentura Reuters s odkazem na dva nejmenované libanonské zdroje píše, že Hizballáh dal nynější dohodě zelenou. Podle jednoho z těchto zdrojů hnutí s podmínkami dohody souhlasí a považuje ji za hotovou věc.

Hochstein vedl poslední týden intenzivní rozhovory poté, co předložil návrh, který byl v té době označován za konečný a jehož cílem bylo urovnat spor o kontrolu nad řadou plynových polí u pobřeží Izraele a Libanonu.

Libanonský prezident Michel Aún už dříve uvedl, že dohoda by neznamenala partnerství s Izraelem. „Vyhýbáme se tím jisté válce v regionu,“ uvedl podle Reuters minulý týden libanonský premiér Nadžíb Míkátí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 5 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...