Kolumbie spouští další kolo tažení proti drogám. Chce je zachytávat hlavně na moři

Nahrávám video

Přes devadesát procent kolumbijského kokainu končí v USA. Obě země nyní jednají o způsobu, jak nejlépe pašování drog narušit. Kolumbijci se chtějí zaměřit hlavně na záchyty drog na moři.

Už půl století kalí vztahy obou zemí zelené lístky rostoucí v kolumbijské divočině, ze kterých vzniká bílá droga. Navzdory společnému úsilí se množství kokainu vyrobeného v Kolumbii drží v poslední době na rekordních úrovních.

Podle amerických odhadů ho jen loni bylo skoro tisíc tun  a přes devadesát procent skončilo právě v USA. Nový levicový kolumbijský prezident Gustavo Petro chce dvě věci: „Zaprvé: navýšit naši schopnost – především na moři, ale i ve vzduchu – zastavit drogy, než opustí zemi. A zadruhé: zlepšit naše zpravodajské schopnosti vedoucí k dopadení těch, kdo pašování drog organizují.“

Časy se mění v pašování drog

Od smrti nechvalně proslulého kolumbijského narkobarona Pabla Escobara, který v osmdesátých letech posílal tuny kokainu malými letadly přes Karibské moře na Floridu, se způsob pašování radikálně změnil. Jejich nákup, převoz i prodej podle Kolumbijců organizují hlavně mexické kartely.

„Posílají sem vyjednavače a lidi, kteří ověřují kvalitu drog. Ty potom míří přes Venezuelu nebo z tichomořského pobřeží či severního Ekvádoru do střední Ameriky a na americký trh,“ popsal bývalý kolumbijský poradce pro národní bezpečnost Rafael Guarín.

Nejčastěji drogy putují po moři plochou, která je rozlehlejší než Spojené státy. Kromě lodí kartely někdy využívají i vlastní ponorky nebo drogu posílají v tekutém stavu, který se hůř detekuje.

Represe nemá dopadat na venkovany, řekl prezident

Stovky tun drog, které kolumbijské úřady každý rok zabaví, podle tamního prezidenta nestačí. Chudým farmářům, pro které je teď koka jediný zdroj příjmu, chce v rámci agrární reformy nabídnout nevyužívanou zemědělskou půdu, kde mají pěstovat jiné plodiny.

„Represe pašování drog neznamená pronásledovat venkovany. Znamená to pronásledovat šéfy drogových kartelů,“ zdůraznil kolumbijský prezident. 

Američané uvádějí, že plně podporují komplexní přístup vlády prezidenta Petra k potírání narkotik. Hovořil o tom americký ministr zahraničí Antony Blinken při návštěvě Kolumbie. Některé plány levicového prezidenta se ale Washingtonu líbí méně. Především to, že chce omezit vydávání narkobaronů dopadených v Kolumbii ke stíhání do Spojených států. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francouzské námořnictvo zadrželo tanker plující z Ruska

Francouzské námořnictvo v Atlantickém oceánu s podporou partnerů zadrželo tanker plující z Ruska, na který byly uvaleny mezinárodní sankce, uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Plavidlo nazvané Tagor námořnictvo obsadilo v mezinárodních vodách v neděli. Podle agentury AFP je to čtvrtý tanker, který Francie takto zastavila. „Naše odhodlání je neochvějné a naprosté,“ dodal Macron.
09:17Aktualizovánopřed 4 mminutami

Maďarská vláda podnikne kroky k odvolání prezidenta, oznámil Magyar

Maďarský premiér Péter Magyar po setkání s prezidentem Tamásem Sulyokem prohlásil, že vláda okamžitě zahájí právní kroky nezbytné k výměně prezidenta. Vládní strana Tisza disponuje v parlamentu ústavní většinou. Magyar označuje Sulyoka, který je ve funkci od roku 2024, za loutku předchozího premiéra Viktora Orbána.
před 32 mminutami

Rubio mluvil se zástupci Libanonu a Izraele. Řešili návrh plánu na uklidnění situace

Ministr zahraničí USA Marco Rubio jednal s libanonským prezidentem Josephem Aúnem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Hovořili o diplomatických jednáních mezi Izraelem a Libanonem. Rubio navrhl plán, který by umožnil postupné uklidnění situace. S odvoláním na amerického úředníka to napsala agentura Reuters. Izrael okupuje část Libanonu a ostřeluje pozice libanonské teroristické skupiny Hizballáh.
05:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vystrčil dorazil s delegací na Tchaj-wan, setká se s tamními představiteli

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) dorazil na Tchaj-wan, kde jej přivítal náměstek ministra zahraničí François Wu. Vystrčil po příletu neposkytl žádné prohlášení, napsala tchajwanská agentura CNA. Pro Vystrčila se jedná o druhou cestu na Tchaj-wan, ostrov poprvé navštívil v srpnu 2020.
06:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
před 3 hhodinami

Do druhého kola kolumbijských prezidentských voleb postoupili de la Espriella a Cepeda

O funkci kolumbijského prezidenta se ve druhém kole utkají krajně pravicový právník a podnikatel Abelardo de la Espriella a levicový senátor Iván Cepeda. Podle kolumbijského webu El Nuevo Siglo to po sečtení 99,74 procenta hlasů ukazují výsledky nedělního prvního kola. De la Espriella dostal 43,74 procenta hlasů, pro Cepedu hlasovalo 40,90 procenta voličů.
01:47Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA provedly údery na radarové stanice v Íránu, ten útočil na leteckou základnu

Americká armáda v neděli uvedla, že o víkendu provedla údery proti íránským radarovým stanicím a řídícím centrům bezpilotních letounů v íránském Goruku a na ostrově Kešm. Zdůvodnila to údajnými „agresivními kroky Teheránu“. Íránské revoluční gardy naopak prohlásily, že jejich letectvo zaútočilo na neupřesněnou leteckou základnu, která byla podle nich využita při americkém útoku na telekomunikační věž na ostrově Sirík. Obě strany se vzájemně ostřelují navzdory podepsanému příměří z dubna.
06:45Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Volby v Arménii mohou zemi odklonit od směřování do EU

Už první červnovou neděli si budou Arméni volit nové složení parlamentu. U moci se chce udržet premiér Nikol Pašinjan, který v poslední době zakročil proti svým politickým soupeřům. Mezi ně se řadí například exprezident, jenž „nedokázal konstruktivně vyřešit konflikt v Karabachu“, či arménsko-ruský magnát spojovaný s FSB. „V minulých volbách jsme viděli, že voliči kritičtí k Pašinjanovi ho nakonec volili, protože jakákoliv jiná alternativa pro ně nakonec byla ještě horší,“ říká politický geograf Vincenc Kopeček.
před 4 hhodinami
Načítání...