Gorbačovův pohřeb byl bez Putina i vrcholných západních politiků. Dorazil Orbán

Tisíce lidí přišly v sobotu uctít památku bývalého prezidenta Sovětského svazu Michaila Gorbačova do Domu odborů v Moskvě, kde se konalo veřejné poslední rozloučení. První a zároveň poslední prezident SSSR, jenž zahájil drastické reformy, které pomohly ukončit studenou válku a které také urychlily rozpad Sovětského svazu, zemřel v úterý ve věku 91 let. Neměl plný státní pohřeb. Na ceremonii nedorazil šéf Kremlu Vladimir Putin ani vrcholní západní představitelé, účastnil se ho jen maďarský premiér Viktor Orbán. Gorbačov následně spočinul na Novoděvičím hřbitově, kde má vyhrazené místo po boku své zesnulé manželky Raisy.

Nosiči doprostřed síně v Domě odborů umístili Gorbačovovu otevřenou rakev, v pozadí přitom hrála tichá melancholická hudba z filmu Schindlerův seznam. Po obou stranách rakve se postavili dva strážci v uniformě, napravo byl umístěn portrét bývalého prezidenta a nalevo se posadila jeho rodina. Na místo proudily davy lidí, kteří tam pokládali květiny a klaněli se, aby Gorbačovovi vzdali hold.

Gorbačovově rodině se poklonilo také několik významných ruských představitelů a osobností ze světa kultury, včetně zákonodárce ruské Státní dumy Konstantina Kosačeva a popové zpěvačky Ally Pugačovové.

Účast na posledním rozloučení byla tak velká, že akce musela být prodloužena o další dvě hodiny nad rámec původně stanovených dvou hodin. Mnozí z návštěvníků podle agentury Reuters řekli, že chtějí uctít památku Gorbačova jako „mírotvorce“, který odstranil totalitu a dal jim svobodu. Podle skupiny pro lidská práva OVD-Info policie ve frontě před Domem odborů zadržela několik lidí. Někteří z nich měli na sobě přichycený odznáček s nápisem „Ne válce“, tvrdí OVD-Info.

Na rozloučení se dostavil i bývalý ruský prezident Dmitrij Medvěděv, který je hlasitým podporovatelem války na Ukrajině. Poté zveřejnil na komunikačním kanálu Telegram příspěvek, v němž odkázal na rozpad Sovětského svazu v roce 1991 a obvinil Spojené státy a jejich spojence ze snahy zosnovat rozpad Ruska, což označil za „šachovou partii se Smrtí“.

Nahrávám video
Speciál ČT24 k pohřbu Michaila Gorbačova
Zdroj: ČT24

Politický geograf Michael Romancov se domnívá, že ruské úřady zaskočilo, kolik lidí se přišlo s Gorbačovem rozloučit – i proto, že je podle něj Putin zvyklý být „jednička“. Jeho absence na posledním rozloučení ale Romancova nepřekvapila.

Bez plných státních poct

Agentura Reuters už dříve napsala, že Putin Gorbačovovi odepřel plné státní pocty, kterých se dočkal po své smrti v roce 2007 Boris Jelcin. Putin tehdy vyhlásil den státního smutku a společně se světovými představiteli se zúčastnil velkolepého pohřbu v moskevské katedrále Krista Spasitele. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova nicméně rozloučení s Gorbačovem obsahovalo „prvky“ státního pohřbu jako například čestnou stráž a stát rovněž pomohl s jeho organizací.

„Nejjednodušší vysvětlení spočívá v tom, že Boris Jelcin byl prezidentem Ruské federace, tedy bezpochyby nárok na státní pohřeb měl, zatímco Gorbačovova politická kariéra končila rozpadem Sovětského svazu a v samostatném Rusku nikdy žádnou politickou funkci neměl,“ míní historik Oldřich Tůma z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

Veřejnost přichází na poslední rozloučení s Michailem Gorbačovem
Zdroj: Alexander Zemlianichenko/AP/ČTK

Názory Putina a Gorbačova se rozcházely

Agentura AP upozornila, že poměrně nenápadný Gorbačovův pohřeb reflektoval znepokojení Kremlu nad jeho odkazem. Zatímco na Západě je zesnulý politik vesměs uctíván mimo jiné za svůj podíl na ukončení studené války, v Rusku mu mnoho lidí zazlívá rozpad Sovětského svazu a následný hospodářský rozvrat země.

Bývalý velvyslanec Česka při NATO Karel Kovanda ve speciálním vysílání ČT24 mimo jiné řekl, že i když rozpad Sovětského svazu, k němuž vedly Gorbačovovy reformy, provázelo násilí, především v Gruzii, Litvě a Lotyšsku, tak vzhledem k tomu, o jak velkou dějinnou událost šlo, je podle Kovandy s podivem, že násilí nebylo podstatně více. „K tomu došlo až o řadu let později v Čečně při první a druhé čečenské válce,“ připomněl bývalý velvyslanec při NATO.

„Začátek devadesátých let se zdál být otevřeným oknem pro demokratizaci Ruska. Ale stát se propadal do chaosu, nakonec to opět skončilo vytvořením silového, autoritativního systému a žádná blízká perspektiva liberalizace Ruska není na obzoru,“ obává se Tůma.

Putinovi, podle vyjádření mluvčího Kremlu, program neumožnil účast na Gorbačovově pohřbu. Ve čtvrtek nicméně položil šéf Kremlu u rakve květiny. Názory a postoje obou politiků se v posledních letech rozcházely, Gorbačov se například vymezoval vůči Putinově agresi na Ukrajině.

„Není těžké si představit podle toho, co víme o Putinových názorech na historii, že Gorbačovovu historickou roli hodnotí jistě velmi negativně,“ připouští Tůma. Současný ruský prezident nicméně historickou roli svého předchůdce nikdy otevřeně nekomentoval.

Nahrávám video
Historik Oldřich Tůma: Putin Gorbačovovu roli hodnotí negativně
Zdroj: ČT24

Politické špičky Západu nepřijely, Orbán ano

Vrcholní západní političtí představitelé se ceremoniálu neúčastnili, zastoupil je například americký velvyslanec v Rusku či německý chargé d'affaires. Českou republiku zastupovala chargé d'affaires Jana Cimbolincová.

Dorazil ale maďarský premiér Viktor Orbán. Setkání s Putinem ale v plánu nemá, uvedl Kreml. Orbán přijel do Moskvy jen den poté, co ruský gigant Gazprom oznámil, že zatím neobnoví dodávky plynu potrubím Nord Stream 1. Orbán, na rozdíl od zbytku Evropy, postupuje v EU sám a upevňuje s Ruskem obchod s plynem.

Na Novoděvičím hřbitově leží i Jelcin a Chruščov

Na Novoděvičím hřbitově bylo pohřbeno mnoho vysoce postavených politiků, intelektuálů, umělců a dalších významných osobností. Nachází se tam například hrob spisovatelů Michaila Bulgakova, Antona Pavloviče Čechova nebo Nikolaje Gogola. Leží tam rovněž první ruský prezident Boris Jelcin nebo bývalý sovětský vůdce Nikita Chruščov. Většina ostatních sovětských lídrů byla pohřbena u kremelské zdi.

Poslední rozloučení s držitelem Nobelovy ceny míru Gorbačovem se konalo ve Sloupové síni Domu odborů, která v minulosti mnohokrát sloužila jako místo rozloučení s vysokými představiteli SSSR. Byly tam vystaveny například ostatky vůdce bolševické revoluce Vladimira Iljiče Lenina, diktátora Josifa Stalina a dalších sovětských vůdců jako byli Leonid Brežněv, Jurij Andropov nebo Konstantin Černěnko. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Macinka se na zasedání Rady pro mír setkal s Rubiem

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se ve Spojených státech na prvním zasedání Rady pro mír setkal se svým americkým protějškem Markem Rubiem. S jeho náměstkem Christopherem Landauem pak jednal o dalším rozvoji česko-amerických vztahů. České ministerstvo zahraničí to uvedlo na síti X.
10:32Aktualizovánopřed 19 mminutami

Akciové trhy po odmítnutí Trumpových cel soudem posílily, dolar klesl

Na rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, kterým označil plošná cla zavedená administrativou prezidenta USA Donalda Trumpa za nezákonná, reagovaly v pátek pozdě odpoledne akciové trhy lehkým růstem, oproti tomu klesla hodnota dolaru, informuje agentura Reuters. Evropská unie ústy mluvčího Evropské komise uvedla, že analyzuje dopad rozhodnutí a že spolu s Velkou Británií či Německem zůstává v kontaktu s americkou vládou. Sám Trump označil rozhodnutí soudu za ostudu a uvedl, že má „záložní plán“.
17:22Aktualizovánopřed 51 mminutami

Zklamání a ostuda, reaguje Trump na verdikt soudu o clech. Hodlá zavést další

Americký Nejvyšší soud se v pátek postavil proti rozsáhlým clům, která prezident USA Donald Trump zavedl na základě zákona určeného pro použití v případě národní nouze. Podle soudu se totiž tento zákon na zavádění dovozních cel nevztahuje, a postup tak popsal jako nezákonný. Pravomoc cla zavádět má podle Ústavy USA Kongres. Trump rozhodnutí soudu a soudce samotné ostře kritizuje. V pátek na brífinku oznámil, že podepíše nařízení o zavedení desetiprocentního globálního cla dle obchodního zákona z roku 1974.
16:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Laviny v Rakousku v jednom dni usmrtily několik lidí, zranily i Čechy

Laviny si v pátek v Rakousku vyžádaly nejméně čtyři oběti. Tři lidé zemřeli poblíž obce Sankt Anton am Arlberg, další lyžař zahynul v Nauders poblíž švýcarských hranic, informovaly agentury AFP a APA. Lyžař podle nich pocházel z Německa a jeho syn je těžce zraněný. Národnost dalších tří obětí agentury neupřesnily. Rakouská policie uvedla, že lavina v pátek zranila také dva Čechy. Od minulého pátku zasahovali záchranáři u přibližně dvou stovek lavin.
před 1 hhodinou

Chorvatsko odmítlo žádost Maďarska a Slovenska o dodávky ruské ropy

Chorvatsko nepovolí přepravu ruské ropy do Maďarska a na Slovensko prostřednictvím ropovodu chorvatské společnosti Janaf. Záhřeb je připraven oběma zemím pomoct, ale ne dodávkami ruské ropy. Ve čtvrtek to podle webu SEEbiz.eu uvedl chorvatský ministr hospodářství Ante Šušnjar. Dodávky ruské ropy na Slovensko a do Maďarska ropovodem Družba, který vede z Ruska přes Ukrajinu, jsou přerušeny po lednových útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Maďarsko kvůli pozastavení dodávek uvolní dvě stě padesát tisíc tun ropy ze svých strategických rezerv. Slovensko zavádí stav ropné nouze.
09:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoZimní olympiáda „spolkla“ miliardy eur, zisková bude nejspíš minimálně

Náklady na přípravu letošních zimních Her v Itálii se vyšplhaly na 5,3 miliardy eur (asi 128 miliard korun). Pětatřicet procent sumy uhradí sponzoři, necelých třicet procent příjmy ze vstupného. Vlnu kritiky vyvolaly nejen výdaje na infrastrukturu, ale také zásahy do přírody v Alpách – v Cortině padl za oběť nové bobové dráze modřínový les. Hry na druhé straně zaznamenaly velký divácký úspěch. Z téměř 1,5 milionu vstupenek se ještě před startem Her prodalo sedmdesát procent. Slavnostní zahájení vidělo jen v USA 21,5 milionu lidí, o pětatřicet procent více než předchozí olympiádu. Podle odborníků se investice vložené do Her v příštích letech vrátí, ale olympiáda nebude výrazně zisková. Minimální vliv na ekonomiku potvrzují i čísla z posledních letních Her v Paříži – HDP po nich stoupl jen o sedm setin procentního bodu.
před 3 hhodinami

Už jednat s agresorem je kompromis, řekl Zelenskyj

Ukrajina je připravena na skutečné kompromisy, ale ne za cenu své nezávislosti a suverenity. Uvedl to prezident Volodymyr Zelenskyj. Za velký kompromis označil už to, že je Kyjev ochoten jednat o míru na základě toho, kde se v současné době nachází frontová linie. A kompromis sám o sobě je podle něj to, že Ukrajina jedná o střední cestě s Ruskem jako agresorem. Moskvu zároveň pak lídr napadené země obvinil z ultimát. Na stažení ukrajinských vojsk z Donbasu ale podle něj naléhají i Spojené státy.
14:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Policie dál prohledává dům bývalého prince Andrewa

Policie v pátek pokračuje v prohlídce bývalého domu Andrewa Mountbattena-Windsora. Děje se tak den poté, co byl bývalý princ a bratr krále Karla III. zadržen na téměř jedenáct hodin kvůli podezření ze zneužití pravomocí ve veřejné funkci. Případ bratra krále Karla III. souvisí s kauzou zesnulého amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Informovaly o tom agentura AP a stanice BBC.
13:32Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...