Vlaky do Finska a letadla do Turecka se plní Rusy. Bojí se diktatury i bídy

3 minuty
Události: Rusové opouštějí vlast
Zdroj: ČT24

Stále víc Rusů kvůli invazi na Ukrajinu opouští svou zemi. Obávají se dopadů západních sankcí i tvrdších postihů úřadů. Možností k odchodu přitom po zastavení letů do Evropy příliš není. Několikanásobně zvýšený zájem hlásí vlaky do Finska nebo lety do Turecka.

Trasa Petrohrad–Helsinky je nyní jediným vlakovým spojem se Západem. Řada cestujících si nekupuje jízdenku zpět. „Ti, kteří vnímají, co se opravdu děje, jsou rozčílení. Vím o několika přátelích i kolezích, kteří buď odešli, nebo se zoufale snaží odejít,“ popisuje jeden z nich, univerzitní profesor, který se představil jen jako Filip.

Vlaky jsou teď přetížené kvůli nemožnosti létat. Zájem se zvýšil pětinásobně a na volné sedadlo se čeká několik dní. Dvěma vlaky dorazí každý den až sedm set lidí z Ruska. „Jednáme o zajištění třetího vlaku za den. Ale uvidíme, co na to řeknou úřady,“ informovala ředitelka klientských služeb finského dopravce Viktoria Hurriová.

Do Finska se jezdí i autem. Jedním z frekventovaných přechodů projede patnáct set lidí denně. Proud vozů není dlouhý, ale je stálý.

Pro ty, co už zpátky nechtějí, Finsko není konečnou stanicí. „Velké množství lidí, hlavně přijíždějících vlakem, ve Finsku nezůstává. Zamíří na letiště a pokračují v cestě,“ říká reportér finské veřejnoprávní televize Tom Kankkonen.

Turecko

Dalším cílem tisíců Rusů je Turecko, tedy jedna z mála zemí, kam stále mohou letět a navíc nepotřebují víza. Azyl tam našli i zástupci nezávislé ruské stanice Dožď, kterou režim po zahájení války zakázal. „Je lepší pokoušet se informovat ze zahraničí, než sedět ve vězení,“ vysvětlil šéfredaktor Tichon Dzjadko.

Rusko během války opustilo odhadem víc než 200 tisíc lidí – převážně vzdělanějších. Neprchají před cizí armádou, přesto se bojí o život. Minimálně o život tak, jak ho znali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Washington a Kyjev jednaly o konci ruské války na Ukrajině

V sídle německého kancléře v Berlíně v pondělí proběhlo druhé kolo jednání ukrajinské a americké delegace o ukončení ruské války proti Ukrajině. Spojené státy zastupovali zmocněnec prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, za Ukrajinu se účastnil i prezident Volodymyr Zelenskyj. Německo a Ukrajina mezitím dohodly desetibodový plán na prohloubení obranné a zbrojní spolupráce.
14:45Aktualizovánopřed 24 mminutami

Exprezident Jižní Koreje chtěl vyprovokovat KLDR k útoku, tvrdí prokurátor

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol se pokusil vyprovokovat Severní Koreu k ozbrojené agresi, aby si vytvořil záminku pro vyhlášení stanného práva v prosinci 2024 a odstranění politických soupeřů, uvedl podle agentury Reuters zvláštní prokurátor v Soulu Čo Un-sok.
před 25 mminutami

Ruský soud zakázal Pussy Riot jako extremistickou organizaci

Moskevský soud označil skupinu Pussy Riot za extremistickou organizaci a zakázal její činnost na území Ruska, informovala tamní média. Za spolupráci s organizacemi, které úřady zakázaly jako extremistické, hrozí v zemi vězení. Jedna ze zakládajících členek skupiny Naděžda Tolokonnikovová míní, že cílem soudního rozhodnutí je vymazat Pussy Riot z ruského povědomí.
před 1 hhodinou

Většina Ukrajinců odmítá volby za války i stažení z Donbasu, ukázal průzkum

Více než polovina Ukrajinců míní, že nové volby by se měly konat až po dosažení konečné mírové dohody a úplném ukončení ruské války, uvádí průzkum Kyjevského mezinárodního sociologického ústavu (KMIS). Naprostá většina obyvatel je proti stažení ukrajinských vojsk z Donbasu a téměř dvě třetiny jsou připraveny snášet válku tak dlouho, jak bude nutné.
před 2 hhodinami

Pomoc Ukrajině oslabí, píší v zahraničí o nové vládě

V Česku nově povládne koalice populistických a krajně pravicových či protiunijních stran, píší světové tiskové agentury a některá evropská média po jmenování ministrů kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO). Zmiňují mimo jiné ohrožení pomoci Ukrajině nebo čínskou zkušenost nového ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD).
před 3 hhodinami

EU uvalila další sankce kvůli ruským hybridním útokům

Unijní ministři zahraničí schválili uvalení sankcí na dalších čtrnáct osob a subjektů v souvislosti s ruskými hybridními útoky vůči Evropské unii. Jde i o tři české návrhy, uvedlo stálé zastoupení Česka při EU. Nové sankce se týkají mimo jiné ruské hackerské skupiny Cadet Blizzard, která útočila i v tuzemsku. EU zároveň rozšiřuje sankce na Bělorusko za hybridní hrozby, mimo jiné kvůli dění v Litvě.
10:28Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Mezi oběťmi útoku v Sydney je blízká přítelkyně Čaputové

Jedna z obětí nedělního útoku na účastníky oslav židovského svátku chanuka na pláži Bondi Beach v Sydney je Slovenka, uvedla bývalá prezidentka Zuzana Čaputová. Podle ní byla oběť její blízkou přítelkyní. Slovenský prezident Peter Pellegrini potvrdil, že jedna z obětí je Slovenka. Australští činitelé mezitím zveřejnili jména dvou útočníků. Agentura Reuters také informovala, že muž, který odzbrojil jednoho z útočníků, se po operaci střelných poranění paže a ruky zotavuje v nemocnici.
09:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Nerudová povede vyjednávání EP o cenových brzdách povolenek ETS 2

Evropský parlament pověřil českou europoslankyni Danuši Nerudovou (STAN) z nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP), aby jako hlavní zpravodajka vedla vyjednávání o cenovém omezení emisních povolenek ETS 2. Cílem je podle Nerudové posílit cenové brzdy tak, aby systém neznamenal cenové šoky pro domácnosti a zároveň dostatečně financoval přechod na úspornější technologie.
11:42Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...