Kanadský premiér Trudeau zavedl kvůli protestům v zemi nouzový stav

Kanadský premiér Justin Trudeau oznámil, že jeho vláda vyhlásila nouzový stav kvůli protestům, které uzavřely některé hraniční přechody a ochromily centrum Ottawy. Poprvé tak využil zákon nazvaný Emergencies Act, který dává vládě široké pravomoce pro potlačení vlny dopravních blokád.

V Kanadě se poslední tři týdny konají rozsáhlé protesty proti pandemickým opatřením vlády. Spustila je akce kanadských řidičů kamionů nazvaná konvoj svobody, která do noci na úterý blokovala i nejrušnější pozemní hraniční přechod mezi Kanadou a USA.

„Blokády poškozují naši ekonomiku a ohrožují veřejnou bezpečnost,“ řekl Trudeau na tiskové konferenci po oznámení svého rozhodnutí.

„Nemůžeme povolit a nepovolíme pokračování ilegálních a nebezpečných aktivit,“ uvedl premiér, který v poslední době čelil kritice kvůli tomu, že podle mnohých federální vláda nepostupovala ve věci dostatečně důrazně.

Trudeau na tiskové konferenci dodal, že tamní policie má kvůli chování demonstrantů vážné problémy s efektivním vynucováním zákona. Demonstrace původně mířily na požadavek povinného očkování pro řidiče kamionů mířících do USA, protestující pak ale začali požadovat zrušení všech koronavirových restrikcí či demisi Trudeauovy vlády.

První využití zákona o nouzovém stavu

Zákon o nouzovém stavu vstoupil v platnost v roce 1988 a od té doby nebyl nikdy použit. Je určen pro „naléhavé a kritické situace“, jejichž řešení přesahuje kapacity jednotlivých provincií. Zákon konkrétně uvádí, že vláda může přijmout „zvláštní dočasná opatření, která by za normálních okolností nemusela být vhodná“. 

Nouzová opatření jsou vládě k dispozici ihned po jejich vyhlášení, kabinet však potřebuje získat do sedmi dnů souhlas parlamentu. Šéf Nové demokratické strany (NDP) Jagmeet Singh v pondělí řekl, že ačkoliv rozhodnutí považuje za důkaz Trudeauova selhání, tak jeho strana použití zákona v parlamentu podpoří. Podle kanadské veřejnoprávní televize CBC právě to bude premiérovým menšinovým liberálům stačit.

Proti využití nouzového zákona se nicméně ohradili premiéři provincií Alberta Québec, Manitoba a Saskatchewan, podle nichž není zapotřebí.

Blokáda Ottawy a hraničních přechodů

Protesty vypukly v Kanadě v lednu, kdy stovky kamionů zablokovaly dopravu v centru velkých měst, zejména v metropoli Ottawě. Tam nyní podle agentury AFP nadále zůstává zaparkovaných asi čtyři sta vozidel, u nichž pobývá velké množství protestujících.

Demonstranti minulý víkend zablokovali dopravu rovněž na mostě Ambassador Bridge, který spojuje Detroit v USA a kanadské město Windsor. Jedná se o důležitou zásobovací tepnu, přes kterou plyne čtvrtina veškerého vzájemného obchodu obou zemí.

Blokádu policie rozehnala v neděli po sedmi dnech i po naléhání Bílého domu. Při zásahu zatkla dvanáct lidí. Neprůchodnost mostu způsobila v regionu velké ekonomické ztráty.

Protestující zastavili dopravu i na několika dalších méně významných přechodech. Na přechodu u kanadského města Coutts v Albertě, který je také neprůjezdný už týden, v pondělí policie zatkla jedenáct lidí, kteří se podle ní chystali zaútočit na policisty, pokud by chtěli blokádu rozehnat. Úřady zatčeným zabavily třináct pušek, ruční zbraně, neprůstřelné vesty a velké množství munice. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán v odvetných salvách cílil na Izrael

Nejméně jeden přímý zásah hlásí v sobotu večer po další odvetné salvě Íránu Tel Aviv. Na místě je podle Reuters kolem jednadvaceti raněných, záchranné práce pokračují. Írán v reakci na útoky na své území během soboty opakovaně vypálil na Izrael balistické rakety, salvy předcházely sirény. Izraelci prostřednictvím výstražného systému dostávali do mobilních telefonů varování s instrukcí, aby se uchýlili do krytů. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
09:40Aktualizovánopřed 7 mminutami

Íránské drony dopadly na Dubaj či letiště v Kuvajtu

V Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery. Bahrajn uvedl, že terčem se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království. Na letiště v Kuvajtu či hotel v Dubaji útočil dron. Vybrané země si vyhradily právo na údery odpovědět. Několik lidí napříč jimi v důsledku konfliktu zemřelo.
10:51Aktualizovánopřed 9 mminutami

Chameneí je po smrti, potvrdil Trump

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl v sobotu zabit při izraelsko-amerických úderech, řekl nejmenovaný izraelský činitel agentuře Reuters a několika izraelským médiím. Podle něj bylo nalezeno tělo. Už krátce předtím také izraelský premiér Benjamin Netanjahu bez podrobností uvedl, že stále více signálů naznačuje, že Chameneí je mrtvý. Chameneího smrt následně na síti Truth Social potvrdil prezident USA Donald Trump. Íránská státní média však tvrdí, že Chameneí „dál pevně velí na bojišti“.
21:07Aktualizovánopřed 16 mminutami

Izrael a USA letecky útočily na Írán, ten pak ostřeloval základny USA v regionu

Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Íránská armáda následně v odvetě ostřelovala Izrael a několik zemí Perského zálivu.
07:35Aktualizovánopřed 23 mminutami

Izrael označil úder na Írán za svůj dosud největší letecký útok

Izraelská armáda oznámila, že sobotní útoky na Írán byly největším leteckým útokem v její historii. Přibližně dvě stě bojových letounů útočilo na pět stovek cílů, informovala podle agentury AFP. Spojené státy a Izrael společný úder na Írán podle informací amerických médií ze zpravodajské komunity plánovaly měsíce. Washington v posledních týdnech vytrvale navyšoval vojenskou přítomnost v regionu.
20:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
15:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sešla Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.
10:57Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Íránská média tvrdí, že USA a Izrael zasáhly dívčí školu

Íránská státem provozovaná média podle agentury DPA informují o leteckém útoku na dívčí školu v jižním Íránu. Obětí má podle nich být 85, přičemž další desítky lidí údajně utrpěly zranění. Zároveň také informovala o útoku na tělocvičnu ve městě Lámerd. Média v teokratickém státu, kde vládne přísná cenzura a režim ajatolláha Alího Chameneího tvrdě potlačuje jakoukoliv opozici, útok přičetla Izraeli a Spojeným státům. Podle íránského Červeného půlměsíce bylo při útocích v Íránu zabito nejméně 201 lidí. Informace nelze nezávisle ověřit.
16:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...