Polští poslanci zamítli přísný potratový zákon. Interrupce měl trestat vězením

3 minuty
Události: Polský parlament zamítl návrh na celkový zákaz potratů
Zdroj: ČT24

Polští poslanci zamítli zákon postihující interrupce, který označoval přerušení těhotenství za zabití a počítal s tresty vězení pro ženy, které by zákrok podstoupily, i pro lékaře. Trestným mohl být podle paragrafu dokonce i spontánní potrat. Proti se postavila i vládnoucí strana, která loni v zemi pomocí Ústavního soudu prosadila zpřísnění předpisů.

V Polsku už nyní platí přísná omezení interrupcí, těhotenství lze legálně ukončit jedině tehdy, když je důsledkem znásilnění či incestu nebo když ohrožuje život matky. Proti dalšímu možnému zpřísnění stávajících zákazů se ve Varšavě i v dalších městech konaly protesty.

Poslanci se návrhem na úplný zákaz potratů zabývali na podnět občanské iniciativy, který podpisem podpořilo 130 tisíc lidí. Stojí za ní Mariusz Dzieržawski, protipotratový aktivista, zakladatel Nadace Pro – právo na život. „Pokud stát podporuje zabíjení nejslabších, ničí základ, na kterém je postavený. Základem je totiž morálka,“ prohlásil v Sejmu, dolní komoře parlamentu.

Podle návrhu změny trestního zákoníku by za potrat hrozily tresty ženám, lékařům a „potratové lobby“. Podle jednoho z paragrafů by mohl být trestný i spontánní potrat, pokud by vyšetřovatelé došli k závěru, že těhotná „se nechovala tak opatrně, jak by to odpovídalo ženě v jejím stavu“.

„Návrh nadace fanatiků“

Proti zákonu ostře vystoupily zejména levicové poslankyně. „Trest za znásilnění – šest let. Trest za provedení potratu, který je následkem znásilnění – 25 let,“ upozornila poslankyně opoziční Levice Katarzyna Kotulová. „Jde o barbarský návrh nadace fanatiků,“ prohlásila.

Proti návrhu se konaly demonstrace kromě Varšavy například v Poznani, Vratislavi, Katovicích, Krakově a jinde. Na shromáždění před Sejmem si ženy připomněly památku Izabely z Pszczyny. Tato třicetiletá žena zemřela na septický šok poté, co lékaři v nemocnici čekali, až jí odumře poškozený plod. „Už žádnou další!“, stálo na transparentech, který přinesly účastnice protestu. „Vrazi!“, křičely také.

„Strašně se bojím, to je můj hlavní pocit. Chtěla bych mít dítě, ale bojím se ho mít v Polsku kvůli tomu, že se mi nedostane pomoci,“ řekla jedna z demonstrantek.

Aktivisté žádající zpřísnění uspořádali vlastní demonstraci – když promlouvaly odpůrkyně restrikcí, přehlušovali jejich proslovy zvuky hlasitého dětského pláče.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...