„Mluvil jsem se Sim o Tchaj-wanu. Shodujeme se (…), že budeme dodržovat dohodu o Tchaj-wanu,“ řekl Biden v úterý novinářům v Bílém domě.
Podle Reuters měl Biden nejspíše na mysli dlouhodobou americkou politiku jedné Číny, kterou Washington oficiálně uznává Peking, a nikoliv Tchaj-pej, za legitimního představitele Číny. Zároveň tím prezident mínil americký zákon o vztazích s Tchaj-wanem, který stanovuje, že rozhodnutí USA navázat diplomatické styky s Pekingem se zakládá na očekávání, že jeho budoucnost bude řešena mírovými prostředky.
Čína považuje ostrov za svou součást a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.
Bidenovo prohlášení přichází v době zvýšeného napětí mezi Tchaj-pejí a Pekingem. Tchaj-wan oznámil, že od pátku narušilo jeho vzdušný prostor téměř 150 čínských vojenských letadel. USA v neděli vyzvaly Čínu, aby ukončila působení své armády poblíž ostrova. Podle ministerstva obrany ostrovního státu Čína dosáhne schopností provést invazi na Tchaj-wan v roce 2025. Současné napětí je podle něho nejhorší za posledních čtyřicet let.
Čínské kritiky návštěv Tchaj-wanu
Na Tchaj-wan ve středu zároveň podle agentury Kjódó přicestovala skupina francouzských senátorů, mezi nimiž je exministr Alain Richard. Ve čtvrtek mají v plánu setkání s prezidentkou Cchaj Jing-wen. Peking proti návštěvě hlasitě protestuje s tím, že jde o porušení principu jedné Číny.
Podobně Peking reagoval také na loňskou cestu české delegace na Tchaj-wan v čele s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS). Čínský ministr zahraničí Wang I tehdy prohlásil, že za takové porušení principu jedné Číny zaplatí vysokou cenu.
