Většině čerpacích stanic ve velkých britských městech došlo palivo

Až devadesáti procentům čerpacích stanic ve velkých britských městech schází palivo. Krizi v dodavatelských řetězcích, kterou způsobil nedostatek řidičů nákladních aut, umocnilo panické nakupování do zásoby. Za nedostatkem řidičů stojí více faktorů, včetně pandemie covidu-19 a odchodu Británie z Evropské unie. Důsledkem jsou výpadky v dodávkách různého zboží, kromě pohonných hmot také potravin pro supermarkety.

Vláda premiéra Borise Johnsona před několika dny vynaložila miliony liber, aby odvrátila nedostatek potravin vyvolaný rostoucími cenami zemního plynu, který je největší položkou v produkci hnojiv. Kabinet na Brity apeloval, aby panicky nenakupovali do zásoby.

V neděli se však od čerpacích stanic po celé zemi táhly fronty desítek aut, které vyčerpaly zásoby a přinutily mnoho čerpacích stanic zavřít. Pumpy v britských městech zůstávají v pondělí buď zavřené, nebo na nich jsou nápisy, že pohonné hmoty nejsou k dispozici, píše agentura Reuters.

Britská asociace prodejců pohonných hmot PRA uvedla, že v některých oblastech skončilo bez zásob padesát až devadesát procent čerpacích stanic. „V mnoha oblastech země jsme bohužel svědky panického nakupování pohonných hmot,“ konstatuje šéf PRA Gordon Balmer.

Nahrávám video
EBU: Až 90 procent čerpacích stanic ve velkých britských městech nemá palivo
Zdroj: EBU

Chybí sto tisíc řidičů

Londýn podle listů The Times a Financial Times zvažuje povolání armády, aby dodávky pohonných hmot dostal ke spotřebitelům. Dopravci, čerpací stanice a maloobchodníci však varovali, že neexistuje žádné rychlé řešení. Británii odhadem chybí sto tisíc řidičů a přeprava pohonných hmot navíc vyžaduje proškolení a licenci.

Britské odvětví maloobchodu v pátek vládu varovalo, že pokud v příštích deseti dnech nepřijme opatření ke zmírnění akutního nedostatku řidičů kamionů, budou narušení dodávek v předvánočním období nevyhnutelná.

Společnost BP v neděli upozornila, že téměř třetině jejích britských čerpacích stanic došly dvě hlavní třídy pohonných hmot. Panické nakupování donutilo vládu pozastavit platnost zákonů o hospodářské soutěži a umožnit firmám spolupracovat na zmírnění nedostatku.

V neděli britská vláda rozhodla, že vydá 10 500 dočasných víz pro řidiče nákladních automobilů a pracovníky v drůbežářském průmyslu.

Nedostatek řidičů v Británii v pondělí okomentoval lídr německých sociálních demokratů a čerstvý vítěz voleb Olaf Scholz, jenž ve stávající německé vládě zastává post ministra financí: „Volný pohyb pracovníků je součástí Evropské unie a my jsme tvrdě pracovali na tom, abychom Brity přesvědčili, že nemají odcházet. Rozhodli se jinak. Doufám, že zvládnou problémy, které z toho plynou,“ reagoval na dotaz novináře, zda Německo Británii pomůže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 35 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...