Výrazně ostřeji oproti první televizní debatě vystupoval v nedělní druhé diskuzi kancléřský kandidát německé konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet. Vymezoval se především vůči sociálnímu demokratovi (SPD) Olafu Scholzovi, výtky ale směřoval i na Annalenu Baerbockovou, která do voleb vede Zelené. Scholz je Laschetovým hlavním rivalem v souboji o kancléřské křeslo, podle aktuálních průzkumů si SPD před CDU/CSU udržuje náskok několika procentních bodů.
Zatímco při první debatě na konci srpna i přes několik sporů v otázce daní či ochrany klimatu panovala ve studiu výrazně smířlivější atmosféra, při druhém střetu byl Laschetův bojovnější postoj nepřehlédnutelný. „Je to nepoctivé, pane Scholzi,“ prohlásil Laschet na adresu sociálního demokrata, který se vyhnul úvodní otázce, zda by raději vládl s liberály (FDP), nebo s postkomunistickou Levicí.
Konzervativci spolupráci se stranou Levice, kterou považují za krajně levicovou, odmítají. Stejný názor mají i na protiimigrační Alternativu pro Německo (AfD), která je označována jako populistická až krajně pravicová. „Za žádných okolností nepůjdeme do koalice se stranou Levice. Stejně tak za žádných okolností nevytvoříme koalici s Alternativou pro Německo. Nebudeme s nimi ani jednat, ani spolupracovat,“ řekl Laschet.
Ani Baerbocková neodpověděla, zda dává přednost Levici, nebo FDP, ohradila se ale proti rovnítku mezi postkomunisty a AfD. „Srovnávání AfD a Levice je podle mě velmi nebezpečné,“ řekla.
Laschet zdůraznil, že Scholz již dříve spolupráci s Levicí nevyloučil. Podle Scholze ale nyní není čas hovořit o koalicích, protože o výsledku voleb ještě voliči nerozhodli. Scholz pouze jako svůj mantinel vytyčil jasnou příslušnost k Severoatlantické alianci, kterou by postkomunistická strana chtěla nejraději rozpustit. Nedávno nicméně uvedl, že s Levicí vládnout nechce a doufá v koalici se Zelenými.
„Jedna věc je jasná, kdo chce být součástí německé vlády, musí mít jasné názory. Musí být pro transatlantickou spolupráci, musí jasně říct, že NATO je pro naši bezpečnost nepostradatelné a že musíme plnit svůj závazek vůči alianci. Musí taky stát za suverénní Evropskou unií,“ uvedl Scholz v nedělní debatě.
Kritika kvůli razii, velkým tématem byla klimatická krize
S výpady proti Scholzovi pokračoval Laschet i v dalších částech debaty. Poukázal mimo jiné na čtvrteční policejní razii na ministerstvu financí v souvislosti s údajným nekonáním celní centrály proti praní špinavých peněz, na pád německé finanční společnosti Wirecard a na další případy praní špinavých peněz.
Spojitost těchto kauz se svým úřadem Scholz, který je ministrem financí, odmítá. Laschet měl ale jiný názor. „Řeknu vám k tomu jen to, že kdyby můj ministr financí v mé vládě takto pracoval, měli bychom vážný problém,“ řekl Laschet Scholzovi.
Do sporů se přidávala i Baerbocková, která počáteční odpovědnost za finanční skandály připsala konzervativcům. Laschetovi řekla, že to byla právě unie, kdo posledních šestnáct let vedl Německo. Laschetovi mimo jiné vytkla, že konzervativci upozadili během své vlády digitalizaci a ochranu klimatu. „Německo nyní potřebuje ráznou změnu,“ řekla.
„Ochrana klimatu bude pro naši společnost velkým úkolem, ale také obrovskou příležitostí. Navrhuji investovat padesát miliard eur ročně například do infrastruktury, rozšíření železnice, větrných elektráren a solárních panelů na střechách nových budov,“ dodala Baerbocková.
Podle sociálního demokrata Olafa Scholze bude snaha o klimatickou neutralitu největším přetvořením německého průmyslu za posledních sto let. „Máme za sebou dvě stě padesát let průmyslového rozvoje, který byl postaven na ropě a plynu. Musíme udělat mnoho práce, aby to fungovalo.“ Laschet dodal, že „musíme spojit síly. Chci vybudovat ministerstvo pro digitalizaci, které dokáže problémy řešit na všech úrovních“.
Neshody ohledně daní
Shoda nepanovala v otázce daní. „Zvýšení daní v této situaci je špatná cesta,“ řekl Laschet s tím, že vyšší odvody by byly brzdou hospodářské obnovy po dosud neskončené pandemii nemoci covid-19. Scholz naopak zopakoval svůj dosavadní postoj, že lidé s vysokými příjmy, jako má on sám, zkrátka musí více přispívat, aby bylo možné platit covidové dluhy a sociální vymoženosti.
Jednotný postoj naopak všichni tři kandidáti zaujali k očkování proti covidu-19. Společně vyzvali obyvatele Německa, aby se nechali imunizovat, neboť je to podle nich jediná cesta ke zvládnutí pandemie.
SPD v průzkumech vede
Favoritem voleb je podle průzkumu v nedělníku Bild am Sonntag s 26 procenty SPD, zatímco dosud největší parlamentní síla CDU/CSU skončila druhá s 20 procenty. Zelení v sondáži obdrželi 15 procent, FDP 13 procent, AfD 11 procent a Levice dostala šest procent.
Televize ARD provedla bleskový průzkum také přímo k nedělní televizní debatě. Pro 41 procent diváků předvedl nejpřesvědčivější výkon Olaf Scholz. O Laschetovi si to myslí 27 procent dotázaných. Baerbocková nejvíce přesvědčila přesně čtvrtinu dotazovaných diváků.
Parlamentní volby se v Německu konají v neděli 26. září. Kancléřka Angela Merkelová (CDU/CSU) se po šestnácti letech v úřadu o další mandát neuchází.
