Srí Lanka chce být první „bio zemí“. Ambiciózní plán může přitížit hladovějícímu obyvatelstvu

Nahrávám video

Srí Lanka se chce stát první zemí na světě, která bude pěstovat pouze biopotraviny. Prezident Radžapaksa na začátku roku proto zakázal používání chemických hnojiv. To kritizuje část zemědělců, mezi nimi třeba výrobci čaje. Navíc to vyvolává obavy z katastrofy širších rozměrů, která může zemi zmítané hospodářskou krizí ještě přitížit.

S postupným obratem Srí Lanky k ekologickému zemědělství hrozí, že se počet plantáží se světově vyhlášeným čajem dramaticky sníží. Bez chemických hnojiv klesne úroda a tím naroste i cena.

„Je to močovina a dusík, které podporují v růstu čajové stonky a zelené listy. Bez toho můžete očekávat pokles produkce až o padesát procent,“ vysvětluje vývozce čaje Herman Gunaratne.

Srí Lanka spustila zelenou revoluci pod vedením prezidenta Gotabaji Radžapaksy. Když v roce 2019 nastoupil do funkce, sliboval dotovaná hnojiva ze zahraničí. Pak názor změnil –⁠ agrochemie je podle něj travičem lidí.

Vývozce Gunaratne byl členem prezidentovy expertní skupiny. Pro svůj nesouhlas ho ale vyloučili. Teď se bojí nejen o vlastní podnikání. „Způsobí to, že velká část naší populace bude nezaměstnaná. A co je důležitější, cejlonský čaj přijde o svou globální pověst,“ obává se vývozce.

Klíčový produkt

Čaj je hlavním vývozním artiklem Srí Lanky. Do státní kasy přivádí ročně více než jednu miliardu dolarů –⁠ to je asi deset procent příjmů z exportu. Odborníci varují, že další ztráty prohloubí ekonomickou krizi. Na ostrově totiž v současné době chybí základní potraviny. Před obchody se tvoří dlouhé fronty. Ceny stoupají ze dne na den.

„Lidé přicházejí a shánějí potraviny, ale nemáme jim co prodávat. Žádný z dovozců nám třeba nedodává mléko,“ postěžoval si jeden tamní maloobchodník.

Stát kvůli nedostatku jídla již dokonce vyhlásil stav nouze. Soukromým bankám navíc došla zahraniční měna, kterou by mohly financovat import. Prezident vydal nové nařízení, které lidem zakazuje hromadit cukr, rýži a další základní potraviny. Nařízení dává úředníkům širokou pravomoc zabavit zásoby potravin obchodníkům a pozatýkat lidi, kteří potraviny hromadí. Vláda také může stanovit regulované ceny.

Hnojiva patří ke klíčovým složkám dovozu. Ten ale vláda zastavila, protože na nákup ze zahraničí nemá peníze. Úroda čaje poprvé klesla v červenci a pokud zákaz chemických hnojiv na ostrově potrvá dál, k prvním vážným propadům ve vývozu může podle zemědělců dojít už na konci roku.

„Zásoby chemických hnojiv vydrží maximálně dva měsíce. Poté potřebujeme nové zásoby a pokud je do té doby nedostaneme, dojde k velmi drastickému poklesu úrody čajových listů,“ předpovídá manažer plantáží RTS Holdings Sanath Gurunada.

Gurunada udržuje i ekologickou část plantáže. Čaj z ní si ale kupují jen turisté. Pokud by na zbytku polí nepoužíval hnojiva, nepřežil by. Biočaj je desetkrát dražší a na trzích je o něj jen malý zájem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 26 mminutami

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 43 mminutami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 1 hhodinou

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 9 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 11 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 13 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 14 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.