Dostat se z Afghánistánu je v těchto dnech zájmem statisíců lidí. Návrat extremistického hnutí Taliban je hrozbou nejen pro všechny, kdo spolupracovali s minulým režimem, ale i pro ty, kdo odmítají přísná náboženská pravidla. Česko s dalšími spojeneckými zeměmi se pokusilo zachránit své spolupracovníky, je to však jen část těch, kterým hrozí smrt. O situaci v Afghánistánu pro Reportéry ČT natáčeli Markéta Kutilová a Tomáš Vlach.
Tisíce lidí se do poslední chvíle před odchodem posledních spojeneckých vojsk snaží získat místo v evakuačních letadlech. Česko vypravilo tři lety, připravovaný čtvrtý už ale neodletěl. Podle vlády se z Afghánistánu dostali všichni, kteří měli. Tedy 195 lidí, z toho na 170 Afghánců, kteří spolupracovali s ministerstvem zahraničí nebo s armádou, a jejich rodiny.
„Dostávám tisíce žádostí o pomoc z celého Afghánistánu. Od rodin, které jsou ohrožené a necítí se bezpečně. Abych pro ně něco udělala. Ale nemůžu zachránit ani vlastní rodinu. Nevím, jak jim pomoci, když i moje vlastní rodina je ohrožená a uvázla v Kábulu,“ říká konzulka Afghánistánu v Česku Negina Suzan Faisová.
Kromě ministerstva obrany a zahraničí se vojenské tlumočníky i další ohrožené lidi s vazbami na Česko snažili vyhledávat i mnozí jiní. Z přízemí paneláku v pražských Horních Měcholupech také Miroslava Pašková a její veteránský spolek Vlčí máky.
„Tím, že jsem měla v té době nakontaktováno už několik tlumočníků, tak se mi ozývali další. Nějakým způsobem jsem se snažila zprostředkovávat informace a samozřejmě těm lidem i pomoct. To znamená dostat je na letadla a třeba i hledat letadla spojenců,“ popisuje Pašková.
Názory na pomoc dobrovolníků ale nejsou jednoznačné. Podle poslance ANO a válečného veterána z Iráku Pavla Růžičky zvládla vláda evakuace dobře a dobrovolníci jen situaci komplikovali. „Tlumočníci, kteří byli uvedeni na seznamu ministerstva obrany, měli jasné pokyny, kde se mají zdržovat, kdy jim přijde informace o tom, kam se mají dostavit. Měli tyto pokyny dodržovat. Tím, že Vlčí máky zveřejnili na svých facebookových stránkách úplně odlišné informace, tito lidé zpanikařili a šli před gate na letiště do Kábulu. Tím se obrovským způsobem zkomplikovala evakuace do České republiky,“ kritizuje Růžička.
Neoficiální evakuace
Bývalý velitel speciální jednotky SOG v Afghánistánu Lumír Němec upozorňuje, že jsou stále lidé, kteří by chtěli do Česka: „Hlásí se nám další a další tlumočníci, se kterými vláda nekomunikuje. V současné době víme o osmi až deseti rodinách, které jsou ještě v Afghánistánu.“
Evakuace tak pokračují i díky úsilí dobrovolníků, kteří často vyjednávají místa neoficiálně, díky svým kontaktům. Například tlumočík Omid, který pracoval pro civilní část provinčního rekonstrukčního týmu v Logaru, na oficiálních evakuačních seznamech nebyl. Díky úsilí přátel se ale ocitl na Ukrajině. „Seděl jsem v letadle a do té doby, než odstartovalo, jsem nevěřil, že se dostanu pryč. Když letadlo vzlétlo, tak jsem se zhluboka nadechl a řekl jsem si: Omide, odletěl jsi z Afghánistánu, teď ses podruhé narodil,“ popisuje svůj odlet z Kábulu. Nyní se pracuje na jeho přemístění do Česka.
