Italská vláda vytlačila velké výletní lodě dál od centra Benátek

Italská vláda schválila nový výnos, kterým chce zakázat velkým výletním lodím plout v Benátkách jen pár stovek metrů od hlavní památky – náměstí Svatého Marka. Zákaz začne platit od 1. srpna.

Velké výletní lodě se staly symbolem masového turismu, kvůli kterému Benátkám hrozí zapsání na seznam ohrožených památek ze strany Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Zástupci odvětví námořních služeb tvrdí, že rozhodnutí poškodí benátskou ekonomiku.

Lodě s výtlakem přes 25 tisíc tun budou mít od srpna zakázáno využívat pro svou plavbu benátský kanál Giudecca. To by plavidla mělo oddálit od Benátek a jejich historického centra. Lodě budou zatím smět kotvit v Benátské laguně, a to v přístavu Porto Marghera, který se nachází nedaleko od historického města. 

Cesta bude jen pro menší trajekty

Do nového limitu se podle agentury Reuters vejdou jen menší trajekty či lodě veřejné dopravy. Výtlak velké výletní lodě se obvykle pohybuje od 100 tisíc tun výše.

„Po mnoha letech čekání od prvního srpna velké výletní lodě již nebudou plout před náměstím Svatého Marka,“ uvedl ministr kultury Dario Franceschini. Podle něj jsou schválená pravidla tvrdší než opatření navrhovaná organizací UNESCO.

UNESCO bude jednat o zařazení Benátek na seznam ohrožených památek ve druhé polovině července. Ve dřívějších posudcích ale varovalo před dopadem masového turismu na ráz tohoto města. Mezi hlavními problémy označilo také velké výletní lodě s mnoha tisíci pasažéry na palubě.

Léta marných pokusů o restrikci

Omezit přítomnost tohoto druhu plavidel v Benátské laguně se italské vlády pokoušejí již mnoho let. Dosud ale z různých důvodů pokusy selhaly. Proti výletním lodím je také silná opozice ze strany obyvatel historického města. Ti také poukazují na to, že vlny, které lodě vytváří podemílají základy historických domů.

Úterní rozhodnutí vlády kritizují poskytovatelé námořních a lodních služeb. Podle jejich oborového sdružení Federagenti Řím příliš naslouchá organizaci UNESCO a nebere ohled na benátské hospodářství. „Toto omezení nevyřeší problémy Benátek,“ řekl předseda sdružení Alessandro Santi. Provozovatelé výletních lodí zatím rozhodnutí nekomentovali.

Ministr kultury Franceschini ale uvedl, že výnos počítá s kompenzacemi škod, které rozhodnutí způsobí některým firmám a jejich zaměstnancům. Další prostředky, 157 milionů eur (přes 4 miliardy korun), jsou vyčleněny na přizpůsobení přístavu v Porto Marghera pro kotvení turistických plavidel. Vláda chce v příštích letech nechat vybudovat turistický přístav mimo lagunu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velvyslanci EU se sešli kvůli celním hrozbám USA ohledně Grónska

V Bruselu začalo narychlo svolané jednání velvyslanců států Evropské unie konané v reakci na oznámení prezidenta USA Donalda Trumpa o zvýšení cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko. Podle listu Financial Times chystá EU balík odvetných tarifů proti americkému zboží a službám ve výši 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Jeho součástí by mohlo být také omezení vstupu amerických firem na evropský trh.
14:25Aktualizovánopřed 38 mminutami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně patnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně patnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
před 2 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 6 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...