Myanmarská junta propustila více než dva tisíce vězňů včetně místních novinářů a dalších osob, které zadržela za účast na protestech. S odkazem na místní média o tom píše agentura Reuters. Někteří aktivisté hromadné propuštění zadržovaných označili za lest, jejímž cílem je odvrátit pozornost od pokračujícího zatýkaní.
Myanmarská armáda čelí tlaku sousedních a západních zemí, které požadují propuštění tisíců lidí zatčených po únorovém převratu. Vojáci se v zemi chopili moci 1. února a krok zdůvodnili údajnými podvody v listopadových volbách, v nichž s převahou zvítězila Národní liga pro demokracii vedená nositelkou Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij.
Po převratu armáda zadržela mnoho svých odpůrců. Některé z nich obvinila na základě zákona, jenž až třemi lety odnětí svobody trestá komentáře, které mohou vyvolávat strach či jsou označeny za šíření nepravd. Su Ťij, která čelí podobnému obvinění a řadě dalších, zůstává ve vazbě.
Mluvčí armády uvedl, že většina z nyní propuštěných byla obviněna z podněcování za účast na protestech. „Dohromady bylo propuštěno 2296 lidí. Účastnili se protestů, ale nehráli v nich hlavní roli. Neúčastnili se násilných činů,“ řekl mluvčí.
Vzbudit dojem mírnosti
Na sociálních sítích se objevila videa, která ukazují propuštěné, jak vystupují z autobusů po příjezdu z rangúnské věznice. Většinou šlo o mladé lidi. Usmívali se a objímali se svými blízkými.
Podle myanmarské Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP), která sídlí v Thajsku, armáda hromadné propuštění naplánovala, aby vzbudila dojem, že své tvrdé zásahy mírní. „Dnešní události mají za cíl vyvolat dojem, že došlo k uvolnění útlaku junty. Není tomu tak,“ uvedla AAPP.
Myanmarská armáda podle asociace zadržuje přes 5200 lidí a dalších 883 od puče usmrtila. Junta tyto počty zpochybnila a nepokoje přičítá „teroristům“ mezi stoupenci strany Su Ťij. Bilance zatčených a zemřelých se agentuře Reuters nepodařilo nezávisle ověřit.
Kvůli vojenskému převratu vyhlásily státy a mezinárodní organizace proti Myanmaru sankce. Na sankčním seznamu Evropské unie skončil také šéf vojenské vlády generál Min Aun Hlain a OSN vyzvala země, aby juntě neprodávaly zbraně.
