Spojené státy chystají nové sankce proti Rusku, velvyslanec se to dozvěděl v letadle

Ruský velvyslanec ve Spojených státech Anatolij Antonov, který se v neděli vrátil do Washingtonu, uvedl, že až během letu se dozvěděl o tom, že Spojené státy chystají nové sankce proti Rusku kvůli uvězněnému opozičnímu politikovi Alexeji Navalnému. Tento krok podle velvyslancova názoru nepomůže stabilizovat rusko-americké vztahy, uvedl list Kommersant na svém webu.

„Dozvěděl jsem se o těch sankcích ve vzduchu. Před minutou jsem vystoupil z letadla. Ale mohu říci, že to není signál, který všichni dostali po summitu (prezidentů Joea Bidena a Vladimira Putina). Soudím, že sankcemi nelze stabilizovat a uspořádat vztahy mezi dvěma zeměmi,“ řekl.

Velvyslanec současně ujistil, že ruští diplomaté jsou připraveni pracovat na zlepšení vztahů s USA, a dodal, že před nimi stojí úkol „uskutečnit pozitivní slova, vyřčená prezidenty (Putinem a Bidenem)“.

Kommersant připomněl, že Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan v neděli televizi CNN řekl, že Bílý dům chystá nové sankce proti Rusku kvůli situaci s Navalným. Předchozí balík postihů z tohoto důvodu USA přijaly v březnu. Prezident Biden podle Sullivana také prodlouží sankce proti ruským organizacím podílejícím se na výstavbě plynovodu Nord Stream 2. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová v reakci varovala, že Rusko vždy odpovídalo na „nezákonné kroky USA“.

Velvyslanec Antonov se v neděli vrátil do USA poté, co jej Moskva v březnu odvolala na konzultace do vlasti v době rostoucího napětí ve vztazích mezi Spojenými státy a Ruskem. Američané tehdy reagovali stejným krokem a stáhly svého ambasadora. Na návratu velvyslanců do svých úřadů se minulý týden dohodli prezidenti obou zemí na americko-ruském summitu v Ženevě.

Urovnaný incident

Vztahy mezi oběma velmocemi v poslední době výrazně ochladly, zhoršily se mimo jiné poté, co americký prezident Joe Biden v březnu v jednom z interview přitakal na otázku, zda Vladimira Putina považuje za „zabijáka“. Ruský prezident tehdy reagoval slovy, že k rozpoznání zabijáka je zapotřebí, aby jím člověk sám byl. Následovalo stažení velvyslanců.

Putin dal na středeční tiskové konferenci v Ženevě najevo, že tento incident považuje za urovnaný a že se s Bidenem dohodli na brzkém návratu ambasadorů do úřadů, což je považováno za jeden z hmatatelných výsledků vrcholné schůzky. Prezidenti Ruska a Spojených států se ve středu setkali poprvé osobně od chvíle, co Biden nastoupil do prezidentského úřadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...