Europoslanci žádají ke covid pasům i bezplatné testy. Webům nařídili odstraňovat teroristický obsah

Evropský parlament požaduje, aby měli obyvatelé Unie v rámci zavedení covidových pasů přístup k bezplatným testům na koronavirus. Certifikáty, které mají od léta usnadnit lidem cesty přes hranice, musí zcela vyloučit možnost karantén a dalších omezení v jednotlivých zemích. Europoslanci také schválili nařízení, podle něhož budou moci úřady zemí Evropské unie nařizovat internetovým platformám, aby do hodiny mazaly nelegální příspěvky propagující terorismus.

Zavést covidová osvědčení navrhla Evropská komise na žádost řady (zvláště jihoevropských) států, které doufají v letní návrat turistů. Jednodušší cesty přes hranice, které nyní výrazně komplikuje pandemie, by s ním měli od léta získat cestující očkovaní, s negativním testem či s protilátkami po prodělání covidu-19.

Europarlament návrh komise opatřil několika podmínkami. „Vakcíny a testy musí být dostupné a bezplatné pro všechny občany,“ konstatoval španělský socialistický zpravodaj návrhu Juan López Aguilar. Zatímco očkování je v unijních zemích bezplatné, testy před cestami do zahraničí se většinou platí. To by podle europoslanců mohlo diskriminovat lidi, kteří se nemohou, nebo nechtějí očkovat. EP proto navrhuje zajištění bezplatných testů pro účely certifikátu a také uznávání některých antigenních testů, které jsou rychlejší a levnější.

Většina europoslanců se shodla na tom, že certifikáty by měly být co nejjednodušší, bez zbytečné byrokracie a nežádoucích osobních údajů. Mají obsahovat jen základní identifikaci člověka a údaje o vakcíně, testu či prodělané nemoci. Používat by se měly nejvýše rok a neměly by být nutnou podmínkou pro cesty za hranice, ale sloužit pouze k jejich usnadnění. Dostat se do ciziny tedy půjde i bez nich, může to však být nákladnější či zdlouhavější.

„Certifikát je jízdenka zpět do normálu, která pomůže nejen cestovnímu ruchu, ale také všem, kdo cestují po EU za prací včetně takzvaných pendlerů. Výrazně usnadní život firmám, které podnikají v Evropě, a vrátí je zpět do hry,“ komentovala schválený návrh česká europoslankyně Martina Dlabajová z liberální frakce. O rychlé zavedení pasů usilují zejména firmy z oblasti cestovního ruchu, kterým se kvůli pandemii zásadně propadly příjmy.

Teror

Na úpravě odpovědnosti za teroristický obsah na internetu se v prosinci shodli vyjednávači EP s členskými státy zejména v reakci na loňské atentáty ve Francii či v Rakousku. Nařízení, které se týká textů, fotografií i videí, má znemožnit například koordinaci útoků či zveřejňování návodů k výrobě výbušnin. Úřady členských zemí budou mít na jeho základě pravomoc požadovat po provozovatelích sociálních sítí a dalších webových platforem, aby do hodiny od vyzvání smazali teroristické příspěvky nebo k nim zamezili přístup. Orgány jedné země přitom budou moci využít tento nástroj pro celé území EU.

„Pevně věřím, že jsme dosáhli dobrého výsledku, který vyvažuje bezpečnost a svobodu projevu a vyjádření na internetu, chrání zákonný obsah a přístup k informacím pro všechny obyvatele EU a zároveň je nástrojem v boji proti terorismu,“ prohlásil polský zpravodaj návrhu Patryk Jaki z konzervativní europoslanecké frakce.

Hrozba cenzury

Někteří poslanci však jeho názor nesdílejí. Nová pravidla podle nich mohou být zneužita k omezování svobody projevu či například k potlačování politické konkurence. Komise teroristický obsah definuje jako materiály podporující terorismus či příspěvky cílené na nábor a výcvik teroristů, úřady si však podle kritiků budou moci tuto definici vykládat po svém.

„Opravdu nám hrozí cenzura v celé Evropě. V Maďarsku nebo v Polsku pozorujeme prokazatelné tendence ke stahování a omezování vládní kritiky na internetu. (Maďarský premiér Viktor) Orbán v podstatě dostane od Evropy žolíka,“ uvedl místopředseda EP a český europoslanec Marcel Kolaja z frakce zelených v narážce na podle mnohých autokratické sklony šéfa maďarské vlády.

Na šest desítek lidskoprávních organizací před měsícem vyzvalo europoslance, aby novelu neschvalovali. Ohrožuje podle nich svobodu vyjadřování, právo na informace nebo právo na soukromí. Zastánci pravidel naopak argumentují tím, že se platformy či autoři příspěvků budou moci proti smazání odvolat a v případě úspěchu se text, fotografie, audio či video dostanou zpět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Die Zeit musel vydat nahrávky úřadům, redakce hovoří o porušení svobody tisku

Německé státní zastupitelství a kriminalisté v hamburské redakci týdeníku Die Zeit zabavili nahrávky k případu podnikatelky Christiny Blockové, která čelí obvinění z únosu svých dětí od jejich otce z Dánska. Vedení redakce v prohlášení postup vyšetřovatelů, kteří prý hrozili prohlídkou kanceláří, tvrdě odsoudilo jako „porušení svobody tisku“. Die Zeit nyní podniká právní kroky. Podle agentury AFP se případ dotýká bývalého šéfa německé rozvědky BND Augusta Hanninga, kterého policie před týdnem zadržela kvůli jiné kauze pro podezření ze špionáže.
před 1 hhodinou

Není vhodná doba uzavírat obchodní dohody s agresorem, říká Cichanouská

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská kritizuje rozhodnutí prezidenta USA Donalda Trumpa nakoupit ruskou ropu. Podle Cichanouské Rusko i Bělorusko zneužívají ochoty Západu uvolňovat sankce výměnou třeba za propuštění politických vězňů. Svého politického vězně v Bělorusku má nově i Česko – programátor Vital Děmidčik s českým a běloruským občanstvím skončil ve vazbě, když přijel navštívit nemocnou matku. Běloruské úřady ho stíhají za podporu ukrajinské armády.
před 3 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Slovinci odmítli posílení vyšetřovacích komisí, zřejmě se vyslovili proti zrušení poplatků médiím

Slovinci v nedělním referendu těsnou většinou zamítli vládní reformní program, který tamní opozice označuje za „autoritářský“. Podle tamních médií jde o symbolickou porážku nacionalistického premiéra Janeze Janši. Informovala o tom agentura AFP. Slovinci se také podle skoro úplných výsledků nedělního poradního referenda vyslovili proti zrušení poplatků za veřejnoprávní vysílání.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Stovkám francouzských supermarketů přestaly kvůli kyberútokům fungovat mrazáky

Ve stovkách francouzských supermarketů přestala fungovat chladicí zařízení a řada čerstvých nebo mražených potravin se zkazila, informoval v pondělí francouzský deník Ouest-France. Šlo o kybernetický útok, uvedli šéf maloobchodního řetězce Coopérative U Dominique Schelcher nebo představitelé obchodní skupiny Les Mousquetaires.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusko nechce přijmout energetické příměří vyhlášené Trumpem, řekl Zelenskyj

Je čím dál víc zřejmé, že Rusko není ochotno přistoupit na energetické příměří navržené Spojenými státy, uvedl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pokračujících ruských útocích na ukrajinskou energetiku. Dřív během dne Zelenskyj vyzval USA, aby donutily Kreml příměří dodržovat. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentur prohlásil, že Kyjev si nezaslouží pauzu ve válce. Ukrajina se pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Němci dopadli podezřelé ze žhářství v Polsku. Jde o hybridní válku, uvedl Tusk

Polský premiér Donald Tusk v pondělí oznámil, že německá policie na polskou žádost zadržela dva turecké občany, kteří jsou podezřelí, že v září u Varšavy podpálili pozemní stanici společnosti Starlink. Označil to za další akt hybridní války. Ministr pověřený koordinací zvláštních služeb Tomasz Siemoniak uvedl, že za sabotáží stojí Rusko.
před 5 hhodinami

Ministři zahraničí EU schválili dosud největší rozšíření sankcí vůči ruským subjektům

Ministři zahraničí Evropské unie schválili dosud nejrozsáhlejší rozšíření sankčního seznamu zaměřeného proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. Na síti X to oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Na seznam podle ní přibylo téměř 1600 subjektů a osob, přičemž postihy cílí na ruský vojensko-průmyslový komplex.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.