Teherán oznámil, že hodlá přerušit „jakýkoliv dialog o lidských právech“ s Evropskou unií. Krok je reakcí na uvalení sankcí vůči osmi členům íránské bezpečnosti za jejich roli v násilném potlačení protestů v listopadu 2019. Oznámení přichází v době, kdy se unijní diplomacie snaží o obnovení dohody s Teheránem o jeho jaderném programu.
Zmrazení aktiv a zákaz vydat osmi vybraným osobám vstupní víza do států EU platí okamžitě. Na unijním seznamu je tak nyní 89 lidí z Íránu a čtyři organizace.
Členské země EU také o další rok prodloužily sankce zakazující vývoz do Íránu zboží využitelného k represím obyvatel, sledování nebo odposlechům. Občané ani firmy z EU nesmí osobám na seznamu poskytnout finanční prostředky. Sankce kvůli „vážnému porušování lidských práv“ platí od roku 2011, Evropská unie je zatím každý rok prodloužila, teď platí do 13. dubna 2022.
Na sankční seznam v pondělí přibyli velitelé íránské policie, milicí a speciálních sil nebo bývalý ředitel věznice Evín. Na seznamu jsou nově také tři věznice.
Írán v reakci na sankce večer prohlásil, že pozastaví „dialog o lidských právech“ s EU a „spolupráci vycházející z tohoto dialogu“. Rozhodnutí Teheránu zasáhne zejména do oblastí kooperace, jako je „terorismus, boj s obchodem s drogami a přistěhovalectví“, píše agentura AFP s odvoláním na íránská média.
Protesty v Íránu v listopadu 2019 vyvolalo skokové zdražení benzinu o 50 procent, které vyhlásila vláda. Při protestech v ulicích podle lidskoprávní organizace Amnesty International zemřelo přes 100 lidí, OSN podle agentury Reuters počet obětí odhadla na 300. Írán předtím pohonné hmoty štědře dotoval, ale od roku 2018 se potýkal s důsledky obnovených amerických sankcí.
