Španělsko povolilo eutanazii pro občany a rezidenty. Zákon vadí církvi i pravicovým stranám

Španělský parlament ve čtvrtek definitivně schválil zákon o eutanazii. Pro novou legislativu se vyslovilo 202 poslanců z 350, proti hlasovalo 141 zákonodárců. Španělsko se tak stalo čtvrtou zemí v Evropské unii, která svým občanům umožní ukončit život za asistence lékaře. Schválení zákona patřilo mezi cíle levicové vlády premiéra Pedra Sáncheze, proti byly pravicové strany a katolická církev.

Zákon, který začne platit v červnu, umožní přístup k eutanazii pouze španělským občanům a rezidentům. Požádat o ukončení života budou moci pouze lidé, kteří mají závažné a nevyléčitelné onemocnění. Každou žádost bude přitom posuzovat několik lékařů a rada hodnotitelů.

Normu podpořily vládní levicové strany a část organizací bránících zájmy pacientů s nevyléčitelnými nemocemi. Proti byly konzervativní Lidová strana i krajně pravicové uskupení Vox. Španělští biskupové uvedli, že podle jejich názoru je eutanazie „stále jistým druhem vraždy“.

Nejednotný názor na problematiku panuje mezi španělskými lékaři. Doktorům ve veřejném zdravotnictví zákon umožní eutanazii nevykonávat, pokud se to protiví jejich svědomí.

Eutanazii povolily tři evropské země

Možnost uvítala také šedesátiletá Ramona Maneirová. V minulosti pomohla svému příteli, který trpěl ochrnutím končetin a trupu, v jeho úmyslu ukončit život. Příběh bývalého námořníka a spisovatele se stal námětem filmu Hlas moře, jenž v roce 2004 dostal Oscara v mezinárodní kategorii.

Eutanazii nyní umožňují pouze tři státy Evropské unie –⁠ Belgie, Lucembursko a Nizozemsko. Obdobný zákon schválil v únoru i portugalský parlament. Tamní ústavní soud, na který se obrátil prezident, ale legislativní text vrátil zákonodárcům k přepracování v některých bodech.

  • Eutanazie obecně znamená možnost úmyslně usmrtit na jeho žádost pacienta s nevyléčitelnou nemocí za účelem zkrácení jeho utrpení. Ve většině zemí světa je nezákonná, uznává ji jen velmi málo států: Nizozemsko, Belgie, Lucembursko, Kolumbie, Kanada a vloni v říjnu ji odhlasoval v referendu i Nový Zéland. Eutanazii povolují také některé australské státy.
  • Jako první země na světě legalizovalo eutanazii v dubnu 2002 Nizozemsko. Belgie, která jej následovala v témže roce, se pak před sedmi lety stala první zemí na světě, kde byla legalizována dětská eutanazie bez ohledu na věk. Podobně nizozemská vláda vloni v říjnu oznámila, že chystá legalizaci eutanazie u nevyléčitelně nemocných dětí ve věku od jednoho roku do 12 let. V Lucembursku je eutanazie legální od března 2009.
  • Španělští poslanci podpořili návrh zákona o eutanazii vloni v únoru. V polovině loňského prosince schválila zákon dolní komora tamního parlamentu a ve čtvrtek španělský parlament zákon definitivně schválil.
  • Portugalský parlament schválil zákony legalizující eutanazii a asistovanou sebevraždu v prvním čtení vloni v únoru. V zemi bylo dosud povoleno jen ukončení léčby ve výjimečných případech. Letos na konci ledna parlament zákon schválil, ale tamní ústavní soud, na který se obrátil prezident, před několika dny legislativní text vrátil zákonodárcům k přepracování v některých bodech.
  • Novozélandský parlament odhlasoval v listopadu 2019 návrh zákona, který by legalizoval eutanazii nevyléčitelně nemocných. Konečné slovo pak měli vloni na podzim v referendu voliči.
  • Ve Francii je od roku 2005 přípustná pasivní eutanazie spočívající v odpojení od přístrojů a nepřímá eutanazie, při níž silné léky tiší bolest a zároveň jako vedlejší účinek urychlují umírání. Ve Velké Británii je přerušení péče v některých případech povoleno od roku 2002.
  • V některých dalších státech je legální takzvaná asistovaná sebevražda, tedy sebevražda vykonaná s pomocí jiné osoby. Může se jednat o laika nebo o lékaře. Rozdíl mezi asistovanou sebevraždou a eutanazií spočívá v tom, že při eutanazii vykonává akt usmrcení napomáhající osoba, zatímco při asistované sebevraždě sebevrah sám.
  • Asistovaná sebevražda je podle údajů Světového sdružení společností práva na smrt (WFRtDS) nyní legální například ve Švýcarsku, Belgii, Nizozemsku, Lucembursku, Kanadě a v několika státech USA.
  • Ve Švýcarsku je asistovaná sebevražda legální již od roku 1942. Země také toleruje nepřímou eutanazii a pasivní eutanazii. Podobně ve Švédsku je pasivní eutanazie legální od roku 2010.
  • V Rakousku rozhodl ústavní soud vloni v prosinci, že země porušuje základní právo na svobodu jednotlivce tím, že pokládá asistovanou sebevraždu za trestný čin, a nařídil vládě, aby do konce roku 2021 příslušný zákon zrušila.
  • Podobně v Německu rozšířil možnosti eutanazie pro vážně nemocné vloni v únoru ústavní soud v Karlsruhe, podle jehož rozhodnutí je dosavadní zákon omezující asistované sebevraždy protiústavní, a proto také neplatný. Omezuje základní práva těžce nemocných.
  • Ostře odmítavé stanovisko má proti eutanazii a asistované sebevraždě Vatikán. Tyto praxe označil za neospravedlnitelný „akt vraždy“. Uzákonění eutanazie je podle Vatikánu důkazem „úpadku právních systémů“. Podobně odmítavě se k této praxi staví i tradičně katolické země, Polsko a Irsko.
  • V Česku eutanazie ani asistovaná sebevražda legální není. Novou snahu o legalizaci eutanazie, kterou předložili mimo jiné poslanci ANO a Pirátů, odmítla vláda vloni v červenci. V Česku se nyní eutanazie trestá jako vražda. Mezi odpůrce snahy uzákonit v tuzemsku usmrcení pacienta lékařem patří i prezident Miloš Zeman.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko masivně útočilo na Ukrajinu, Polsku pomáhala s ochranou vzdušného prostoru i česká armáda

Rusové provedli další masivní raketový a dronový útok na Ukrajinu, při němž zranili nejméně osm lidí. V Kyjevské oblasti zničili mimo jiné železniční nádraží, škody jsou ale v řadě dalších regionů včetně západu země. Ruské údery zasáhly ukrajinskou energetickou infrastrukturu v osmi oblastech, vážně poškodily několik tepelných elektráren. Kvůli náletu preventivně vzlétlo polské letectvo, kterému pomáhala i česká vrtulníková jednotka.
09:12Aktualizovánopřed 1 mminutou

Po ostřelování Afghánistánu s Pákistánem je pět mrtvých a osm zraněných

Nejméně pět civilistů zahynulo a dalších pět utrpělo zranění v pohraniční oblasti Afghánistánu při pátečním ostřelování s Pákistánem. Na pákistánské straně jsou tři zranění, napsala agentura AP. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců.
08:40Aktualizovánopřed 5 mminutami

AP: Drony RSF zasáhly školku na jihu Súdánu a zabily padesát lidí, většinou dětí

Bezpilotní letouny súdánských polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF) ve čtvrtek zasáhly mateřskou školu na jihu země a zabily padesát lidí včetně 33 dětí. S odvoláním na skupinu lékařů to v sobotu napsala agentura AP. Úder odsoudil Dětský fond OSN, známý jako UNICEF, a vyzval k zastavení útoků. Boje mezi sebou už dva a půl roku svádějí RSF se súdánskou armádou, kvůli čemuž dosud zemřely desetitisíce obyvatel regionu.
před 1 hhodinou

Zuckerbergův sen o virtuálním světě zmírá. Investice do projektu vysychají

Před pěti lety si šéf Facebooku Mark Zuckerberg vysnil virtuální svět, kde budou žít miliardy uživatelů. Investoval do něj v přepočtu nejméně 1,5 bilionu korun, ale bez větších úspěchů. Podle aktuálních informací nyní myšlenku pomalu opouští.
před 2 hhodinami

Sýrie se vzpamatovává z diktatury a války

Sýrie se sice v prosinci 2024 zbavila diktatury Bašára Asada, návrat do normálu ale potrvá dlouho. Zatím jen malá část ze zhruba sedmi milionů uprchlíků se vrátila do Sýrie, stále se od konce občanské války pohřešuje na 200 tisíc lidí. Nezaměstnanost dosahuje v některých oblastech až devadesáti procent, dodávky pitné vody a elektřiny jsou spíše výjimkou. Sýrie se potýká také se stovkami tisíc vysídlenců v uprchlických táborech. Vláda v čele s prezidentem Ahmadem Šarou se sice snaží o stabilizaci země, přesto na mnoha místech stále doutná napětí. Město Homs se koncem listopadu dostalo do titulků médií kvůli nálezu zavražděného beduínského páru ve svém domě. Úřady zareagovaly zákazem vycházení.
před 5 hhodinami

Pokrok k míru závisí na ochotě Ruska, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci USA a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o něj a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i v sobotu.
01:17Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda v pátek oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šaráa ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku, informovala agentura Reuters.
před 12 hhodinami

Poptávka po spolupráci s Evropou ve světě roste, míní Síkela

„Evropa je znovu vnímaná jako geopolitický hráč. Poptávka po ní roste,“ prohlásil v Událostech, komentářích eurokomisař Jozef Síkela (STAN), který má v Bruselu na starost agendu mezinárodního partnerství. Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové je ve funkci už rok, při té příležitosti Síkela v rozhovoru se zpravodajem Petrem Obrovským své dosavadní působení zhodnotil. Do budoucna, i s ohledem na nástup nové vlády, význam své role vidí ve větší propagaci evropských myšlenek, sdělil.
před 13 hhodinami
Načítání...