Skupina G7 jednala o ekonomice i pandemii. Věnuje 7,5 miliardy dolarů očkovací kampani COVAX

Rok 2021 bude bodem obratu ve vícestranné mezinárodní spolupráci, uvedli představitelé zemí sdružených v G7 ve společném prohlášení. Dohodli se na společném postupu při obnově světové ekonomiky, jehož středobodem by mělo být řešení klimatických změn a úbytku biodiverzity. V rámci zvládnutí pandemie se zavázali věnovat 7,5 miliardy dolarů (160 miliard korun) na podporu celosvětové očkovací kampaně proti covidu-19 COVAX.

„Po této pandemii budeme potřebovat nové pracovní příležitosti a růst,“ prohlásil na začátku virtuálního setkání britský premiér Boris Johnson, na něhož nyní připadá rotující předsednictví skupiny. Ta bude prosazovat otevřenou ekonomiku a spravedlivý mezinárodní obchod, na čemž chce spolupracovat se skupinou zemí G20 včetně Číny.

Johnson rovněž prohlásil, že jeho země věnuje většinu přebytečných vakcín méně vyspělým zemím. Po takovém závazku volala rovněž německá kancléřka Angela Merkelová, která po setkání nicméně prohlásila, že se politici neshodli na přesném procentu svých dávek, které by jejich země předávaly do méně vyspělých států. „Pandemie neskončí, dokud nebudou naočkováni všichni na světě,“ zdůraznila kancléřka.

Generální tajemník OSN Antóino Guterres tento týden kritizoval současný stav vakcinace, 75 procent všech dosud podaných dávek totiž dostali obyvatelé jen desíti světových zemí, přičemž ve 130 státech nebyl zatím naočkován nikdo. Politici G7 se kvůli situaci zavázali věnovat 7,5 miliardy dolarů (160 miliard korun) na podporu celosvětové očkovací kampaně COVAX.

Setkání G7 se poprvé zúčastnil nový italský premiér Mario Draghi a americký prezident Joe Biden, který již ve své předvolební kampani sliboval větší příklon USA k multilaterální spolupráci.

Skupina chce také obnovit světovou ekonomiku v rámci závazků plynoucích z Pařížské klimatické dohody, k níž se oficiálně navrací USA poté, co je bývalý americký prezident Donald Trump z dohody vyvedl. Soustředit se chtějí rovněž na omezení lidské činnosti vedoucí ke klimatickým změnám a přechod k udržitelným zdrojům energie. Johnson prohlásil, že ambiciózní plán na zmírnění změn klimatu může přinést miliony nových pracovních míst. 

EU taktéž zvýší příspěvky do programu COVAX

I Evropská unie zvýší své příspěvky do mezinárodního očkovacího programu COVAX na dvojnásobek, až miliardu eur (25,86 miliardy korun). Na COVAX dosud evropská sedmadvacítka vyčlenila 500 milionů eur. Z nyní přislíbené další půl miliardy eur pro COVAX by 300 milionů mělo do programu přijít v podobě příspěvku a dalších 200 milionů ve formě úvěru poskytnutého z rozpočtu EU.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na virtuální schůzce zemí G7 také oznámila dalších sto milionů eur na podporu vakcinační kampaně v Africe. Mimo rámec programu COVAX již dříve EU přislíbila, že se podělí o své vakcíny s některými evropskými a africkými zeměmi.

Cílem programu je spravedlivá distribuce vakcín

Programu Světové zdravotnické organizace (WHO) COVAX se účastní na 190 zemí. Jeho cílem je zajistit spravedlivou distribuci vakcín i zemím s nízkými a středními příjmy. Ambicí programu je podat do června 336 milionů dávek covidové vakcíny a do konce roku naočkovat dvě miliardy lidí, uvedla AP.

Momentálně se však COVAX potýká s nedostatkem očkovacích látek, neboť si je do značné míry přednostně zajistily bohatší země. V mnoha chudších státech se proto dosud vůbec nezačalo očkovat. Nevládní organizace Amnesty International to označila za „žalostné morální selhání, které ve výsledku poškodí bohaté země“.

Evropská komise čelí kritice, že start očkování nezvládla a nebyla pro obyvatele bloku schopná zajistit dostatek vakcín. Ačkoliv si objednala 2,6 miliardy dávek, které by měly pohodlně stačit pro naočkování 450 milionů obyvatel EU, dodávky vakcín váznou kvůli pomalé výrobě i distribuci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa jednáním jen přihlíží, míní Bartošek. Není velmoc, říká David

Americký prezident Donald Trump se má v pátek sejít s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Debaty, která se bude týkat možných mírových rozhovorů na Ukrajině, se však nebudou účastnit zástupci ukrajinské diplomacie ani té unijní. Místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) vnímá jako největší chybu evropských států to, že se „nechaly natlačit do pozice těch, kdo přihlíží, nebo jen částečně komentují“. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) nepatří ani jedna ze zemí Evropské unie v současnosti mezi velmoci, ani Unie jako celek. Armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý podotknul, že Trump je nevyzpytatelný, náměstek ministryně obrany František Šulc hodnotí jeho nečitelnost jako „poměrně vysokou“. Problematice další pomoci Ukrajině i nákupům pro českou armádu se věnovaly Události, komentáře moderované Terezou Řezníčkovou.
před 1 hhodinou

Izrael nás připravil o vzdělání, zní od mladé generace v Gaze

Studentka Mahá Alíová byla odhodlána stát se novinářkou a jednoho dne přinášet zpravodajství z Pásma Gazy. Teď se její priority stejně jako u dalších studentů žijících ve válkou a hladem postižené oblasti změnily; jejich cílem je dostat se k jídlu, píše agentura Reuters.
před 1 hhodinou

„Je jim jedno, jestli je to dítě nebo senior.“ Cherson terorizují ruské drony

Ruské útoky na Ukrajinu pokračují i s blížícím se termínem na pátek plánovaného setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem. Evropští politici před schůzkou volají po tom, aby si napadená země sama zvolila svou budoucnost. Po příměří bez územních ústupků ale volají hlavně Ukrajinci žijící pod neustálou palbou. Ve městě Cherson, které leží necelých pět kilometrů od Ruskem okupovaného území, natáčel i štáb České televize.
před 2 hhodinami

Klimatická změna prodlužuje požární sezonu v Evropě, shodují se experti

Klimatická změna prodlužuje požární sezonu v Evropě, zvyšuje počet dnů s příznivými podmínkami pro šíření ohně a přispívá k nárůstu výskytu požárů i v oblastech, kde dříve nebyly tak běžné. Shodli se na tom klimatologové z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, které oslovila ČTK. Upozornili na to, že vznícení v přírodě se ve většině případů spojuje především s lidskou činností, ale pak faktory, jako jsou vyšší teploty či delší sucho, napomáhají šíření plamenů.
před 2 hhodinami

„Aljaška je naše,“ blouzní ruská propaganda o místě summitu Trumpa s Putinem

Páteční summit amerického prezidenta Donalda Trumpa se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem nevyvolává obavy jen u Ukrajiny a jejích spojenců z toho, co by mohl přinést. Údiv vzbudilo i místo konání schůzky, které v kontextu ruské agrese a porušování územní celistvosti Ukrajiny získává nepatřičnou symboliku. Trump se totiž s Putinem sejde na Aljašce, která bývala součástí Ruského impéria a jejíž návrat pod nadvládu Moskvy opakovaně požadují ruští nacionalisté a propagandisté.
před 3 hhodinami

V Polsku prudce vzrostl zájem o vlastnictví zbraně, asi kvůli válce na Ukrajině

V Polsku po útoku ruských vojsk na Ukrajinu vzrostl zájem o vlastnictví zbraní. O příslušné povolení už zažádaly tisíce lidí, další pak vstupují do sportovních střeleckých klubů nebo se stávají sběrateli, což jsou nejsnadnější cesty k pořízení zbraní. Upozornil na to polský list Dziennik Gazeta Prawna s odvoláním na policejní údaje.
před 3 hhodinami

Požáry v Evropě mají nejméně pět obětí

Velkou část Evropy nadále sužují vedra, hasiči kvůli nim bojují na mnoha místech s požáry. Během úterý v jejich důsledku zemřelo nejméně pět lidí. Teploty v některých oblastech vystoupaly během dne nad 40 stupňů. Hasiči zasahují ve Španělsku, Portugalsku, Chorvatsku, Řecku, Albánii či Černé Hoře.
00:36Aktualizovánopřed 8 hhodinami

V Jižní Koreji zatkli bývalou první dámu

Jihokorejské úřady zatkly bývalou první dámu Kim Kon-hi. Prokurátoři ji viní z braní úplatků, vměšování do voleb nebo manipulace s akciemi. Soud kvůli tomu vyhověl žádosti o vydání zatykače, informovala agentura Jonhap. Kim je manželkou uvězněného exprezidenta Jun Sok-jola. Podle agentury je to poprvé v dějinách země, kdy bude prezidentský pár vězněn současně.
před 10 hhodinami
Načítání...