Ruská policie zadržela bratra a blízké spolupracovníky Navalného, opozičník zůstává ve vazbě

Ruská policie zatkla několik blízkých spolupracovníků a příznivců opozičního politika Alexeje Navalného. Na 48 hodin zadržela například jeho bratra Olega, spolupracovnici Ljubov Sobolovou nebo lékařku Anastasiju Vasiljevovou. Vyšetřuje je v souvislosti s údajným porušením opatření proti šíření koronaviru během sobotních protestů v Moskvě. Sám Navalnyj zůstane podle rozhodnutí moskevského soudu až do 15. února ve vazbě.

Video Události
video

Události ČT: Zatýkání kolem Navalného

Ze stejných důvodů policie zadržela rovněž Mariju Aljochinovou z punkové kapely Pussy Riot. Ruské úřady už dříve uvedly, že protestů se v Moskvě zúčastnilo nejméně 19 infikovaných osob, a varovaly, že by kvůli tomu během dvou týdnů mohly narůst počty nakažených. 

Sérii zadržení předcházely ve středu policejní razie v bytech a kancelářích lidí s vazbami na opozičního politika, včetně prohlídky bytu samotného Navalného. Vyšetřovací výbor (ruská kriminální ústředna) ve čtvrtek mezitím oznámil, že zahájil trestní řízení proti dalšímu blízkému spolupracovníkovi předního ruského opozičníka, Leonidu Volkovi. Viní ho z údajného navádění nezletilých Rusů k účasti na nepovolených sobotních protestech.

Vyšetřování Volkova, jenž je v současné době mimo Rusko, je součástí tvrdého zásahu policie proti Navalného spolupracovníkům poté, co desítky tisíc lidí v sobotu vyšly v Rusku do ulic a požadovaly propuštění opozičního politika. Bezpečnostní síly použily sílu a podle nevládního portálu OVD-Info, jenž se zabývá monitoringem policejních zásahů, zatkly bezmála čtyři tisíce osob.

Demonstrace se odehrály ve více než stovce ruských měst, což ukazuje na narůstající hněv vůči Kremlu, podotkla agentura AP, podle níž k nespokojenosti přispěla i nedávno zveřejněná vyšetřovací zpráva Fondu boje s korupcí, podle níž prezident Vladimir Putin vlastní u Černého moře honosnou rezidenci, což šéf Kremlu popírá. Video, které výsledky vyšetřování představuje, už má více než 98 milionů zhlédnutí.

Navalného spolupracovníci a příznivci plánují na tuto neděli další protesty, které ruské úřady označily rovněž za nelegální.

Soud zamítl Navalného odvolání proti uvalení vazby

Alexej Navalnyj se vrátil do Ruska 17. ledna po skoro půlročním pobytu v Německu, kde se zotavoval z otravy látkou novičok, z níž viní ruskou tajnou službu a prezidenta Vladimira Putina. Kreml obvinění odmítá.

Policie ho okamžitě po příletu zatkla a soud konaný v rozpooru s procesními pravidly přímo na policejní stanici ho o den později poslal do 15. února do vazby, kde čeká na verdikt, zda půjde do vězení za nedodržení pravidel dříve uloženého podmíněného trestu. Ta údajně porušl tím, že se nedostavil ke kontrole v době, kdy se léčil z otravy v Německu.

Ve čtvrtek moskevský soud zamítl Navalného odvolání proti uvalení vazby. „Neúspěšně nás zastrašujete,“ zaregoval Navalnyj podle agentury Reuters. „Ano, teď je na vaší straně hrubá síla. Můžete mě spoutat, (ale) nepotrvá to věčně,“ dodal.

Opozičník tak za mřížemi zůstává, přičemž 2. února bude soud rozhodovat o tom, zda se mu změní podmíněný trest za údajnou zpronevěru v trest vězení. „Pak by se nedostal na svobodu dalších tři a půl roku. Zřejmě by pak nebyl ani ve vězení, ale v kárné kolonii někde na Sibiři,“ uvedl spolupracovník ČT Tomasz Dawid Jedruchów.

Video Zprávy ve 12
video

Tomacz Dawid Jedruchów: Vláda chce, aby Navalnyj ve vazbě zůstal

Země EU by měly prosadit sankce, tvrdí Senát

Podle českého Senátu by státy Evropské unie kvůli zadržení Navalného měly zavést další sankce vůči ruským představitelům. Ve čtvrtek se na tom shodl téměř jednomyslně. Sněmovna hlasy vládních poslanců, SPD a KSČM v úterý odmítla podobný návrh opoziční ODS projednat.

„Senát vyjadřuje přesvědčení, že státy EU by měly společně jednoznačně odmítnout potlačování práv a svobod, jemuž musí čelit občané Ruské federace. Apeluje na členy parlamentů států EU, aby prosadily společný postup Evropské unie, a to včetně zavedení dalších sankcí vůči představitelům Ruské federace,“ uvádí se v usnesení. Navrhl ho předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (nezávislý).