Ruská policie zadržela bratra a blízké spolupracovníky Navalného, opozičník zůstává ve vazbě

Nahrávám video

Ruská policie zatkla několik blízkých spolupracovníků a příznivců opozičního politika Alexeje Navalného. Na 48 hodin zadržela například jeho bratra Olega, spolupracovnici Ljubov Sobolovou nebo lékařku Anastasiju Vasiljevovou. Vyšetřuje je v souvislosti s údajným porušením opatření proti šíření koronaviru během sobotních protestů v Moskvě. Sám Navalnyj zůstane podle rozhodnutí moskevského soudu až do 15. února ve vazbě.

Ze stejných důvodů policie zadržela rovněž Mariju Aljochinovou z punkové kapely Pussy Riot. Ruské úřady už dříve uvedly, že protestů se v Moskvě zúčastnilo nejméně 19 infikovaných osob, a varovaly, že by kvůli tomu během dvou týdnů mohly narůst počty nakažených. 

Sérii zadržení předcházely ve středu policejní razie v bytech a kancelářích lidí s vazbami na opozičního politika, včetně prohlídky bytu samotného Navalného. Vyšetřovací výbor (ruská kriminální ústředna) ve čtvrtek mezitím oznámil, že zahájil trestní řízení proti dalšímu blízkému spolupracovníkovi předního ruského opozičníka, Leonidu Volkovi. Viní ho z údajného navádění nezletilých Rusů k účasti na nepovolených sobotních protestech.

Vyšetřování Volkova, jenž je v současné době mimo Rusko, je součástí tvrdého zásahu policie proti Navalného spolupracovníkům poté, co desítky tisíc lidí v sobotu vyšly v Rusku do ulic a požadovaly propuštění opozičního politika. Bezpečnostní síly použily sílu a podle nevládního portálu OVD-Info, jenž se zabývá monitoringem policejních zásahů, zatkly bezmála čtyři tisíce osob.

Demonstrace se odehrály ve více než stovce ruských měst, což ukazuje na narůstající hněv vůči Kremlu, podotkla agentura AP, podle níž k nespokojenosti přispěla i nedávno zveřejněná vyšetřovací zpráva Fondu boje s korupcí, podle níž prezident Vladimir Putin vlastní u Černého moře honosnou rezidenci, což šéf Kremlu popírá. Video, které výsledky vyšetřování představuje, už má více než 98 milionů zhlédnutí.

Navalného spolupracovníci a příznivci plánují na tuto neděli další protesty, které ruské úřady označily rovněž za nelegální.

Soud zamítl Navalného odvolání proti uvalení vazby

Alexej Navalnyj se vrátil do Ruska 17. ledna po skoro půlročním pobytu v Německu, kde se zotavoval z otravy látkou novičok, z níž viní ruskou tajnou službu a prezidenta Vladimira Putina. Kreml obvinění odmítá.

Policie ho okamžitě po příletu zatkla a soud konaný v rozpooru s procesními pravidly přímo na policejní stanici ho o den později poslal do 15. února do vazby, kde čeká na verdikt, zda půjde do vězení za nedodržení pravidel dříve uloženého podmíněného trestu. Ta údajně porušl tím, že se nedostavil ke kontrole v době, kdy se léčil z otravy v Německu.

Ve čtvrtek moskevský soud zamítl Navalného odvolání proti uvalení vazby. „Neúspěšně nás zastrašujete,“ zaregoval Navalnyj podle agentury Reuters. „Ano, teď je na vaší straně hrubá síla. Můžete mě spoutat, (ale) nepotrvá to věčně,“ dodal.

Opozičník tak za mřížemi zůstává, přičemž 2. února bude soud rozhodovat o tom, zda se mu změní podmíněný trest za údajnou zpronevěru v trest vězení. „Pak by se nedostal na svobodu dalších tři a půl roku. Zřejmě by pak nebyl ani ve vězení, ale v kárné kolonii někde na Sibiři,“ uvedl spolupracovník ČT Tomasz Dawid Jedruchów.

Nahrávám video

Země EU by měly prosadit sankce, tvrdí Senát

Podle českého Senátu by státy Evropské unie kvůli zadržení Navalného měly zavést další sankce vůči ruským představitelům. Ve čtvrtek se na tom shodl téměř jednomyslně. Sněmovna hlasy vládních poslanců, SPD a KSČM v úterý odmítla podobný návrh opoziční ODS projednat.

„Senát vyjadřuje přesvědčení, že státy EU by měly společně jednoznačně odmítnout potlačování práv a svobod, jemuž musí čelit občané Ruské federace. Apeluje na členy parlamentů států EU, aby prosadily společný postup Evropské unie, a to včetně zavedení dalších sankcí vůči představitelům Ruské federace,“ uvádí se v usnesení. Navrhl ho předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (nezávislý).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila, že dokončila další kolo úderů na Írán

Armáda Spojených států oznámila, že ve středu dokončila další kolo úderů na Írán. Celkem bylo podle ní zasaženo přibližně devadesát íránských cílů. Americký prezident Donald Trump tyto údery dříve označil za odvetu za íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu. Trump také sdělil, že pokud Teherán s útoky na civilní lodě nepřestane, americké útoky dále přitvrdí. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zasáhly americké základny v Kuvajtu a Bahrajnu.
včeraAktualizovánopřed 1 mminutou

Soud nařídil vyplatit odškodné ženě, kterou dle poroty Trump sexuálně napadl

Newyorský soudce ve středu rozhodl, že novinářce Elizabeth Jean Carrollové může být vyplaceno odškodné skoro 5,8 milionu dolarů (123 milionů korun) vyplývající z občanskoprávního sporu, v němž porota v roce 2023 dospěla k závěru, že nynější prezident USA Donald Trump ženu v roce 1996 sexuálně napadl. A když o incidentu promluvila veřejně, začal o ní šířit pomluvy. Informuje o tom agentura AP.
před 8 hhodinami

USA mohou licencovat výrobu střel Patriot pro Ukrajinu, řekl Trump

Spojené státy budou s Ukrajinou hovořit o možných dodávkách střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl americký prezident Donald Trump před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj summitu NATO v Ankaře. Zmínil možnost, že USA poskytnou licenci, aby střely pro Ukrajinu mohly být vyráběny v zámoří, píše agentura AP. Šéf Bílého domu také uvedl, že USA budou s Kyjevem jednat o uzavření dohody na nákup ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusko zaútočilo na Kyjev, Charkov, Oděsu či Cherson. Ukrajinci zasáhli rafinerie

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde podle tamního starosty Vitalije Klyčka zemřeli tři lidé. Z deseti zraněných je osm hospitalizováno, dodal. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov, kde utrpěly zranění desítky lidí. Rusové útočili i na Cherson a Oděsu, kde zabili čtyři osoby. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoMaďarská veřejnoprávní televize vysílá nově jen filmy, zprávy se vrátí později

Maďarská veřejnoprávní televizní stanice M1 vysílá pouze filmy, nikoliv zprávy či jiné zpravodajské pořady. Nová vláda Pétera Magyara uvedla, že provádí reformu, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií – televize M1, rozhlasové stanice Kossuth a jejich webů – a zbavit je propagandy z éry předchozího premiéra Viktora Orbána. V úterý byl na čtyři hodiny přerušen plánovaný televizní program. Místo něj se na obrazovce se ukázalo: „Média veřejné služby nesmí lhát. Omlouváme se, že jsme to tolik let dělali.“ Prozatímní generální ředitel si přivedl nové manažery, kteří mají vysílání zpráv a publicistiky postupně obnovovat.
před 9 hhodinami

Česko se nebude podílet na spojenecké pomoci 70 miliard eur pro Ukrajinu, řekl Babiš

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na této pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i „neochvějný závazek“ spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Rusko zakázalo export nafty, začne dovážet paliva, oznámil vicepremiér

Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty a tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize. Zvyšuje také výrobu paliv nižších ekologických tříd v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na středeční poradě s účastí šéfa Kremlu Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Evropě vznikne servisní centrum pro střely systému Patriot

V Evropě by mělo vzniknout specializované servisní centrum pro střely PAC-3 používané v systémech protivzdušné obrany Patriot. Mezivládní dohodu o jeho zřízení podepsaly Spojené státy, Polsko, Německo, Nizozemsko a Švédsko. Oznámil to polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz na sociální síti X.
před 12 hhodinami

Evropský pohled