Biden zrušil Trumpův zákaz služby transgenderových lidí v armádě

Prezident Spojených států Joe Biden zrušil nařízení svého předchůdce Donalda Trumpa, které zakazovalo transgenderovým osobám sloužit v americké armádě. Splnil tím jeden ze svých předvolebních slibů, po němž dlouho volaly zejména organizace bojující za práva leseb, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů (LGBT).

Biden v pondělí po boku ministra obrany Lloyda Austina a nejvýše postaveného generála armády USA Marka Milleyho podepsal exekutivní příkaz, podle nějž „by všichni Američané způsobilí sloužit v ozbrojených složkách Spojených států měli mít možnost tak učinit,“ uvedl ve vyjádření Bílý dům s tím, že „inkluzivní (ozbrojené) síly jsou efektivnějšími (ozbrojenými) silami“.

Transgenderové osoby mohly otevřeně sloužit v armádě s právem na lékařskou péči související se změnou pohlaví od roku 2016, kdy to umožnil demokratický prezident Barack Obama a kdy Biden zastával funkci viceprezidenta. 

Trump argumentoval údajnými obrovskými náklady na zdravotní péči

Republikán Trump však po svém nástupu do úřadu zakázal nábor transgenderových nováčků. Umožnil ovšem pokračovat ve službě těm, kteří již v armádě byli. Zástupci komunity LGBT Trumpův krok dlouhodobě kritizují jako krutý a nesmyslný.

Bývalý americký prezident argumentoval tím, že přítomnost transgenderových osob v armádě přinese obrovské náklady na zdravotní péči a naruší chod ozbrojených složek.

Podle posudku renomované výzkumné instituce Rand Corporation, který si nechalo vypracovat ministerstvo obrany v roce 2016, by však působení transgenderových osob mělo „minimální dopad“ na bojovou připravenost armády a její výdaje na zdravotnictví. Hlavním důvodem byl předpoklad, že transgenderových příslušníků armády by bylo velice málo.

Merkelová pozvala Bidena do Německa

Nový prezident má za sebou pilné první dny ve funkci. Kromě nových nařízení už stihl hovořit i s některými světovými lídry. S Bidenem v pondělí večer poprvé telefonicky hovořila německá kancléřka Angela Merkelová a pozvala ho do Německa, jakmile koronavirová pandemie takovou návštěvu umožní.

Kancléřka zároveň šéfovi Bílého domu přislíbila spolupráci při překonávání mezinárodních výzev, sdělil mluvčí spolkové vlády Steffen Seibert. Merkelová podle mluvčího potvrdila připravenost Německa převzít odpovědnost za řešení mezinárodních úkolů společně s evropskými a transatlantickými partnery.

Kancléřka a prezident se dále shodli na tom, že k překonání koronavirové pandemie je nutné zesílit mezinárodní úsilí. Merkelová v této souvislosti uvítala návrat Spojených států do Světové zdravotnické organizace (WHO).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 19 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 21 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...