Biden zrušil Trumpův zákaz služby transgenderových lidí v armádě

Prezident Spojených států Joe Biden zrušil nařízení svého předchůdce Donalda Trumpa, které zakazovalo transgenderovým osobám sloužit v americké armádě. Splnil tím jeden ze svých předvolebních slibů, po němž dlouho volaly zejména organizace bojující za práva leseb, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů (LGBT).

Biden v pondělí po boku ministra obrany Lloyda Austina a nejvýše postaveného generála armády USA Marka Milleyho podepsal exekutivní příkaz, podle nějž „by všichni Američané způsobilí sloužit v ozbrojených složkách Spojených států měli mít možnost tak učinit,“ uvedl ve vyjádření Bílý dům s tím, že „inkluzivní (ozbrojené) síly jsou efektivnějšími (ozbrojenými) silami“.

Transgenderové osoby mohly otevřeně sloužit v armádě s právem na lékařskou péči související se změnou pohlaví od roku 2016, kdy to umožnil demokratický prezident Barack Obama a kdy Biden zastával funkci viceprezidenta. 

Trump argumentoval údajnými obrovskými náklady na zdravotní péči

Republikán Trump však po svém nástupu do úřadu zakázal nábor transgenderových nováčků. Umožnil ovšem pokračovat ve službě těm, kteří již v armádě byli. Zástupci komunity LGBT Trumpův krok dlouhodobě kritizují jako krutý a nesmyslný.

Bývalý americký prezident argumentoval tím, že přítomnost transgenderových osob v armádě přinese obrovské náklady na zdravotní péči a naruší chod ozbrojených složek.

Podle posudku renomované výzkumné instituce Rand Corporation, který si nechalo vypracovat ministerstvo obrany v roce 2016, by však působení transgenderových osob mělo „minimální dopad“ na bojovou připravenost armády a její výdaje na zdravotnictví. Hlavním důvodem byl předpoklad, že transgenderových příslušníků armády by bylo velice málo.

Merkelová pozvala Bidena do Německa

Nový prezident má za sebou pilné první dny ve funkci. Kromě nových nařízení už stihl hovořit i s některými světovými lídry. S Bidenem v pondělí večer poprvé telefonicky hovořila německá kancléřka Angela Merkelová a pozvala ho do Německa, jakmile koronavirová pandemie takovou návštěvu umožní.

Kancléřka zároveň šéfovi Bílého domu přislíbila spolupráci při překonávání mezinárodních výzev, sdělil mluvčí spolkové vlády Steffen Seibert. Merkelová podle mluvčího potvrdila připravenost Německa převzít odpovědnost za řešení mezinárodních úkolů společně s evropskými a transatlantickými partnery.

Kancléřka a prezident se dále shodli na tom, že k překonání koronavirové pandemie je nutné zesílit mezinárodní úsilí. Merkelová v této souvislosti uvítala návrat Spojených států do Světové zdravotnické organizace (WHO).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 4 mminutami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 47 mminutami

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 1 hhodinou

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 1 hhodinou

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 10 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 11 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 14 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.