Biden zrušil Trumpův zákaz služby transgenderových lidí v armádě

Prezident Spojených států Joe Biden zrušil nařízení svého předchůdce Donalda Trumpa, které zakazovalo transgenderovým osobám sloužit v americké armádě. Splnil tím jeden ze svých předvolebních slibů, po němž dlouho volaly zejména organizace bojující za práva leseb, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů (LGBT).

Biden v pondělí po boku ministra obrany Lloyda Austina a nejvýše postaveného generála armády USA Marka Milleyho podepsal exekutivní příkaz, podle nějž „by všichni Američané způsobilí sloužit v ozbrojených složkách Spojených států měli mít možnost tak učinit,“ uvedl ve vyjádření Bílý dům s tím, že „inkluzivní (ozbrojené) síly jsou efektivnějšími (ozbrojenými) silami“.

Transgenderové osoby mohly otevřeně sloužit v armádě s právem na lékařskou péči související se změnou pohlaví od roku 2016, kdy to umožnil demokratický prezident Barack Obama a kdy Biden zastával funkci viceprezidenta. 

Trump argumentoval údajnými obrovskými náklady na zdravotní péči

Republikán Trump však po svém nástupu do úřadu zakázal nábor transgenderových nováčků. Umožnil ovšem pokračovat ve službě těm, kteří již v armádě byli. Zástupci komunity LGBT Trumpův krok dlouhodobě kritizují jako krutý a nesmyslný.

Bývalý americký prezident argumentoval tím, že přítomnost transgenderových osob v armádě přinese obrovské náklady na zdravotní péči a naruší chod ozbrojených složek.

Podle posudku renomované výzkumné instituce Rand Corporation, který si nechalo vypracovat ministerstvo obrany v roce 2016, by však působení transgenderových osob mělo „minimální dopad“ na bojovou připravenost armády a její výdaje na zdravotnictví. Hlavním důvodem byl předpoklad, že transgenderových příslušníků armády by bylo velice málo.

Merkelová pozvala Bidena do Německa

Nový prezident má za sebou pilné první dny ve funkci. Kromě nových nařízení už stihl hovořit i s některými světovými lídry. S Bidenem v pondělí večer poprvé telefonicky hovořila německá kancléřka Angela Merkelová a pozvala ho do Německa, jakmile koronavirová pandemie takovou návštěvu umožní.

Kancléřka zároveň šéfovi Bílého domu přislíbila spolupráci při překonávání mezinárodních výzev, sdělil mluvčí spolkové vlády Steffen Seibert. Merkelová podle mluvčího potvrdila připravenost Německa převzít odpovědnost za řešení mezinárodních úkolů společně s evropskými a transatlantickými partnery.

Kancléřka a prezident se dále shodli na tom, že k překonání koronavirové pandemie je nutné zesílit mezinárodní úsilí. Merkelová v této souvislosti uvítala návrat Spojených států do Světové zdravotnické organizace (WHO).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie a EU odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie důrazně odsoudila americké sankce vůči pěti Evropanům, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a boj proti dezinformacím na internetu. USA zakázaly vstup do země pětici Evropanů včetně bývalého francouzského ministra a eurokomisaře Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Sankce později odsoudili francouzský prezident Emmanuel Macron a místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunenová.
před 22 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 47 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 2 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 15 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 17 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 20 hhodinami
Načítání...