Šéf unijního týmu Michel Barnier po pauze míří do Londýna, spory mezi EU a Británií trvají

Po více než týdenní pauze způsobené covidovou nákazou jednoho z vyjednávačů se opět naplno rozběhnou rozhovory mezi Evropskou unií a Británií, na něž se oběma stranám rychle krátí čas. Šéf unijního týmu Michel Barnier oznámil, že večer vyrazí do Londýna k dalším jednáním. Trojice sporných témat blokujících možnou dohodu podle něj stále zůstává nedořešena. Podle irské televize RTE nicméně Barnier britské straně nabídne kompromis ve víceméně symbolické a nejméně důležité otázce rybolovu.

Británie po 47 letech opustila evropský blok letos v lednu a od té doby se obě strany dohadují na podobě budoucích vztahů. Dospět ke kompromisu se jim však stále nedaří a přechodné období, po něž se na Británii vztahují unijní předpisy, potrvá jen do konce tohoto roku. Minulý týden navíc vedle rostoucí časové tísně zkomplikoval jednání pozitivní covidový test jednoho z unijních vyjednávačů, kvůli němuž rozhovory pokračovaly jen na dálku.

„V souladu s belgickými pravidly již já ani můj tým nejsme v karanténě. Fyzická jednání mohou pokračovat,“ napsal Barnier na Twitteru s tím, že večer vyráží do Londýna. Dodal, že stále přetrvávají „tytéž významné rozdíly“ v názorech obou stran.

V podobném duchu informoval o posledním vývoji jednání diplomaty členských zemí. Sdělil jim, že dosažení dohody stále není jisté, ačkoli na ni zbývají již jen dny a v tuto dobu již chtěly mít obě strany jasno. Unijní země Barnierovu vyjednávací pozici stále jednotně podporují, řada zemí však požaduje, aby Brusel posílil přípravy na případný neřízený rozchod.

Některé spory zůstaly nevyřešené

V posledních týdnech sice obě strany dopracovaly společné formulace značné části mnohasetstránkového textu společné smlouvy. Spory kolem rybolovných práv, pravidel hospodářské soutěže a dohledu nad řešením sporů však stále zůstávají otevřené.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že ačkoli ve většině témat mají již obě strany připraveny obrysy možné dohody, stále není vyloučen krach jednání a rozchod bez dohody, na který je EU připravena. Podobně se o postoji své země vyjadřuje i britský premiér Boris Johnson, který má se šéfkou unijní exekutivy v nejbližších dnech probrat aktuální situaci a možný další směr jednání.

„Zcela zřejmě existují zásadní a důležité rozdíly v názorech, které je stále třeba překlenout, ale pracujeme na tom,“ řekl podle agentury Reuters britský ministerský předseda novinářům. „Pravděpodobnost dohody závisí do velké míry na našich přátelích a partnerech v EU,“ dodal.

Británie kategoricky odmítá ustoupit zejména v otázce práv na rybolov ve svých vodách, kterou Johnson označuje za záležitost národní suverenity. Pobřežní země EU až dosud trvaly na zachování současných kvót pro své rybáře. Barnier by ovšem podle zdrojů RTE mohl Londýnu nabídnout, že zhruba 15 až 18 procent svého ročního výlovu přenechají unijní lodě Británii.

EU přitom podle diplomatů nehodlá couvnout zejména ze svého požadavku na sladění britských podmínek státní podpory firem s těmi unijními, bez nichž nehodlá pustit britskou konkurenci na jednotný unijní trh. V této věci čeká Brusel ústupek od Londýna.

Pokud obě strany nedospějí k úmluvě během nejbližších dnů, aby ji do konce roku mohly na obou stranách schválit parlamenty, zkomplikují od ledna obchodování přes Lamanšský průliv cla a kvóty. Europoslanci se již začali připravovat na to, že v posledních dnech roku svolají kvůli schvalování úmluvy dohodnuté na poslední chvíli mimořádné jednání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael pokračoval v bombardování Libanonu, útočil i Hizballáh

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu. Ten dříve v souvislosti se svými nočními útoky na Izrael prohlásil, že má jít o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok hnutí proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
05:33Aktualizovánopřed 7 mminutami

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 13 mminutami

Litevští politici chtějí navzdory protestům prosadit reformu veřejnoprávní LRT

Předseda litevského parlamentu Juozas Olekas ve čtvrtek uvedl, že vládní koalice neustoupí od plánů na reformu veřejnoprávního vysílatele, a to navzdory pokračujícím protestům proti politizaci LRT.
před 23 mminutami

Ceny ropy se vrátily k růstu

Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel. Trhy ve středu reagovaly na zprávu o dvoutýdenním příměří schváleném Íránem a Spojenými státy a slibovaly si od toho odblokování klíčového Hormuzského průlivu. Ačkoliv úžinou od té doby proplulo několik lodí, provoz je nadále výrazně omezený. Podle agentury Bloomberg lze hovořit o tom, že průliv zůstává prakticky uzavřen. Paliva v Česku dál zdražují. Průměrně jsou ale pod cenovým stropem, který pro čtvrtek stanovila vláda.
10:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Námořní doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená

Námořní doprava v Hormuzském průlivu stále není plně odblokovaná. Média informovala o tom, že některé tankery se kvůli uzavření úžiny musely vrátit. Námořnictvo íránských revolučních gard podle tamních médií zveřejnilo mapu s alternativními trasami pro plavbu touto oblastí. Její úplné znovuotevření byla hlavní podmínka amerického prezidenta Donalda Trumpa pro ohlášení stávajícího příměří mezi Washingtonem a Teheránem. Británie a Francie naléhají na úplné otevření průlivu.
před 1 hhodinou

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 6 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 7 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...