Propojení právního státu s čerpáním unijních peněz je neodvolatelné, říká slovenský ministr

Navázání čerpání unijních peněz na dodržování principů právního státu je podle slovenského ministra zahraničí Ivana Korčoka už jen těžko odvolatelný požadavek. I když Polsko a Maďarsko kvůli této podmínce přijetí unijního rozpočtu blokují, Korčok věří, že dalším jednáním se podaří situaci vyřešit a rozpočet schválit. V rozhovoru pro ČT24 se vyjádřil také ke zvládání koronavirové epidemie.

Video Horizont ČT24
video

Horizont ČT24: Rozhovor s Ivanem Korčokem

Slovensko už převzalo unijní cestovatelský semafor, tedy jednotné značení států podle rizikovosti. Jste spíše zastáncem společného koordinovaného postupu, nebo mají státy rozhodovat hlavně podle vlastní situace v dané zemi?

Na to není ideální odpověď, ale i po těch zkušenostech, které máme za sedm měsíců koronakrize, je jasné, že musíme kombinovat dva přístupy. Určitě má Evropská unie například svůj prostor v tom, abychom zachovali mobilitu, pokud jde o kritickou infrastrukturu. To jsou ty takzvané green lights (zelená světla).

Je strašně důležité, abychom koordinovali věci, které zabrání například ekonomickým škodám, ale je nepředstavitelné z mého pohledu, abychom čekali od Evropské unie nějaké centralizované rozhodnutí, které se týká úplně lokálních záležitostí.

Jste ochotni úpravu omezení, ať už ve zpřísnění, ale doufejme hlavně v rozvolnění těch opatření, více koordinovat v rámci okolních zemí? Jak říkáte, lokálně, v rámci Visegrádské čtyřky?

Určitě v rámci Visegrádské čtyřky, protože to je přirozené. To vyplývá z povahy věci, že nejprve musíte koordinovat to nejbližší okolí. Asi by nemělo velký smysl investovat do koordinace kroků mezi Slovenskem a Španělskem a neinvestovat do koordinace mezi Slovenskem, Českem a například Rakouskem.

Proto v těchto formátech, takzvaném Slavkovském formátu, je asi nejčastější ten trojúhelník, kde koordinujeme kroky s českým kolegou Tomášem Petříčkem a Alexandrem Schallenbergrem z Rakouska. Ale pochopitelně na to nabalujeme další sousední země. Je pravda, že někdy pomáhá zdravý rozum, nebo sedlácký rozum, jak říkáme na Slovensku.

Polsko a Maďarsko blokují přijetí dalšího unijního rozpočtu – kvůli tomu, že vyplácení má být podmíněno dodržováním principů právního státu. Jak Slovensko vnímá spor těchto zemí s Evropskou komisí?

Vůbec nás netěší. A to z více důvodů. Když půjdu od konce, tak se ocitáme v těžké situaci, kdy musíme chránit zdraví, ale už teď jsme v ekonomické krizi. A každému je jasné, že jednoho dne, nevíme, jestli dřív, nebo později, vyřešíme pandemickou situaci. O tom nepochybuji. Ale mnohem déle se budeme vypořádávat s ekonomickými dopady.

Bylo by velmi špatné, aby ten nejdůležitější nástroj, který máme v rukou jako Evropská unie – to znamená ekonomický stimul, který chceme dostat, ztroskotal právě na otázce právního státu.

Ano, Polsko a Maďarsko vetují v této chvíli návrh legislativy, ale volám veřejně – a využívám i tuto situaci – po tom, aby vyjednávání pokračovalo. Že zkrátka veto není konec vyjednávání. Stále tam vidím prostor a z politického hlediska chci říct, že právní stát, uplatnění principu právního státu, by mělo být to poslední, co nás rozděluje. Proto Slovenská republika hlasovala pro kompromis.

Ivan Korčok se svým maďarským protějškem Peterem Szijjártóem
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Zoltan Balogh

Vy sám připouštíte, že Slovensko má jiný postoj v otázce právního státu než Polsko a Maďarsko. Může tato kauza nějak výrazně zhoršit jinak velmi dobré vztahy v rámci Visegrádské čtyřky?

Ne, v žádném případě. Ale v žádném případě by nebylo dobré v situaci, jako je tato, neříkat, že máme odlišné postoje. Protože i tato situace ukazuje, že V4 má velmi často shodné pozice, ale ne vždy. A já nemyslím, že na tomto by se měl Visegrád nějak dramaticky rozpadnout.

Ale je fakt, že v tuto chvíli Polsko a Maďarsko vidí otázku právního státu ve vazbě na rozpočet a plán obnovy jinak. Volám po tom, stále je prostor, musí se najít kompromis, nemůže v této dramatické situaci ztroskotat snaha EU překonat ekonomickou krizi, nemůže ztroskotat právě na otázce právního státu. To by bylo velmi špatné.

Pokud by se kompromis, po kterém voláte, nenašel, je podle vás adekvátní princip: unijní peníze ano, ale pouze při dodržování právního státu? Má na něm Evropská komise trvat, i když by to mohlo prodloužit to schvalování rozpočtu?

Je potřeba vidět, že už to není jen otázka Evropské komise, ale je to otázka dohody členských států. Osobně pracuji v diplomacii 28 let, ale budu teď nediplomatický. Myslím si, že je už nereálné počítat s tím, že princip právního státu při posuzování čerpání finančních zdrojů Evropské unie může být jen tak eliminovaný. To prostě ze stolu už nepůjde.

Otázkou je v tuto chvíli nastavení. Na stole je, aby ten systém byl objektivní, aby nebyl předmětem nějakých politických represálií toho kterého státu. Ale v této chvíli se nám na Slovensku zdá, že ten systém právního státu je nastavený přijatelně.

České tajné služby varují před aktivitami Ruska a Číny, mimo jiné před jejich přístupem k velkým zakázkám, což se může týkat dostavby elektrárny v Dukovanech či mobilních sítí 5G. Je Slovensko ochotné spolupracovat s těmito státy na velkých projektech?

To klíčové je, aby v otázkách kritické infrastruktury, která se týká národní bezpečnosti, jsme měli zachovanou co největší suverenitu. To znamená, že na Slovensku v tuto chvíli například novelizujeme zákon o kybernetické bezpečnosti, nastavujeme otázky aukcí, pokud jde o 5G, ale to jsou jen mnohé další otázky moderních technologií a jde o to, abychom to měli nastavené tak, aby to bylo naše vlastní rozhodnutí.

To znamená: Pokud stojíme před rozhodnutím, zda pustíme firmu odkudkoliv ze světa do systému naší kritické infrastruktury, musíme mít jednoznačně vyhodnocená rizika, která to přináší. Slovenský přístup není apriori ideologické, nebo pokud chcete, geografické vyčleňování některých zemí, ale zachování maximální suverenity, individuálního posuzování jednotlivých rozhodnutí, zda jsme schopni to dělat tak, abychom neohrozili vlastní bezpečnost. Na toto připravujeme na Slovensku legislativu.

Americkým prezidentem byl zvolen demokrat Joe Biden. Jaký je to vzkaz Evropě, potažmo té střední? Ptám se vás i jako bývalého ambasadora ve Spojených státech.

Nebudu se v této chvíli pouštět do nějakých spekulací o tom, jaká bude politika prezidenta Bidena. Tu se dozvíme, až bude inaugurovaný. Ale samozřejmě, že máme očekávání od budoucí americké administrativy. Jedno z nich, které jsem prosazoval, když jsem byl velvyslanec ve Spojených státech, je zásadní zlepšení vztahů mezi Evropskou unií a Spojenými státy.

Chci říct, že na ty staré ideální transatlantické vztahy z 90. let můžeme zapomenout, pokud se nezlepší vztahy mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Je i úkolem nás Evropanů přesvědčit Spojené státy o tom, že máme přidanou hodnotu, že nejsme jen ekonomičtí konkurenti, ale že politicky je absolutně strategický zájem USA i EU, abychom obstáli v tomto světě, protože konkurenti okolo nás rostou jako houby po dešti.