Polsko vyměřilo Gazpromu rekordní pokutu za Nord Stream 2, v přepočtu 175 miliard korun

Nahrávám video

Polský antimonopolní úřad (UOKiK) vyměřil ruské plynárenské společnosti Gazprom rekordní pokutu přes 29 miliard zlotých (zhruba 175 miliard korun) za výstavbu plynovodu Nord Stream 2 bez jeho povolení. Částkou 234 milionů zlotých (1,4 miliardy korun) pak pokutoval pět dalších podniků, které se podílejí na financování projektu Nord Stream 2. Polsko stavba Nord Streamu 2 znepokojuje, protože probíhá skrze jeho územní vody.

Polsko považuje projekt Nord Stream 2, který má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa, za hrozbu pro energetickou bezpečnost Evropy. Plynovod podle Varšavy posílí už tak dominantní pozici firmy Gazprom na trhu.

Plyn z Nord Stream 2 má využívat i Česká republika, která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal. Gazprom nese na svých bedrech polovinu nákladů na výstavbu plynovodu. 

Druhá polovina připadá na evropské partnery v projektu, kterými jsou německé společnosti Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská firma Royal Dutch Shell, rakouská OMV a francouzská Engie.

Analytik: Polsko využívá veškeré prostředky, aby projekt zastavilo

„Polsko je významným tranzitérem ruského zemního plynu. Výstavba konkurenčního přímého plynovodu do Německa tedy poškozuje jeho ekonomické zájmy,“ řekl analytik konzultační firmy ENA Jiří Gavor. „Mimochodem, polský plynovod Jamal v době svého vzniku byl první trasou obcházející ukrajinské území, což ale tehdy nevyvolalo žádné protesty a protiakce,“ uvedl. 

Polsko podle Gavora nemá zrovna dobré politické vztahy s Ruskem. „Proto se nelze divit, že využívá veškeré dostupné prostředky, aby projekt Nord Stream 2 zastavilo. Nakolik je pokuta oprávněná, nebo jestli spíše nejde o zneužití státní regulace pro účely poškození konkurenčního ekonomického subjektu, budou zřejmě rozhodovat soudy, v tomto případě i mezinárodní,“ dodal Gavor.

Podle analytika investorského portálu Capitalinked Radima Dohnala lze krok Polska vnímat spíše jako vztyčený prst bez možnosti projektu reálně zabránit. „Účinnějším mechanismem byla sankce ze strany USA. Každopádně to je i ponaučení pro nás, že mezinárodní projekty je v Evropě třeba dělat na základě širší shody, nikoliv to tlačit silou. Čím dlouhodobější projekt, tím větší riziko při změně politické orientace v některé ze zúčastněných zemí,“ řekl Dohnal. 

Zbývá položit 120 kilometrů potrubí

Společnost Gazprom v úterý uvedla, že hodlá projekt Nord Stream 2 co nejrychleji dokončit. Výstavba plynovodu dlouhého 1230 kilometrů je už téměř hotova, zbývá ale ještě položit zhruba 120 kilometrů potrubí v dánských vodách. Švýcarsko-nizozemská společnost Allseas loni v prosinci pokládání potrubí pozastavila v důsledku amerických sankcí na podniky spojené s výstavbou plynovodu.

Spojené státy plynovod Nord Stream 2 dlouhodobě kritizují, což zdůvodňují obavou z přílišné závislosti Evropy na ruském plynu. Podle Moskvy jsou však Spojené státy motivovány vlastními ekonomickými zájmy a snaží se zajistit v Evropě odbyt dražšímu zkapalněnému zemnímu plynu z USA.

Polský antimonopolní úřad projekt Nord Stream 2 prověřuje už několik let. V srpnu vyměřil Gazpromu pokutu 213 milionů zlotých (zhruba 1,3 miliardy korun) kvůli nedostatečné spolupráci při jeho řízení souvisejícím s tímto projektem.

Projektu Nord Stream 2 se dříve postavily do cesty také americké sankce. V současné době mu rovněž hrozí krach kvůli útoku na šéfa ruské opozice Alexeje Navalného. Zatímco Navalnému se daří stále lépe, vztahy mezi Berlínem a Moskvou jsou naopak mnohem více napjaté.

Německý profesor Wolfgang Krieger, jehož knihy o tajných službách vyšly i v češtině, tvrdí, že rozkaz k útoku na Navalného dal osobně Vladimir Putin. „Jak jinak by bylo možné, že byl sledován na každém kroku, každou minutu, a to zejména v průběhu své předvolební kampaně na Sibiři?“ ptá se historik.

Merkelová nevylučuje zastavení stavby

Kriegerovu přesvědčení odpovídá i reakce Berlína. Obvykle velmi opatrná německá vláda ostře vyzvala Rusko k vyšetření případu. Léta projekt Nord Stream 2 bránila před kritikou Spojených států i evropských spojenců. Teď je připravena jeho osud riskovat. „Kancléřka nevylučuje žádnou možnost,“ upozornil mluvčí spolkové vlády Steffen Seibert.

Podle Milana Niče, šéfa berlínského centra pro výzkum východní Evropy, Německo už od ukrajinské krize obtížně hledá způsob, jak zatlačit na Moskvu. A tu by mohl krach Nord Streamu 2 bolet. Na německé straně ale chybí jednota. Ze čtyř adeptů na post kancléře jsou dva pro zastavení projektu, dva proti. 

Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů. Je klíčovým dodavatelem plynu pro řadu evropských zemí včetně České republiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 4 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
před 9 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 3 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 4 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 13 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 13 hhodinami

Evropský pohled