Vondra pochybuje o účinku běloruských sankcí. Podle Konečné je třeba řešit důležitější problémy občanů EU

Nahrávám video
Události komentáře: Sankce EU proti Bělorusku
Zdroj: ČT24

Lídři Evropské unie odsouhlasili sankce vůči běloruskému režimu. Týkat se budou desítek tamních lidí včetně ministra vnitra, šéfky volební komise nebo vedení policie. Unie jim zmrazila majetek v bankách a zakázala vstup na své území. V debatě v Událostech, komentářích o přínosu zmíněných postihů hovořili europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) a europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Konečná by nezvolila cestu takových sankcí. „Ve chvíli, kdy pan prezident Lukašenko slíbil, že dá dohromady novou ústavu, což bude znamenat nejspíše i nové volby, tak mi ty sankce teď přijdou spíš jako vlk se nažral a koza zůstala celá,“ komentuje europoslankyně.

Chtěla by dávat signály i směrem do Evropské unie, kde je podle ní dost problémů. Zmínila například protesty v Barceloně a zásahy policie. Pro Bělorusko bychom si dle Konečné měli přát, aby byl proces změn poklidný a nestala se z něj další zdevastovaná země. „Nebylo by to dobře ani pro nás, ani pro samotné Bělorusy a o ty by nám opravdu mělo jít,“ dodává.

„Je výborné, že se na nejvyšší úrovni Evropská unie shodla, když to před týdnem nedokázali ministři zahraničních věcí,“ podotýká Vondra. Pochybuje ale, že sankce budou účinné. „Ti předsedové volebních komisí, ministr vnitra asi oželí to, že nebudou moci cestovat na Západ a nemyslím si, že by měly západní konta,“ popisuje Vondra.

Sankce by podle něj měly mířit především na Alexandra Lukašenka, který to celé způsobuje. S Kateřinou Konečnou se neshodne ohledně nových voleb, které Lukašenko neslíbil, pouze indikoval, že bude pracovat na nové ústavě a o nových volbách nemluvil, říká Vondra. „Je to trochu málo na to, že se tím zabývali nejvyšší představitelé Evropské unie,“ uzavírá.

Klíčový hlas Kypru

Důležitý byl v jednání o sankcích Kypr, který chtěl za svůj hlas prosadit podporu rezoluce k Turecku. „Neviděla jsem žádnou sankční politiku Evropské unie, když měl turecký prezident (Recep Tayyip) Erdogan puč a zavíral své protikandidáty,“ myslí si Konečná. Turecko je přístupovou zemí do EU a Kypřané podle Konečné už neví, co s ním mají dělat.

„Politiku vůči Turecku bych si představovala mnohem tvrdší. Jsou to ale přece jen Kypřané, kdo s okupanty na svém území žijí. Já je úplně chápu a myslím si, že Turecko už to přehání, stupňuje svoji agresi a čeká, že nejsme schopni protiakce,“ uzavírá Konečná.

Podle Vondry si prezident Erdogan zaslouží klepnout přes prsty. Nejen kvůli Kypru, ale i jak rozdmýchává dění v Náhorním Karabachu. „Kypr se sankcemi vůči Bělorusku souhlasil proto, že dostal příslib, že pokud Turecko svoje chování nezmění, tak budou následovat sankce,“ říká Vondra.

Pobrexitová smlouva s Velkou Británií

Summit ale řešil taky brexit. Politici stále věří, že je možné stihnout s Velkou Británií dohodu o budoucím obchodu. Příliš prostoru pro další ústupky už ale nevidí.

„Jako politici v dohodu musíme věřit. Pro Českou republiku i Evropskou unii je to důležité, aby dohoda došla naplnění,“ míní Konečná. Kdyby se nepovedla, mohlo by to pro Česko mít velké ekonomické následky. Měli bychom se podle ní všichni snažit, aby k dohodě došlo. „Premiér (Boris) Johnson hraje svoje vnitřní hry a neuvědomuje si, co tím může způsobit,“ komentuje Konečná.

„Ve mně je naděje v tom, že se k tomu vyjadřovala i německá kancléřka Merkelová. Dosud ta jednání byla v rukou Michela Barniera, který selhal, protože ta jednání nikam nepokročila,“ míní Vondra. Francie podle něj nic moc neztrácí, ale exportní země, jako je i Česko, na to budou extrémně doplácet. Krize je i v automobilovém průmyslu a Škodovka má i jedno z hlavních odbytišť ve Velké Británii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rutte jde za Trumpem zabránit rozpadu NATO

Americký prezident Donald Trump bude ve středu jednat s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Markem Ruttem o možnosti vystoupení Spojených států z NATO, uvedla podle agentury AFP mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Trump se podle ní domnívá, že Aliance za americko-izraelské války s Íránem neprošla testem a selhala. Jeho administrativa podle listu The Wall Street Journal (WSJ) zvažuje potrestání některých zemí NATO za nedostatečnou podporu války s Íránem.
21:23AktualizovánoPrávě teď

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
09:54Aktualizovánopřed 23 mminutami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
14:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
03:35Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
08:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
01:03Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ruští hackeři, proti nimž zasáhla vojenská rozvědka, ovládli podle NÚKIB routery

Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerů spojovaným s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v tuzemsku i zahraničí. Operaci vedl americký úřad FBI a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně zabezpečit.
10:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Maďarsko a Rusko podepsaly tajný dvanáctibodový plán sbližování

Podle médií se Maďarsko a Rusko dohodly na dvanáctibodovém plánu na rozšíření spolupráce v oblasti ekonomiky, energetiky, obchodu a kultury. Dokumenty, které získali novináři, naznačují, že Budapešť a Moskva usilují o prohloubení bilaterálních vztahů před maďarskými parlamentními volbami. Zprávu o tom přinesl server Politico.
před 8 hhodinami
Načítání...