Vondra pochybuje o účinku běloruských sankcí. Podle Konečné je třeba řešit důležitější problémy občanů EU

Lídři Evropské unie odsouhlasili sankce vůči běloruskému režimu. Týkat se budou desítek tamních lidí včetně ministra vnitra, šéfky volební komise nebo vedení policie. Unie jim zmrazila majetek v bankách a zakázala vstup na své území. V debatě v Událostech, komentářích o přínosu zmíněných postihů hovořili europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) a europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Video Události, komentáře
video

Události komentáře: Sankce EU proti Bělorusku

Konečná by nezvolila cestu takových sankcí. „Ve chvíli, kdy pan prezident Lukašenko slíbil, že dá dohromady novou ústavu, což bude znamenat nejspíše i nové volby, tak mi ty sankce teď přijdou spíš jako vlk se nažral a koza zůstala celá,“ komentuje europoslankyně.

Chtěla by dávat signály i směrem do Evropské unie, kde je podle ní dost problémů. Zmínila například protesty v Barceloně a zásahy policie. Pro Bělorusko bychom si dle Konečné měli přát, aby byl proces změn poklidný a nestala se z něj další zdevastovaná země. „Nebylo by to dobře ani pro nás, ani pro samotné Bělorusy a o ty by nám opravdu mělo jít,“ dodává.

„Je výborné, že se na nejvyšší úrovni Evropská unie shodla, když to před týdnem nedokázali ministři zahraničních věcí,“ podotýká Vondra. Pochybuje ale, že sankce budou účinné. „Ti předsedové volebních komisí, ministr vnitra asi oželí to, že nebudou moci cestovat na Západ a nemyslím si, že by měly západní konta,“ popisuje Vondra.

Sankce by podle něj měly mířit především na Alexandra Lukašenka, který to celé způsobuje. S Kateřinou Konečnou se neshodne ohledně nových voleb, které Lukašenko neslíbil, pouze indikoval, že bude pracovat na nové ústavě a o nových volbách nemluvil, říká Vondra. „Je to trochu málo na to, že se tím zabývali nejvyšší představitelé Evropské unie,“ uzavírá.

Klíčový hlas Kypru

Důležitý byl v jednání o sankcích Kypr, který chtěl za svůj hlas prosadit podporu rezoluce k Turecku. „Neviděla jsem žádnou sankční politiku Evropské unie, když měl turecký prezident (Recep Tayyip) Erdogan puč a zavíral své protikandidáty,“ myslí si Konečná. Turecko je přístupovou zemí do EU a Kypřané podle Konečné už neví, co s ním mají dělat.

„Politiku vůči Turecku bych si představovala mnohem tvrdší. Jsou to ale přece jen Kypřané, kdo s okupanty na svém území žijí. Já je úplně chápu a myslím si, že Turecko už to přehání, stupňuje svoji agresi a čeká, že nejsme schopni protiakce,“ uzavírá Konečná.

Podle Vondry si prezident Erdogan zaslouží klepnout přes prsty. Nejen kvůli Kypru, ale i jak rozdmýchává dění v Náhorním Karabachu. „Kypr se sankcemi vůči Bělorusku souhlasil proto, že dostal příslib, že pokud Turecko svoje chování nezmění, tak budou následovat sankce,“ říká Vondra.

Pobrexitová smlouva s Velkou Británií

Summit ale řešil taky brexit. Politici stále věří, že je možné stihnout s Velkou Británií dohodu o budoucím obchodu. Příliš prostoru pro další ústupky už ale nevidí.

„Jako politici v dohodu musíme věřit. Pro Českou republiku i Evropskou unii je to důležité, aby dohoda došla naplnění,“ míní Konečná. Kdyby se nepovedla, mohlo by to pro Česko mít velké ekonomické následky. Měli bychom se podle ní všichni snažit, aby k dohodě došlo. „Premiér (Boris) Johnson hraje svoje vnitřní hry a neuvědomuje si, co tím může způsobit,“ komentuje Konečná.

„Ve mně je naděje v tom, že se k tomu vyjadřovala i německá kancléřka Merkelová. Dosud ta jednání byla v rukou Michela Barniera, který selhal, protože ta jednání nikam nepokročila,“ míní Vondra. Francie podle něj nic moc neztrácí, ale exportní země, jako je i Česko, na to budou extrémně doplácet. Krize je i v automobilovém průmyslu a Škodovka má i jedno z hlavních odbytišť ve Velké Británii.