Vondra pochybuje o účinku běloruských sankcí. Podle Konečné je třeba řešit důležitější problémy občanů EU

17 minut
Události komentáře: Sankce EU proti Bělorusku
Zdroj: ČT24

Lídři Evropské unie odsouhlasili sankce vůči běloruskému režimu. Týkat se budou desítek tamních lidí včetně ministra vnitra, šéfky volební komise nebo vedení policie. Unie jim zmrazila majetek v bankách a zakázala vstup na své území. V debatě v Událostech, komentářích o přínosu zmíněných postihů hovořili europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) a europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Konečná by nezvolila cestu takových sankcí. „Ve chvíli, kdy pan prezident Lukašenko slíbil, že dá dohromady novou ústavu, což bude znamenat nejspíše i nové volby, tak mi ty sankce teď přijdou spíš jako vlk se nažral a koza zůstala celá,“ komentuje europoslankyně.

Chtěla by dávat signály i směrem do Evropské unie, kde je podle ní dost problémů. Zmínila například protesty v Barceloně a zásahy policie. Pro Bělorusko bychom si dle Konečné měli přát, aby byl proces změn poklidný a nestala se z něj další zdevastovaná země. „Nebylo by to dobře ani pro nás, ani pro samotné Bělorusy a o ty by nám opravdu mělo jít,“ dodává.

„Je výborné, že se na nejvyšší úrovni Evropská unie shodla, když to před týdnem nedokázali ministři zahraničních věcí,“ podotýká Vondra. Pochybuje ale, že sankce budou účinné. „Ti předsedové volebních komisí, ministr vnitra asi oželí to, že nebudou moci cestovat na Západ a nemyslím si, že by měly západní konta,“ popisuje Vondra.

Sankce by podle něj měly mířit především na Alexandra Lukašenka, který to celé způsobuje. S Kateřinou Konečnou se neshodne ohledně nových voleb, které Lukašenko neslíbil, pouze indikoval, že bude pracovat na nové ústavě a o nových volbách nemluvil, říká Vondra. „Je to trochu málo na to, že se tím zabývali nejvyšší představitelé Evropské unie,“ uzavírá.

Klíčový hlas Kypru

Důležitý byl v jednání o sankcích Kypr, který chtěl za svůj hlas prosadit podporu rezoluce k Turecku. „Neviděla jsem žádnou sankční politiku Evropské unie, když měl turecký prezident (Recep Tayyip) Erdogan puč a zavíral své protikandidáty,“ myslí si Konečná. Turecko je přístupovou zemí do EU a Kypřané podle Konečné už neví, co s ním mají dělat.

„Politiku vůči Turecku bych si představovala mnohem tvrdší. Jsou to ale přece jen Kypřané, kdo s okupanty na svém území žijí. Já je úplně chápu a myslím si, že Turecko už to přehání, stupňuje svoji agresi a čeká, že nejsme schopni protiakce,“ uzavírá Konečná.

Podle Vondry si prezident Erdogan zaslouží klepnout přes prsty. Nejen kvůli Kypru, ale i jak rozdmýchává dění v Náhorním Karabachu. „Kypr se sankcemi vůči Bělorusku souhlasil proto, že dostal příslib, že pokud Turecko svoje chování nezmění, tak budou následovat sankce,“ říká Vondra.

Pobrexitová smlouva s Velkou Británií

Summit ale řešil taky brexit. Politici stále věří, že je možné stihnout s Velkou Británií dohodu o budoucím obchodu. Příliš prostoru pro další ústupky už ale nevidí.

„Jako politici v dohodu musíme věřit. Pro Českou republiku i Evropskou unii je to důležité, aby dohoda došla naplnění,“ míní Konečná. Kdyby se nepovedla, mohlo by to pro Česko mít velké ekonomické následky. Měli bychom se podle ní všichni snažit, aby k dohodě došlo. „Premiér (Boris) Johnson hraje svoje vnitřní hry a neuvědomuje si, co tím může způsobit,“ komentuje Konečná.

„Ve mně je naděje v tom, že se k tomu vyjadřovala i německá kancléřka Merkelová. Dosud ta jednání byla v rukou Michela Barniera, který selhal, protože ta jednání nikam nepokročila,“ míní Vondra. Francie podle něj nic moc neztrácí, ale exportní země, jako je i Česko, na to budou extrémně doplácet. Krize je i v automobilovém průmyslu a Škodovka má i jedno z hlavních odbytišť ve Velké Británii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropská unie půjčí Ukrajině 90 miliard eur, rozhodl summit

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
03:10Aktualizovánopřed 38 mminutami

Američtí demokraté zveřejnili další snímky z Epsteinovy kauzy

Demokraté z americké Sněmovny reprezentantů zveřejnili další fotografie ke kauze odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Na snímcích jsou mimo jiné český pas jisté ženy, jejíž údaje jsou začerněné, nebo slovenský diplomat a současný poradce premiéra Roberta Fica (Smer) Miroslav Lajčák. Zesnulý finančník Epstein udržoval úzké vazby mimo jiné na současného prezidenta USA Donalda Trumpa, někdejší hlavu státu Billa Clintona či britského prince Andrewa.
před 2 hhodinami

Zástupci Tiktoku podepsali dohodu o prodeji amerických aktivit, píše Axios

Čínská sociální síť TikTok podepsala ujednání o prodeji svých amerických aktivit společnému podniku řízenému americkými investory. Napsal o tom server Axios. Mezi investory má být podle agentury Reuters mimo jiné soukromá kapitálová společnost Silver Lake nebo technologická společnost Oracle. Dohoda má být uzavřena 22. ledna, vyplývá z interního memoranda, do kterého Axios nahlédl.
00:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Unijní lídři se shodli na závěrech summitu. Kromě části o Ukrajině

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Austrálie se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí teroristického útoku

Židovská komunita v Austrálii se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí nedávného islamistického teroristického útoku na Bondi Beach. Desetiletou Matildu Černychovou a 87letého Alexandra Kleytmana spojuje nejen tragický skon, ale i židovsko-ukrajinský původ. Premiér země Anthony Albanese čelí tvrdé kritice za nepřítomnost na pohřbech i neschopnost bojovat proti nárůstu antisemitismu. Teď po masakru patnácti dětí, žen a mužů slibuje kabinet tvrdá opatření proti všem projevům nenávisti.
před 7 hhodinami

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Jednání o dohledu nad poválečnou Gazou dál provází nejistoty

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.
před 8 hhodinami

Izrael udeřil na Libanon, zatímco v Paříži běžela diplomatická jednání

Izrael provedl sérii intenzivních útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Jeruzalém uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního teroristického šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje ve čtvrtek agentura Reuters.
před 11 hhodinami
Načítání...