Boje u Náhorního Karabachu a okolí mezi arménskými a ázerbájdžánskými silami pokračují čtvrtým dnem, nehledě na výzvu Rady bezpečnosti OSN k okamžitému příměří a obnovení jednání bez předběžných podmínek. Konflikt si vyžádal desítky mrtvých, podle obou stran i civilní oběti. Arménské ministerstvo obrany informovalo o ázerbájdžánských náletech na severu Karabachu.
Arménie obvinila Ázerbájdžán z užití bezpilotních letounů. Boje si vyžádaly už i civilní oběti
Události: Boje na území Karabachu si už vyžádaly civilní oběti (zdroj: ČT)
„Ázerbájdžánské letectvo bombarduje obranné síly Karabachu na severním směru. Používá k tomu bezpilotní stroje turecké výroby,“ uvedla mluvčí ministerstva Šušan Stepanjanová podle webu ruského deníku Kommersant. Letouny nepřítele se podle ní vyhýbají protivzdušné obraně a odpalují rakety vzduch-země.
Ázerbájdžánské ministerstvo obrany podle Interfaxu ohlásilo obklíčení části arménských sil na jednom z úseků fronty, které se snaží zničit palbou z děl.
Boje si vyžádaly desítky mrtvých
Boje mezi znepřátelenými stranami propukly v neděli ráno a jsou označovány za nejhorší od 90. let minulého století. Podle prohlášení z obou stran si vyžádaly již desítky mrtvých, včetně civilistů.
Baku i Jerevan přistoupily k mobilizaci záloh a vzájemně se obvinily z útoků. Arménie v úterý uvedla, že její bitevní letoun Su-25 sestřelila turecká stíhačka F-16, což vzápětí popřela Ankara i Baku.
Ve středu Arménie podle agentury Reuters oznámila, že v Martakertu v Náhorním Karabachu byli při ázerbájdžánském útoku zabiti tři civilisté. Baku naopak podle agentury TASS hlásí, že palba arménských děl zabila 14 civilistů a 46 dalších zranila. Škody utrpělo 116 obytných domů a 26 dalších civilních budov, včetně továrny na koberce, čtyř škol a ošetřovny.
V oblasti natáčí zpravodaj České televize Václav Černohorský. Navštívil i město Terter. „Terter je doslova na dohled takzvané linie kontaktu, tedy frontové linie mezi ázerbájdžánskými a arménskými silami. Vzdušnou čarou zhruba deset kilometrů. Od začátku aktuálních bojů bylo už několikrát terčem útoků,“ řekl Černohorský.
V Terteru žije Timur Hazijev, jehož dům zasáhl jeden projektil. On sám těsně vyvázl. „Nejdřív trefili dům vedle. Vyběhli jsme se podívat, co se stalo, a pak zasáhli i můj dům. O pět vteřin později,“ popsal incident.
Řada lidí město opustila, jiní se skrývají ve sklepeních. Mezi nimi pamětnice druhé světové války, pětaosmdesátiletá Seriye Mamudovová. Ta město opustit nechce: „Kam bych měla utíkat? Kde bych našla k snědku něco jiného než chleba?“
Turecko je připraveno pomoci Ázerbájždánu. Macron varoval před neuváženými výroky
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu ve středu prohlásil, že Ankara udělá vše, co je nutné, pokud Ázerbájdžán požádá o vojenskou podporu. Přímý turecký vojenský zásah do konfliktu by znamenal zásadní zlom, upozornila agentura AFP. Dodala, že otevřená válka mezi Arménií a Ázerbájdžánem by také hrozila destabilizací jižního Kavkazu a zatažení regionálních mocností, zejména Turecka a Ruska, do konfliktu.
„Zaznamenal jsem politická prohlášení Turecka, která jsou podle mne neuvážená a nebezpečná,“ nechal se slyšet francouzský prezident Emmanuel Macron na tiskové konferenci v Lotyšsku. Dodal, že ale nemá žádné důkazy o přímém zapojení Ankary do konfliktu. Ve středu večer bude o dění v Náhorním Karabachu hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ve čtvrtek s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Moskva, která se pokládá za regionálního arbitra, vyzvala k ukončení nepřátelských akcí, stejně jako Západ. Rada bezpečnosti OSN v jednomyslně přijatém prohlášení vyzvala k „okamžitém ukončení bojů“.
Arménský premiér Nikola Pašinjan ale podle ruských médií odmítl případné rozmístění mírových sil v Náhorním Karabachu. Jako „nemístnou“ také označil myšlenku arménsko-ázerbájdžánských jednání za ruského zprostředkování v situaci intenzivních bojů; jednání totiž podle něj vyžadují správnou atmosféru a podmínky. Arménie a Náhorní Karabach prý nejsou ochotny spor urovnat na úkor svých národních zájmů.
Rusko vyjádřilo znepokojení z účasti žoldnéřů
Rusko vyjádřilo znepokojení ohledně zpráv o účasti žoldnéřů z Libye a Sýrie v bojích v Náhorním Karabachu. Podle něj mohou nájemní vojáci destabilizovat celý region. S odvoláním na prohlášení ruského ministerstva zahraničí o tom ve středu informovala agentura TASS.
Moskva prohlášením nepřímo kritizovala Ankaru za vojenskou podporu Ázerbájdžánu. „Podle přicházejících informací byli do oblasti konfliktu v Náhorním Karabachu přesunuti bojovníci nelegálních ozbrojených skupin, především ze Sýrie a Libye, s cílem přímo zasáhnout do bojů. Jsme těmito procesy hluboce znepokojeni,“ uvedlo ministerstvo.
Přítomnost „cizích teroristů a žoldáků“ podle něho vede k „další eskalaci napětí a dlouhodobému ohrožení bezpečnosti všech zemí regionu“.
Spor o Náhorní Karabach – enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem – panuje mezi Arménií a Ázerbájdžánem dlouhodobě. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30 tisíc mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků.
V současné době se enkláva a přilehlý Lačinský koridor, vedoucí do Arménie, nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje území za okupované.