Od začátku druhé intifády uplynulo dvacet let. Ozbrojené palestinské povstání si vyžádalo tisíce mrtvých na izraelské i palestinské straně. Reagovalo na zklamané naděje po bezvýsledném mírovém summitu v Camp Davidu v červenci roku 2000. Zproblematizovalo historické hodnocení Jásira Arafata a posílilo skepsi Izraelců vůči mírovému procesu.
Druhá intifáda zkomplikovala cestu k palestinské státnosti. Začala před 20 lety
Dne 28. září 2000 zamířil šéf izraelské opozice Ariel Šaron demonstrativně k mešitám v Jeruzalémě. Následovaly palestinské demonstrace a pak skoro pět let intifády.
Šaron se stal izraelským premiérem. Poslal do palestinských měst armádu, zatímco Jásir Arafat úřadoval z pobořeného paláce v Ramalláhu. „Vyzýváme celý svět, aby viděl terorismus vůči našim dětem, ženám i svatyním,“ prohlašoval tehdy.
Palestinci mají intifádu spojenou mimo jiné s mnohahodinovým čekáním na silnicích. I místní komunikace byly často zablokovány kontrolním stanovištěm izraelské armády. A právě na nich docházelo k různým demonstracím a potyčkám.
Účastnil se jich i Chálíd Dáhir Hmajdát, tehdy člen jedné z militantních skupin. „Podíleli jsme se tehdy na všech formách odporu, jako demonstrace, házení kamenů a podobně,“ vzpomíná současný člen Fatahu. Dnes vede mládežnickou organizaci na předměstí Jeruzaléma. Řeší prozaické věci jako účetnictví. Kameny už po Izraelcích nevrhá, ale ke své minulosti se hlásí. „Pro mě to byl legitimní odpor a reakce na onu provokaci, kdy Ariel Šaron vstoupil do mešity al-Aksá,“ vysvětluje.
Jenže palestinský odpor nespočíval jen v házení kamenů a terčem nebyli jen vojáci. V centru západního Jeruzaléma bývala před 20 lety známá pizzerie. Při sebevražedném útoku v ní zemřelo 15 lidí. „Jak si tu dobu pamatuji já? Pořád samé palestinské teroristické útoky,“ ukazuje jinou perspektivu židovský obyvatel Jeruzaléma jménem Mordechaj.
Netanjahuovo znovuzrození
Intifáda už dávno skončila. Ovšem optimismus 90. let se už nevrátil. Kdo se ale vrátil, je Benjamin Netanjahu. Krátce před intifádou prohrál volby a zdálo se, že v politice končí.
„Netanjahu přišel o moc, protože lidé si říkali, že když nebude ve vládě, tak bude možné dosáhnout míru. To už si nemyslí. Izraelská společnost se posunula blíž k jeho pozici na politickém spektru,“ vysvětluje šéfredaktor The Times of Israel David Horovitz.
Palestinci na Západním břehu jsou na tom sice ekonomicky líp než před 20 lety, stát ale pořád nemají. Intifáda jeho vznik spíš zkomplikovala.