„Lidská práva nejsou ideologie.“ Padesátka velvyslanců v Polsku vystoupila na podporu sexuálních menšin

Velvyslanci padesátky zemí včetně Česka a zástupci mezinárodních organizací v Polsku vyjádřili v otevřeném dopise podporu sexuálním menšinám, označovaným anglickou zkratkou LGBTI pro lesby, homosexuály, bisexuály, transgenderové a intersexuální osoby, a poukázali na potřebu usilovat o „nediskriminaci, toleranci a vzájemnou akceptaci“.

Agentura AP dodala, že vyjádření podpory přichází v době, kdy stále viditelnější komunita LGBTI čelí v Polsku útokům pravicové vlády, mnoha místních obcí a katolické církve. „Lidská práva jsou univerzální a každý, včetně LGBTI osob, má plné právo se z nich těšit,“ uvádí se v dopise.

Někteří polští představitelé, včetně prezidenta Andrzeje Dudy a zákonodárců vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), považují hnutí LGBTI za hrozbu pro tradiční rodiny. Prezident Duda byl letos v létě znovu zvolen do čela země poté, co označil práva LGBTI za „ideologii“ nebezpečnější než komunismus. Desítky měst v konzervativních částech východního a jižního Polska mezitím za poslední téměř dva roky přijaly rezoluce, ve kterých se prohlásily za „zóny bez LGBTI“.

„Lidská práva nejsou ideologie. Jsou univerzální. Padesát velvyslanců s tím souhlasí,“ napsala na Twitteru americká velvyslankyně Georgette Mosbacherová ve zjevné narážce na Dudův výrok z volební kampaně.

„Velvyslancům mohu říci, že tolerance je v našem DNA. Nikdo nás nemusí učit toleranci, protože Poláci se jí učili po staletí,“ prohlásil premiér Mateusz Morawiecki. „Souhlasím s velvyslanci, že úcta náleží každému člověku. Ale naprosto nesouhlasím, že v Polsku jsou lidé, kterým je tato úcta upírána,“ dodal.

Poslanec Evropského parlamentu Joachim Brudzinski (PiS) zareagoval na Mosbacherovou slovy, že čeká s nadějí na další dopis, který by se zastal zavražděných křesťanů, vězněných aktivistů hnutí za právo na život od početí, tedy odpůrců potratů, lidí propuštěných z práce a pronásledovaných kvůli víře či lidí podrobených eutanazii proti své vůli.

Podle AP není zcela jasné, o čem Brudziński mluví, protože Polsko je převážně katolickou zemí, kde křesťané nejsou pronásledováni, potrat je ve většině případů nezákonný a eutanazie je zakázána. Naopak nárůst nepřátelství vůči sexuálním menšinám v Polsku vedl mnoho lidí k tomu, aby žili ve strachu nebo dokonce emigrovali. Mnoho aktivistů za největší prioritu pokládá přijetí zákona, který by trestal násilí na lidech kvůli jejich sexuální identitě. Zatím nejsou útoky na LGBTI osoby nijak zaznamenávány v policejních statistikách.

Dworczyk: Polsko práva respektuje

Šéf úřadu polské vlády Michal Dworczyk označil dopis za „ideologicko-politickou událost“ a zdůrazňoval, že Polsko plně respektuje lidská práva. Jako nepravdivé odmítl náznaky, že by snad LGBTI osoby mohly mít v Polsku potíže. Naopak šéf nejsilnější opoziční strany Občanská platforma Borys Budka podle televize TVN 24 označil dopis za jednoznačný signál, že Polsko se ze země představující vzor občanských svobod stalo zemí, která v tomto směru pokulhává.

Pod dopis se podepsali „prakticky všichni spojenci Polska“, včetně nejdůležitějšího: Spojených států, podporovaných Francií, a Německa jako největšího hospodářského partnera, upozornil server Onet, podle kterého jde „o málo diplomatické varování“.

Z členů EU chybí jen podpisy Maďarska, Slovenska, Estonska, Bulharska a Rumunska. Chybí sice také podpisy Ruska a Běloruska, Číny a Brazílie a nepřipojila se žádná muslimská země, ale přidala se Británie, Švýcarsko, Izrael, Kanada, Ukrajina či Japonsko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ind vydaný z Česka do USA se přiznal v kauze chystané vraždy sikhského separatisty

Indický občan Nikhil Gupta deportovaný v roce 2024 z Česka do Spojených států se v pátek u soudu v New Yorku doznal ke třem trestným činům, které se týkají plánované vraždy sikhského separatisty. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že chystanou vraždu podporovala indická vláda. Indie už dříve podíl na přípravě vraždy odmítla.
před 24 mminutami

Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, řekl Merz v Mnichově

Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, řekl německý kancléř Friedrich Merz na úvod Mnichovské bezpečnostní konference. Do bavorské metropole přijely desítky šéfů vlád a hlav států, stovka ministrů a další stovky hostů z celého světa. Debatovat budou o rusko-ukrajinském konfliktu nebo bezpečnostní situaci ve světě. Česko zastupuje prezident Petr Pavel, ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
13:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Arbitrážní soud zamítl odvolání ukrajinského skeletonisty proti diskvalifikaci z OH

Arbitrážní soud pro sport (CAS) zamítl odvolání skeletonisty Vladyslava Heraskevyče proti diskvalifikaci z olympijských her kvůli helmě s portréty zabitých Ukrajinců. Rozhodl, že vyřazení ukrajinského sportovce ze soutěže bylo v souladu s pravidlem Mezinárodního olympijského výboru (MOV) týkajícího se politických projevů na Hrách.
před 1 hhodinou

Český horolezec nepřežil lavinu ve Vysokých Tatrách

Horolezec z tuzemska v pátek nepřežil lavinu ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Dvaatřicetiletého muže strhla uvolněná sněhová masa v oblasti nejvyšší slovenské hory Gerlachovský štít, informovala Horská záchranná služba (HZS).
17:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Německo a Ukrajina spustily společnou výrobu dronů

Společná německo-ukrajinská výroba dronů byla spuštěna a do konce roku jich nejméně deset tisíc dodá ukrajinským ozbrojeným silám, které se brání ruské agresi, informovala agentura DPA. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že společný podnik navštívil a převzal první společně vyrobený útočný dron. Přesné místo provozu na jihu Německa je tajné.
před 3 hhodinami

Řeka Jang-c’-ťiang připomínala dřív spíš kanál, teď se tam vrací život

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.
před 5 hhodinami

Demonstranti v Caracasu požadují amnestii pro politické vězně

Poprvé od zajetí prezidenta Nicoláse Madura vyšli Venezuelané do ulic, aby požadovali mimo jiné amnestii pro politické vězně. O té měl ve čtvrtek po schválení v prvním čtení rozhodnout tamní parlament. Přijetí však zákonodárci pro neshody nad některými paragrafy chystaného zákona odložili na příští týden. Amnestie by se měla týkat kritiky vlády, nikoliv vážných zločinů jako vraždy, korupce či porušování lidských práv. Nevládní organizace Foro Penal odhaduje počet politických vězňů na 644, počet zaznamenaných zadržených však stále narůstá.
před 5 hhodinami

Newyorčané vrátili duhovou vlajku na Národní památník Stonewall

Aktivisté za podpory některých federálních a městských zastupitelů provizorně vrátili duhovou vlajku vedle státní vlajky na stožár v newyorském Národním památníku Stonewall. Původní vlajku odstranila správa národních parků počátkem týdne s odkazem na pokyny vydané v roce 2023, podle nichž stožáry spravované vládou nepředstavují „prostor pro svobodné vyjadřování veřejnosti“ a mohou na nich být vedle vlajky Spojených států vyvěšovány pouze takové vlajky, které „vyjadřují oficiální stanoviska federální vlády“.
před 7 hhodinami
Načítání...