Berlín chce chránit občany před diskriminací. Mezi policisty ale zákon budí rozpaky

3 minuty
Události: Antidiskriminační zákon v Německu
Zdroj: ČT24

Do Německa se přenesla kritika tvrdých zásahů policie inspirovaná americkým hnutím Black Lives Matter. Stěžují si ale také samotní policisté. Fyzických útoků proti nim údajně přibývá. Na pokraj politické krize pak zemi přivedl přísný zákon, který přijalo hlavní město Berlín. Občany má chránit před diskriminací právě ze strany policie.

Videozáznam, kde je policista terčem brutálního útoku při masových nepokojích ve Stuttgartu, na konci července otřásl mnoha Němci. Spustila je zcela nečekaně kontrola mladíka podezřelého z držení drog. Vzápětí se několik set mladých lidí pustilo do ničení a rabování obchodů. A také do dalších útoků na policisty. Stejně jako o měsíc později ve Frankfurtu.

Thomas Spaniel slouží u kriminální policie už desítky let. Násilí proti lidem v uniformách se podle něj mění v nebezpečný trend. „Ty záběry ze Stuttgartu a Frankfurtu jsou smutné. V Berlíně ale k podobným scénám dochází takřka denně,“ poznamenal.

Spolková země Berlín přitom schválila takzvaný antidiskriminační zákon, který na policisty klade mimořádně tvrdé nároky. Teď jsou to oni, kdo musí v případě stížnosti dokázat, že při zatčení nebo kontrole nikoho nediskriminovali kvůli rase, náboženství, věku a celé řadě dalších kritérií.

Berlínský ministr vnitra Andreas Geisel uvedl, že pětatřicet procent obyvatel má kořeny mimo Německo „Policie častěji kontroluje ty, kdo jednoduše vypadají jinak,“ přiznal.

  • česky: rasové rozřazování
  • použití rasy či etnika jako předpokladu pro podezření z trestné činnosti
  • V roce 2016 komisař OSN pro lidská práva uvedl, že i když „německá ústava zajišťuje rovnost a zakazuje rasovou diskriminaci, tyto principy fakticky nefungují“.

Opozice mluví o útoku na akceschopnost policistů

Zákon tedy obrací dosavadí postup. Kdo podává stížnost, nemusí pro ni mít důkazy. Naopak, policie musí prokázat, že nechybovala. Pro berlínskou pravicovou opozici jde o útok na akceschopnost policistů.

 „Když například příslušník některého z arabských klanů vznese stížnost, že je vyšetřován jenom kvůli arabskému původu, zatlačí policii do defenzivy,“ vysvětlil šéf poslanecké frakce CDU Burkard Dregger.

Podle Thomase Spaniela z policejních odborů je to práce navíc. „Také jsem automaticky v podezření, že někoho diskriminuji,“ uvedl.

Ministr vnitra Horst Seehofer dokonce pohrozil, že nebude posílat do Berlína federální policii. Jeho postoj změnil až ústupek berlínské vlády. Zákon zůstává v platnosti. Všechny náklady s ním spojených soudních řízení proti federálním policistům ale ponese hlavní město.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 29 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 4 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 16 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 18 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 22 hhodinami
Načítání...