Berlín chce chránit občany před diskriminací. Mezi policisty ale zákon budí rozpaky

Nahrávám video

Do Německa se přenesla kritika tvrdých zásahů policie inspirovaná americkým hnutím Black Lives Matter. Stěžují si ale také samotní policisté. Fyzických útoků proti nim údajně přibývá. Na pokraj politické krize pak zemi přivedl přísný zákon, který přijalo hlavní město Berlín. Občany má chránit před diskriminací právě ze strany policie.

Videozáznam, kde je policista terčem brutálního útoku při masových nepokojích ve Stuttgartu, na konci července otřásl mnoha Němci. Spustila je zcela nečekaně kontrola mladíka podezřelého z držení drog. Vzápětí se několik set mladých lidí pustilo do ničení a rabování obchodů. A také do dalších útoků na policisty. Stejně jako o měsíc později ve Frankfurtu.

Thomas Spaniel slouží u kriminální policie už desítky let. Násilí proti lidem v uniformách se podle něj mění v nebezpečný trend. „Ty záběry ze Stuttgartu a Frankfurtu jsou smutné. V Berlíně ale k podobným scénám dochází takřka denně,“ poznamenal.

Spolková země Berlín přitom schválila takzvaný antidiskriminační zákon, který na policisty klade mimořádně tvrdé nároky. Teď jsou to oni, kdo musí v případě stížnosti dokázat, že při zatčení nebo kontrole nikoho nediskriminovali kvůli rase, náboženství, věku a celé řadě dalších kritérií.

Berlínský ministr vnitra Andreas Geisel uvedl, že pětatřicet procent obyvatel má kořeny mimo Německo „Policie častěji kontroluje ty, kdo jednoduše vypadají jinak,“ přiznal.

  • česky: rasové rozřazování
  • použití rasy či etnika jako předpokladu pro podezření z trestné činnosti
  • V roce 2016 komisař OSN pro lidská práva uvedl, že i když „německá ústava zajišťuje rovnost a zakazuje rasovou diskriminaci, tyto principy fakticky nefungují“.

Opozice mluví o útoku na akceschopnost policistů

Zákon tedy obrací dosavadí postup. Kdo podává stížnost, nemusí pro ni mít důkazy. Naopak, policie musí prokázat, že nechybovala. Pro berlínskou pravicovou opozici jde o útok na akceschopnost policistů.

 „Když například příslušník některého z arabských klanů vznese stížnost, že je vyšetřován jenom kvůli arabskému původu, zatlačí policii do defenzivy,“ vysvětlil šéf poslanecké frakce CDU Burkard Dregger.

Podle Thomase Spaniela z policejních odborů je to práce navíc. „Také jsem automaticky v podezření, že někoho diskriminuji,“ uvedl.

Ministr vnitra Horst Seehofer dokonce pohrozil, že nebude posílat do Berlína federální policii. Jeho postoj změnil až ústupek berlínské vlády. Zákon zůstává v platnosti. Všechny náklady s ním spojených soudních řízení proti federálním policistům ale ponese hlavní město.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...